Brno, Brusel - Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman by mohl již koncem roku skončit ve funkci. Podle několika důvěryhodných zdrojů z justice se chce ucházet o post šéfa nově vznikajícího Úřadu evropského veřejného žalobce.
Sám Zeman zájem o prestižní funkci nepotvrdil. "Já tam žádný zájem nemám," uvedl. Podle informací Aktuálně.cz však dal najevo, že o post stojí, a začal usilovat o podporu.
Dva vysoce postavení činitelé, kteří se tématem zabývají, navíc potvrdili, že pokud Česko skutečně svého kandidáta na funkci evropského žalobce postaví, bude jím právě současný šéf českých žalobců. "Zeman by byl skutečně silným kandidátem, a to v porovnání s jakýmikoliv dalšími možnými zájemci z ostatních zemí EU," tvrdí jeden ze zdrojů Aktuálně.cz.
Odkazuje tak na Zemanovy zkušenosti z Evropy - sedm let působil jako český zástupce u organizace Eurojust, která má na starosti spolupráci mezi státy EU v případech závažné přeshraniční kriminality a organizovaného zločinu.
Měl by hlídat zneužívání dotací
O tom, kdo se nakonec evropským žalobcem stane, rozhodnou hlasováním ministři spravedlnosti zemí EU a europoslanci. Česko se teď v rámci EU chystá sondovat, jakou podporu by Zeman mohl získat.
Unie vznik Úřadu evropského veřejného žalobce schválila loni. Evropská komise plánuje, že by měl začít plně fungovat do konce roku 2020. Jeho rolí by mělo být hlavně stíhání podvodů s penězi z evropského rozpočtu. Jde tedy vesměs o případy, kdy dojde ke zneužití dotací z evropských fondů. Půjde jen o nové případy, které se objeví po vzniku úřadu.
Pavel Zeman
Nejdéle sloužící Nejvyšší státní zástupce začal profesní kariéru na okresním a poté Krajském státním zastupitelstvím v Plzni. Poté přešel na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně a v roce 2004 se stal zástupcem České republiky u Eurojustu. V roce 2010 vláda Petra Nečase rozhodla, že od ledna 2011 nahradí Renatu Veseckou, kritizovanou zejména za svůj postup v kauze Jiřího Čunka, když vyšetřování odebrala státním zástupcům, kteří na případ dohlíželi.
Společný evropský žalobce by tak nemohl vyšetřovat například kauzu Čapí hnízdo, ve které je premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) obviněn z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie.
"Bude to klasická prokuratura, která zahájí vyšetřování a případ s důkazy předá konkrétnímu národnímu soudu," uvedla eurokomisařka Věra Jourová, pod kterou spadají otázky justice.
Do práce společného evropského žalobce se zapojí 20 zemí EU včetně Česka. Ostatní státy unie se můžou přidat v budoucnu.
Bradáčová či Baxa
Pokud Zeman uspěje, mohl by v současné funkci skončit již koncem roku. "Výběrové řízení na evropského žalobce bude v druhé polovině letošního roku," uvedla Jourová. Sám úřad evropského prokurátora má být plně funkční k 1. lednu 2020, ale jeho předseda by se měl podle Jourové ujmout funkce s předstihem nejpozději počátkem příštího roku, aby stihl instituci postavit.
V českých justičních kruzích přesto již padají jména, kdo by měl Zemana nahradit na postu nejvyššího státního zástupce. Toho jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Zatím se nejvíce mluví o šéfce pražského Vrchního státního zastupitelství Lence Bradáčové. Ta to ale zatím označuje za spekulace. "Nikdo mě neoslovil a nepřemýšlím o tom," reagovala Bradáčová.
Dalším skloňovaným jménem je předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, kterému končí letos v říjnu mandát. Ten sice připouští, že své jméno v této souvislosti zaslechl, ale o uvedený post - pokud se uvolní - prý v žádném případě nebude usilovat.
"Soustava státního zastupitelství má dost lidí, z nichž by se mohl případný nástupce Pavla Zemana vybírat. Jsem soudce a chci zůstat soudcem," říká Baxa. Ten by měl zamířit po skončení svého mandátu na Ústavní soud. Alespoň to chce navrhnout prezidentu Miloši Zemanovi šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský, který by Baxu viděl rád jako svého nástupce.
Martinů neprošel
Česko se začátkem prosince snažilo o to, aby se bývalý policejní prezident Oldřich Martinů stal šéfem Europolu. Tedy úřadu, který koordinuje policejní boj s nejzávažnějším zločinem v celé EU.
Martinů, který je zástupcem ředitele Europolu, postoupil mezi tři finalisty. V hlasování členských zemí ale nakonec získala větší podporu belgická kandidátka Catherine De Bolleová. Diplomati pro Aktuálně.cz tvrdili, že to bylo i kvůli tomu, že belgický premiér Charles Michel za svou favoritku intenzivně lobboval po celé unii, zatímco Andrej Babiš byl v té době do funkce čerstvě jmenován a vládu teprve vytvářel. Neměl tak čas prosazovat u svých evropských kolegů českého kandidáta.
