Ministerstvo životního prostředí totiž vydalo s touto těžbou nesouhlasné stanovisko. Rozhodnutí úřadu má deník Aktuálně.cz k dispozici. A právě stanovisko ministerstva, které je součástí posouzení vlivu těžby na životní prostředí, je pro možnost zahájení těžby zásadní.
O povolení těžby plynu z deseti průzkumných vrtů přitom společnost OKD usiluje už od roku 2002. Podle ostravského senátora a někdejšího rektora Vysoké školy báňské Václava Roubíčka jsou na Frenštátsku takové zásoby zemního plynu, že by ložisko uspokojilo potřebu České republiky na pět let.
OKD chtělo denně těžit maximálně 3 tisíce metrů krychlových plynu, dobývat plyn chtělo v této lokalitě třicet let s možností dalšího prodloužení.
|
LIDÉ SE BOJÍ, ŽE SE BUDE TĚŽIT TAKÉ UHLÍ
|
Ministerstvo svým nesouhlasným stanoviskem vyhovělo námitkám obyvatel i starostů obcí v okolí ložiska. Ti se obávali především toho, že zahájení těžby plynu z dosud uzavřeného dolu je jenom zástěrkou pro to, aby se pak začaly těžit také zásoby černého uhlí v této lokalitě.
"Nejsme žádní ekologičtí blázni. Ale pokud OKD nezasype důl ve Frenštátě, neodepíše jeho zásoby uhlí a nezruší jeho dobývací prostor, neuvěříme, že jim jde jen o plyn," řekl Marian Žárský z občanského sdružení Naše Beskydy.
Krajina a rekreace je víc než plyn
Ministerstvo své rozhodnutí zdůvodnilo tím, že ochrana beskydské krajiny je důležitější než vytěžení plynu.
"Veřejný zájem na uchování přírodního prostředí je významný, neboť se zde nachází území vysoké ekologické stability a jsou tu zvláště chráněné druhy živočichů," uvedlo ministerstvo ve svém stanovisku podepsaném Jaroslavou Honovou, ředitelkou odboru ministerstva, který posuzuje vliv na životní prostředí.
Těžba plynu by navíc podle ministerstva omezila rekreační využití krajiny. I na to si stěžovali zástupci měst a obcí při veřejném projednávání záměru na těžbu plynu. "Obce a města stavějí na turistickém ruchu. Nechceme tady těžní věže," uvedl místostarosta Rožnova pod Radhoštěm František Šulgan.
|
BESKYDY JSOU ZÁVISLÉ NA TURISTECH
|
Ministerstvo ani zástupce obcí neobměkčilo ani to, že OKD snížilo počet vrtů, ze kterých chtělo těžit, z patnácti na deset, žádný z nich navíc nebyl v Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Úředníky nepřesvědčil ani argument zpracovatelů posudku, podle kterého zkušenosti na Břeclavsku, Hodonínsku a také Slovensku dokládají, že těžba plynu nemá zásadní vliv na životní prostředí.
Firma také slibovala, že těžba plynu nepovede k vytěžení zásob černého uhlí. "Jsme seriózní firma, proto nemůžeme říct, co bude za dvacet let," uvedla mluvčí OKD Věra Breiová, která v květnu v regionálním tisku označila podmínky obcí a lidí v regionu za vyděračské.
Uhlí na odpis?
Lidé a starostové protestují proti možné těžbě především černého uhlí a také plynu v dole u Frenštátu už řadu let.
Dvaadvacet tisíc lidí loni podepsalo petici za to, aby byl důl definitivně uzavřen a zasypán. Šlo o druhou největší petici v tuzemsku, která zamířila do Senátu, více podpisů lidé dali pouze pod listinu požadující zrušení komunistické strany.
Zasypání dolu ale nepodpořili senátoři, podle kterých je zasypání bez souhlasu firmy zásahem do vlastnických práv. Senátoři souhlasí s tím, aby uhlí zůstalo v zemi zachováno budoucím generacím. V Beskydech jsou zásoby 2,3 miliardy tun černého uhlí.
Ani lídři největších stran, které letos kandidovaly na severu Moravy ve volbách do Poslanecké sněmovny, odpis zásob uhlí zatím nepodpořili, nevyslovili se ale ani pro zahájení těžby. "V horizontu desítek let se ve Frenštátě těžit uhlí nebude, ale nepovažuji za správné zásoby odepisovat," řekl například lídr ODS Martin Říman.
V Česku nejvíce zemního plynu produkuje dominantní společnost Moravské naftové doly. Ta loni především na jihu Moravy vytěžila 98,75 milionu metrů krychlových zemního plynu. Takové množství by ročně stačilo zásobovat asi 40 tisíc českých a moravských domácností, které na plynu vaří, ohřívají jím vodu a topí.
