Praha - Čtyřicet let poté, co se na Václavském náměstí upálil Jan Palach, vydaly archivy dokument, který ukazuje, že student pražské filozofické fakulty plánoval radikální protest déle, než se dosud vědělo.
Palach chtěl v lednu 1969 obsadit Československý rozhlas v Praze skupinkou studentů a odtud zavelet ke generální stávce.
"Za současné situace je jasné, že izolovaná akce studentstva, ať již jde o stávku či demonstraci, je neúčinná. Je totiž nasnadě, že bez pomoci 'hromadných sdělovacích prostředků' se nemůže vyvolat žádná účinná akce v celonárodním měřítku (např. gen. stávku)," napsal Palach studetskému vůdci Lubomíru Holečkovi 6. ledna, tedy deset dní před svým upálením.
Dopis, který překvapil i historika
Dokument objevil historik Petr Blažek, který poprvé od Palachovy smrti sestavil co nejpřesnější rekonstrukci událostí před čtyřiceti lety - co sebeupálení dvacetiletého studenta předcházelo, samotný čin i následné události včetně vyšetřování příslušníky Veřejné bezpečnosti.
Blažkův popis je součástí nové publikace o Jana Palachovi, kterou spolu s historikem připravila skupina pěti studentů filozofické fakulty.
"Kniha vyjde příští týden," řekl Aktuálně.cz jeden z organizátorů Jakub Jareš. Studenti se podílejí i na organizování několika vzpomínkových akcí ke 40. výročí Palachova upálení - více ZDE.
Součástí publikace o Palachovi je i DVD s unikátními záběry Jana Palacha na brigádě v Sovětském svazu, které objevil rovněž historik Blažek u jednoho z pamětníků. Amatérský film natočil bratr Palachova kamaráda Huberta Bystřičana.
Dopis s Palachovým nápadem na obsazení rozhlasu překvapil i samotného Blažka. "Pro mě to bylo úplně nové. Byl jsem překvapen, že se o tom dopisu nikdo dosud veřejně nezmínil," řekl Aktuálně.cz Blažek.
Návrh skončil v krabici "kuriozity"
Palachův návrh na obsazení rozhlasu studentský předák Holeček v lednu 1969 s nikým neprobíral a podle pamětníků ho uložil do krabice s nápisem kuriozity. I Palach uznával, že jde možná o bláznivý nápad.
"Navrhuji akci, jež se na první pohled může zdát bláznivá (možná, že bláznivá je), namísto nějaké demonstrace se mi jeví jako účelnější a efektivnější obsadit rozhlas a vysílat výzvu ke stávce za zrušení cenzury a za Smrkovského (např.)," napsal Palach. Počátkem ledna se totiž vedla kampaň za zvolení Josefa Smrkovského, jednoho z mužů pražského jara do čela Federálního shromáždění.
"Vlastní akci by mohla prvést poměrně malá skupina, a teprve dodatečně by se kolem rozhlasu na pokyn rozhlasu shromáždila masa studentů (nedaleko je budova VŠE s 3000 posluchači)," navrhnoval Palach. Na závěr listu ještě doplnil: "Leden 68 začal shora, leden 69 může začít zdola."
Podle historika Blažka je Palachův dopis o obsazení rozhlasu důležitým svědectvím pro pochopení studentova uvažování. "Především ukazuje, že delší dobu zvažoval různé formy protestu a že svůj čin neuskutečnil v okamžitém afektu," uvedl Blažek v nové knize o Palachovi.
