Cyklistika jako cíl teroristů a chemtrails. Parlamentní listy vydaly falešné články. Tajně je stáhly

Jakub Zelenka Jakub Zelenka
23. 4. 2017 13:34
Dva bývalí novináři napálili Parlamentní listy. Vymysleli si články, které jim poslali, a redakce je bez zjišťování faktů vydala. Jen v jednom případě se editor serveru doptával na to, koho má pod text podepsat. V článcích se přitom psalo o tom, že teroristé chtějí v Evropě jen pomoci cyklistice. A že Spojené státy práškují Syřany chemií, která ovlivňuje mysl. Parlamentní listy po zjištění, že si z nich někdo vystřelil, oba texty tajně stáhly.
(ilustrační foto)
(ilustrační foto) | Foto: Shutterstock

Praha - Za teroristické útoky mohou cyklofašisté a americký prezident Donald Trump práškuje Sýrii chemií ovlivňující lidské myšlení. To tvrdily dva články, které byly donedávna k přečtení na serveru Parlamentní listy. Nic z toho však není pravda.

Texty na stránku dostali dva bývalí novináři Karel Goldmann a Jan Binder, kteří chtěli upozornit na špatnou práci webu s fakty. Když se to redakce dozvěděla, bez upozornění texty smazala.

Nápad dvojice vznikl u piva. A původně prý chtěli do redakce Parlamentních listů poslat daleko šílenější výmysly. "Chtěli jsme si vystřelit z lidí, co sdílí blbosti a věří nesmyslům. Parlamentní listy jsou médium, které kašle na redakční práci a ověřování faktů a to jsme chtěli dokázat," popsal záměr Karel Goldmann.

Jeho text s titulkem "Tohle vám vyrazí dech. Údajné teroristické útoky v Evropě mají jediný cíl. Chtějí ovládnout naše životy a města. O koho se jedná vás (možná) překvapí!" vyšel v nezměněné podobě, byl vymazán pouze odkaz na server Google. V textu se mimo jiné píše o tom, že cílem teroristických útoků je donutit lidi jezdit ve městě na kolech.

Jak ukazuje Goldmannova e-mailová komunikace se serverem Parlamentní listy, stačilo poslat anonymní článek, editorka Lucie Bartoš se pak pouze zeptala, zdali by respondent nemohl doplnit i jméno. "Tak jsem jí napsal Jan Hellinger, důchodce a ona odpověděla, že to vyjde v rubrice Aréna," řekl Goldmann.

Beruškovo humanitární bombardování

Poté co se článek objevil, přidal se k experimentu i Jan Binder a stejným způsobem propašoval na web text s titulkem: Jan Beruška: Trump jako Havel aneb Návrat humanitárního bombardování.

V něm píše, že Spojené státy práškují Syřany chemikáliemi z letadel, která matou lidskou mysl - tzv. chemtrails. "Text vyšel v původním znění. Zmizel akorát arabský nápis, který označoval Syrskou arabskou tiskovou agenturu za smradlavé ponožky. Osobně si ale myslím, že šlo o technický problém," tvrdí Binder.

Server se však brání tím, že v novinářské práci nepochybil.

"Parlamentní listy byly vždy otevřeny názorům celkového spektra. Proti záměrnému zneužití v zásadě není chráněn nikdo, zvláště je-li připravováno sofistikovaně a s jasným cílem poškodit. Texty, které byly odstraněny, patří do čtenářské rubriky Názory," reagoval stručně ředitel Parlamentních listů Jan Holoubek.

Na otázku, jaké má médium bezpečností mechanismy, aby nevydávalo lži, už odpovědět nechtěl.

Pokud média začnou vydávat nepravdivé či zmanipulované zprávy, může to podle odborníků pokřivovat veřejnou diskusi a poškozovat jméno novinařiny. "Parlamentní listy dlouhodobě a cílevědomě zaplevelují veřejný prostor texty a informacemi, které mají manipulativní charakter a jejichž tvorba se příčí základním standardům novinářské profese, jako je třeba ověřování faktů," varuje sociolog médií Václav Štětka.

Placené pozitivní články

Není to ale jediná kontroverze, která kolem Parlamentních listů, za nimiž stojí firma Our Media vlastněná ze 70 % senátorem Ivo Valentou, panuje. Vyšlo i najevo, že si někteří politici a státní instituce platí u vydavatelství neoznačenou inzerci - tedy články, které je vyobrazují pozitivně. Jihomoravský kraj například zaplatil stovky tisíc za příznivé texty o exhejtmanovi ČSSD Michalu Haškovi.

Svědectví od bývalých novinářů pracujících v Parlamentních listech navíc naznačují, že na ověřování faktů není tolik času. "Člověk musel připravit i přes dvacet článků za den. Na jeden bylo tak třicet minut. Na nějaké ověřování faktů či dělání vlastních věcí nebyl čas," popisuje bývalý zaměstnanec, který nechce být jmenován.

Zpravodajství Parlamentních listů čte podle serveru NetMonitor až 600 tisíc uživatelů měsíčně a pravidelně na nich publikuje řada politiků. Dostávají se do nich ale i extrémní názory či zmanipulované informace.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 3 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy