Otázka po 70 letech: Proč byla vyvražděna česká vesnice

Jan Gazdík Jan Gazdík
12. 7. 2013 12:30
Reportáž z bývalého Českého Malína, kam se sjeli potomci povražděných volyňských Čechů
Jen zázrakem se dochovala fotografie maminky Marie Hvězdové (vpravo Marie Minaříková). Zleva její upálený manžel Václav a dcera Marie. Paní Minaříková odešla po válce do Československa, kde se znovu vdala.
Jen zázrakem se dochovala fotografie maminky Marie Hvězdové (vpravo Marie Minaříková). Zleva její upálený manžel Václav a dcera Marie. Paní Minaříková odešla po válce do Československa, kde se znovu vdala. | Foto: Jan Gazdík

Malín (Ukrajina) - Marie Hvězdová Zajícová vydechla na hřbitově překvapením a hned nato se ji oči zalily slzami. V ukrajinském Malíně našla tento víkend hrob svého dědečka Josefa Činky. Malín je místem, kde před sedmdesáti lety, 13. června 1943, nacisté upálili 374 Čechů (104 mužů, 161 žen a 105 dětí).

"Asi v 7 hodin ráno připochodoval německý oddíl o síle kolem 1500 mužů od městečka Olyky k obci Malín," píše se o tom v zápisu vyšetřovací komise, kterou ustanovil 3. dubna 1944 velitel československé brigády v Sovětském svazu Ludvík Svoboda a v níž bylo i několik přeživších. 

"Němci nejdříve obklíčili Ukrajinský Malín a odtud i obec Český Malín. V Českém Malíně zašli do každého domu a pod záminkou přezkoumání dokumentů vyhnali všechno obyvatelstvo na ulice, od nejmladšího do nejstaršího, nemocné i zdravé. Kdo nemohl jíti, musel býti odvezen. Seskupili je a po skupinách pod bodáky odvedli na pole do Ukrajinského Malína. Tam oddělili děti, ženy a starce od mužů a mladíků… Potom Němci zahnali všechny muže a část žen po skupinách do kostela, školy a jiných budov v Ukrajinském Malíně, které polili hořlavinou a podpálili. Ty, kdož se snažili utéci nebo vyskočit z oken, pobili ranami z automatů," píše dále zpráva vyšetřovatelů s titulem ,O vyvraždění obyvatelstva, spálení a vyloupení obce Český Malín hitlerovskými zločinci´.

Proto ty slzy a emoce potomků volyňských Čechů, když nyní navštívili místa, na nichž kdysi obec jejich předků, Český Malín, stávala.

Přežili jsme konec světa

Většinu žen s dětmi a starce pak nacisté odvedli zpět do Českého Malína, přičemž je uklidňovali, že je tam propustí. Opakoval se ale stejný scénář: v rodné obci je nahnali do stodol, které podpálili. Z hořící stodoly unikla například s obrovským štěstím Marie Zajícová, maminka Marie Hvězdové.

Mše za upálené či zavražděné Čechy z Českého Malína.
Mše za upálené či zavražděné Čechy z Českého Malína. | Foto: Jan Gazdík

Antonín Činka se neziskové organizaci Post Bellum, která zaznamenává příběhy 20. století, svěřil: „Sestra Maruška se schovala spolu s jednou Ukrajinkou za mlátičku. Nahnali je za šupnu. Mlátička byla na takové šupně, cihly tam byly vyzděné špatnou maltou. Jedna hrabala, druhá odhazovala. Němci to zapálili a naházeli tam granáty. Sestra s tou Ukrajinkou vylezla po té šupně, aby neshořely. Slyšela kulky, jak dělaly pink, hvízdaly kolem." Manžel Marie Zajícové však uhořel i s dcerou v jiné budově.

Jeden z posledních žijících svědků malínského masakru Mstislav Pospíšil vzpomíná, že nacisté nebrali na nikoho ohled. „Vraždili muže, ženy, stařenky i starce a nezastavili se ani před dětmi. Počtem obětí bylo toto nacistické zvěrstvo mnohem větší než jakékoliv jiné vypálení obce v Československu. Dokonce i v Lidicích zemřelo mnohem méně českých lidí než ve volyňské obci Malín."

A po odmlce dodává: „Některý babičky, který byly takový starší jako ta naše, tak některou nechali, některou zastřelili. Třeba doma, když nemohla."

Nacisté odjeli a Češi, kteří to peklo jen zázrakem přestáli, měli pro svou situaci jediný komentář - Přežili jsme konec světa.

Němci mluvili česky

Pietní akce za upálené Čechy se zúčastnili i ukrajinští pamětníci.
Pietní akce za upálené Čechy se zúčastnili i ukrajinští pamětníci. | Foto: Jan Gazdík

Další pamětník Josef Řepík pro Post Bellum dodal: „V letní kuchyni jsme našli mrtvou babičku. Bylo jí už sedmdesát osm a nemohla se pohybovat, tak ji propíchli bodákem. Pod hlavu jí ještě dali zastřelenou kačenu." Na druhé straně si pamatuje také na tři německé vojáky, kteří pomohli lidem k útěku.

Také předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně Jaromíra Němcová Ničová, která se na ukrajinské Volyni narodila, řekla Aktuálně.cz. před malínským památníkem, že i její rodiče vyprávěli o německých vojácích, kteří varovali malínské, aby utekli a nevěřili slibům důstojníků, že budou propuštěni. „Ti vojáci mluvili česky. Zřejmě šlo o sudetské Němce," domnívá se Ničová.

Ihned ale připojuje jinou otřesnou vzpomínku pamětníků: z hořící stodoly vyběhla holčička a prosila nacisty o slitování. Ti ji ale napíchli na vidle a hodili zpět. „V Malíně se třináctého července odehrávaly celý den tak strašlivé věci, že ti vojáci museli být opilí či pod vlivem drog, jinak by se přece nemohli chovat hůř než zvířata," říká Jaromíra Ničová. 

Infobox

Fotogalerie: Český Malín

  • Český Malín byl českou obcí na ukrajinské Volyni založenou v roce 1871 českými přistěhovalci z Lounska, ze Žatecka a z Rakovnicka, když je carská vláda lákala, aby obdělávali nevyužitou půdu. Kromě levné koupě poskytovala další výhody: právo na zakládání výrobních podniků, právo na národní školství, právo na vlastní samosprávu, právo na náboženskou svobodu, osvobození od daní po dobu 20 let a osvobození od vojenské povinnosti.
  • Český Malín se postupně rozrůstal. Byla postavena škola, v níž se vyučovalo česky. V obci byla zřízena knihovna, dobrovolný hasičský sbor, divadelní spolek i druhá církevní škola. Malín prosperoval díky pracovitosti a znalostem Čechů, ale i zavádění moderní zemědělské mechanizace. Měl tedy nesrovnatelně vyšší úroveň než okolní ukrajinské obce.
  • Roku 1921 připadl Český Malín Polsku. Postupně byla zavedena i elektřina. Roku 1930 vznikla družstevní mlékárna, přiveden byl telefon a zřízena pošta. Protičeská polská propaganda vyústila před druhou světovou válkou v návrhy na likvidaci českého školství a zabrání půdy. Po přepadení Polska Sovětským svazem se Český Malín stal opět sovětskou obcí a krátce nato spadl do sféry vlivu nacistické třetí říše.

Jak našli oběti

Maminka Antonie Kechrtové byla upálena mezi prvními už v Ukrajinském Malíně.

„Našla jsem ji spolu s tetou. Maminka měla zlatý zuby, tak jsem ji poznala.  Jak ležela, šaty na břiše nebyly spálený, takže bylo poznat, co měla na sobě. Měla dvoje šaty a dva svetry. Asi se nastrojili, protože mysleli, že je někam povezou."

Otec Josefa Řepíka našel ostatky své manželky a dcery až při následném úklidu spáleniště. „Naproti u Dobrých byly upáleny moje matka a sestra. Otec našel při úklidu kusy matčiných šatů," vzpomíná.

Proč? Snad omyl

Většina volyňských Čechů - a všichni, kteří přežili vraždění v Malíně - se po druhé světové válce vrátila zpět do původní vlasti. Na Šumpersku pak založili Nový Malín. Dnes žije v Česku přes půl milionu potomků volyňských Čechů. A jestli se tato „komunita" něčím vyznačuje, tak neobyčejně silnou soudržností. O víkendu se tak v ukrajinském Malíně sešlo sto padesát potomků volyňských Čechů a další stovky lidí, kteří na Ukrajině zůstali.

Dodnes není jasné, proč nebo s čí pomocí a navíc tak brutálně nacisté Český Malín vyvraždili. „Vyhlazení Malína nacistům jen uškodilo. Neměli k tomu důvod. Malínští byli bezkonkurenčními zemědělci a nacistické armádě poctivě odváděli všechny požadované dodávky potravin. Ani se v té době nezapojovali do odboje," říká profesor Jaroslav Vaculík z Masarykovy univerzity, který se historii volyňských Čechů věnuje.

Malínští sice založili skupinu Blaník - ta je ale měla chránit před loupením oddílů Stěpana Bandery, a ne před nacisty. Z některých svědectví kromě toho vyplývá, že ke spolupracovníkům vraždícího komanda patřili Poláci, ale i Ukrajinci, jimž byli tehdy bohatí Češi trnem v oku.

„Z některých informací vyplývá, že se stali obětí národnostních třenic a netolerance, které na Volyni panovaly už za ruského cara. Jiná fakta naopak naznačují omyl nacistů," přemítá historik Vaculík.

K této variantě se přiklání i Jaroslava Němcová Ničová: „Jeden ze starostů volyňských Čechů se tehdy zeptal německého velitele, proč Český Malín vypálili, a on mu odpověděl, že šlo o ,politováníhodný omyl´. Akce prý byla namířena proti jiné ukrajinské vesnici, která podporovala partyzány."

 

Právě se děje

před 30 minutami

FBI nevedla vůči Trumpovi politicky motivované vyšetřování, uvedl inspektor

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nevedl proti volební kampani nynějšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa politicky motivované vyšetřování, ačkoli se několika chyb dopustil. K tomuto závěru dospěl v pondělí ve zveřejněné zprávě generální inspektor ministerstva spravedlnosti USA Michael Horowitz. Inspektor prověřoval pochybnosti o počátcích vyšetřování ruského vlivu na americké prezidentské volby a také to, zda FBI v případu dodržoval zákony.

 

před 57 minutami

Aktivisté z Greenpeace promítli na budovu vlády vzkaz pro Babiše

Aktivisté ve vzkazu požadovali, aby Česko přijalo plán na uhlíkovou neutralitu v Evropské unii do roku 2050. Česko plán na razantní snížení emisí odmítá, premiér Andrej Babiš (ANO) před několika dny zopakoval, že ani na nadcházejícím jednání evropských státníků ho nepodpoří.

Z Dvořákova nábřeží promítali na budovu české vlády aktivisté heslo "Chraňte klima, aby tady mohly žít i naše děti! Greenpeace." Projekci prokládali obrazy plamenů. Heslo vycházející z předvolebního hesla hnutí ANO vybrala organizace záměrně.

"To je celý smysl té uhlíkové neutrality a všech klimatických opatření. Abychom planetu a životní podmínky v aspoň stávající podobě, ideálně i lepší zanechali i pro naše děti a budoucí generace," vysvětlil aktivista Jan Freidinger.

Další zprávy