"Dokument, kterým se zahajuje proces udělení agrément našemu velvyslanci, jsem podepsal. Proces může začít," uvedla hlava státu. Předpokládá, že na souhlas přijímající země, takzvaný agrément, se bude čekat dlouho. "V případě Ruska to může trvat i rok," míní Pavel.
Pavla k podpoře nominace nového velvyslance vedlo to, že podle něj začal proces směřující k míru na Ukrajině. Spojuje ho s mírovou konferencí, které se zúčastnil před dvěma týdny ve Švýcarsku. Osmdesát zemí světa na ní společně vyzvalo, aby "územní celistvost" Ukrajiny byla základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese.
"Je tu většina zemí na této planetě, která chce problémy řešit v souladu s Chartou OSN a platným mezinárodním řádem," řekl Pavel v České televize. Věří, že časem se do mírového jednání zapojí i Čína a Rusko. Fialova vláda schválila nominaci nového velvyslance na konci března, poslední ambasador v Moskvě Vítězslav Pivoňka skončil ve funkci v květnu.
Novým velvyslancem bude Koštoval
O tom, zda při nynější ruské vojenské agresi na Ukrajině mít velvyslance v Moskvě, debatovali klíčoví ústavní činitelé delší dobu. Pavel koncem března uvedl, že jde o záležitost mezi ministerstvem zahraničí, vládou a Hradem. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se několikrát vyslovil pro obsazení pozice, také podle premiéra Petra Fialy (ODS) by Česko mělo mít v Rusku velvyslance.
Server Lidovky.cz v březnu napsal, že diplomatického postu v Moskvě by se měl ujmout bývalý náměstek na ministerstvu obrany Daniel Koštoval. Pivoňka působil v Rusku od roku 2018, ale od roku 2022 se nacházel v Praze a Česko zastupují diplomaté na nižší úrovni. Ambasádu nyní vede chargé d'affaires Jan Ondřejka.
Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 způsobila ruská vojenská rozvědka GRU. Počet ruských diplomatů v Česku se opětovně snížil i po ruské invazi na Ukrajinu. Na ruském velvyslanectví v Praze loni působilo šest diplomatů.