Praha - Sněmovna schvaluje rozpočet na příští rok, který je nastaven na ekonomický růst 2,5 procenta, v nějž však už nikdo ani nedoufá. Experti vládní rady NERV proto s předstihem navrhují nouzová opatření pro velké výpadky rozpočtových příjmů.

Exministr financí a současný ředitel penzijního fondu ING Jiří Rusnok radí, že při ekonomické stagnaci, při které rozpočtové příjmy poklesnou maximálně o třicet miliard, je nejlepší nedělat nic.

Pokud ekonomický propad dosáhne tří procent, pak se vláda těžko vyhne zvýšení dolní sazby DPH na vyšší úroveň, než je plánovaných 14 procent.

A pokud se zhroutí evropská ekonomika a zdejší růst poklesne pod pět procent, pak je čas na debatu o snížení důchodů. 

Velmi, velmi mírná recese

V rozhovoru pro Aktuálně.cz však Rusnok upozornil, že nic zatím příliš nenasvědčuje tomu, že se bude opakovat historie roku 2009, kdy státní rozpočet předpokládal pětiprocentní ekonomický růst a krize přinesla ve státních financích propad o 150 miliard.

„Případ roku 2009 je přece jen odlišný od současné situace. Tehdy krize nastoupila znenadání, minimálně v naší části Evropy. Přece jenom to bylo spojeno s náhlým krachem Lehman Brothers a velice rychlou reakcí finančních trhů, která pak zasáhla do reálné ekonomiky. V tuto chvíli se pořád zdá, že se očekávání  ve vztahu k nové etapě krize mění mnohem pomaleji. Cítíme nějakou stagnaci po krátkém oživení a teď nevíme, jestli přejde do recese. A i když přejde do recese, přece jen jsou očekávání taková, že by vlastně recese měla být velmi, velmi mírná ve vztahu k tomu, co se stalo minule," popsal vyhlídky tuzemské ekonomiky exministr Rusnok.

A.cz: Jaké nástroje mohou ministři použít, aby omezili riziko, že deficit vyroste výrazně víc, než schválila sněmovna?

Primárně by se měli soustředit na stranu výdajů. Všechno, co je jen trochu zbytné, by se mělo v daném roce odložit. To je obtížné při struktuře českého rozpočtu, protože velká část výdajů je navázána na legislativní normy. Ale vláda má velmi pohodlnou většinu v Parlamentu a při určité pružnosti by měla být schopna změnit některé normy, pokud to bude nutné. Strany příjmů se to týká obdobně, pokud se ukáže, že by rozpočet eskaloval svůj deficit řekněme nad úroveň půl až jednoho procenta HDP, tedy řádově o patnáct až třicet miliard.

Smiřte se s 30 miliardami

A.cz: Když se deficit proti předpokladům zvýší o dvacet nebo třicet miliard, tak není třeba dělat nějaké zásadní kroky?

Za situace, kdy se ekonomický růst otočí do ekonomického poklesu a místo předpokládaného růstu o dva a půl procenta tu bude negativní růst řádově mínus jedna až mínus dva a půl, považoval bych za nejlepší variantu, kdyby se vláda smířila s tím, že se deficit zvýší o půl nebo procento HDP. Myslím, že by to trhy nějak dramaticky neodsoudily, že by to dokonce přijaly s pochopením. Protože trhy si dobře uvědomují, že stabilita českých veřejných financí je dána střednědobým a dlouhodobým vývojem, ne jednorázovým výsledkem ovlivněným výraznou externí změnou.
Ale pokud by měl deficit tendenci expandovat nad tuto hranici, musí vláda samozřejmě zasáhnout. Na straně výdajů si dokáže bez větších problémů poradit s částkou do dvaceti miliard, dokonce možná bez změny zákona. Otázka potom je, co dělat, kdyby schodek směřoval nad tyto úrovně. Pak je třeba zasáhnout a možná i sáhnout ke zvýšení daní.
Ale zbytečně bych nepředbíhal. Spíš se obávám, že tady vládne jistá forma rozpočtové ortodoxie, která může považovat za jediné přípustné řešení zachování původně schváleného schodku, i když se ekonomika ocitne ve zcela nových podmínkách. A bude to jistě vysvětlováno, že to trhy očekávají, že dostaly tuto informaci a že to musíme za každou cenu splnit. To může v krátkém a středním období napáchat víc škody než užitku.

DPH jako tradičně

A.cz: Je pravděpodobné, že to právě tak ministr Kalousek zamýšlí, aspoň se v tom smyslu vyjadřuje. Hovoří dokonce o několika úsporných alternativách, na které by měl být státní rozpočet připraven. Použila by se nejvhodnější podle toho, jak dopadne lednová předpověď české a vůbec evropské ekonomiky. Dá se konkrétně říci, jak by měly jednotlivé alternativy vypadat?

Určitě můžeme nahlas přemýšlet o různých variantách vývoje. Mainstreamový scénář očekává výrazný pokles ekonomického růstu někam ke stagnaci. Na straně výdajů to jde řešit běžným úsporným opatřením.
Pak jsou horší scénáře, kde se můžeme samozřejmě bavit o jemném rozlišování. Ještě přijatelný scénář je do ekonomického poklesu dva nebo tři procenta a pak je nějaká katastrofa mínus pět a více. Kalibrace je velmi spekulativní. Myslím si, že v lednu ještě nebudeme vidět, jak se to vyvine. A proto bych dnes mluvil o dvou scénářích - stagnace a potom je pokles, kde bych rozsah poklesu nespecifikoval.
U poklesu je nutné připravovat nějaká zásadní opatření, která by se promítla do změny zákona o státním rozpočtu. Samozřejmě má český politický systém komplikaci, že na rozdíl od rozpočtu musí ostatní zákony vedle sněmovny projednat Senát a podepsat prezident. To jistě bude komplikovat rychlé přijímání změn.

A.cz: Dají se už vytipovat nějaké zásahy do rozpočtu, ať do výdajů, nebo příjmů, které by vyřešily vyšší výpadek než třicet miliard?

To se jistě dají, nicméně moje znalost detailů rozpočtu není tak velká, abych mohl detailně radit a aby to bylo seriózní. U velkého problému, kdy bude třeba měnit zákony, bude muset vláda přijít s návrhem, ve kterých položkách by omezila výdaje. Nebude to úplně jednoduché, protože řada věcí se nedá změnit ze dne na den. Jestliže se má snížit nějaký sociální transfer, tak se obávám, že s ohledem na legislativní lhůty a implementační možnosti by se to týkalo až roku 2013.
Krátkodobě by se spíš mohly angažovat vyšší příjmy z daní. Kdyby bylo hodně zle, tak si dovedu představit posuny v sazbách daně z přidané hodnoty případně u nějakých spotřebních daní. To jsou věci, které se dají poměrně rychle spustit a implementovat v průběhu roku. U příjmových daní to je složitější a v průběhu roku to dost dobře nejde. Stejně jako u daní, které by si to střednědobě zasloužily, jako jsou daně z nemovitostí, z převodu nemovitostí atd.
Nakonec to skončí u těch rychle mobilizovatelných kroků jako tradičně. Asi to nic zvláštního nebude.

Důchody nejsou od Boha

A.cz: Propouštění úředníků a státních zaměstnanců už nejde použít?

Propouštění ve státní správě, pokud to bude v průběhu roku, moc nevyřeší, protože se musí vyplácet odstupné.
Takže stále pevně věřím, že nás nejhůře čeká stagnace a že žádné unáhlené kroky pro rok 2012 nebude třeba dělat. Ani je dost dobře neumíme a nejsme schopni udělat.

A.cz: Východoevropské země, které byly víc postiženy dosavadní recesí, zvyšovaly daně, především DPH, a snižovaly důchody. To se stalo například v Pobaltí. Myslíte si, že se Česko může dostat do situace, kdy sáhne k něčemu tak neslýchanému, jako je například snížení důchodů o pět procent?

V nejbližší době nic takového nehrozí. To by musela nastat nějaká evropská hospodářská katastrofa a pak by jistě i u nás musely takové věci přijít do debaty. Ale určitě se to netýká roku 2012. Co přijde potom, to si dnes prognózovat netroufnu.
Teoreticky se zásah do státních důchodů vyloučit nedá a je dobře, když se zmíní, protože ani tato záležitost není od Boha. Pobaltské státy nám to velice dobře předvedly. Ale pořád k tomu máme velice daleko. Kdyby bylo opravdu hodně zle, tak se určitě nejprve zastaví automatická valorizace, to je první krok. Určitě by každá vláda s ohledem na společenskou citlivost tento krok velmi zvažovala.
To je něco, co u nás připadá v úvahu jen velmi teoreticky pro případ, kdyby se Evropa začala hroutit a kdyby to mělo fatální dopad na české veřejné finance. Pravděpodobnost takového vývoje vidím jako minimální, a to spíš ještě střednědobě.