Od července roku 2018 si mohl být premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš jistý, že se nemusí obávat pádu své vlády s ČSSD. Právě tehdy podepsal s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem dohodu o toleranci vlády, ve které Filip slíbil dvě zásadní věci: že komunisté podpoří vládu v hlasování o důvěře, což se také stalo, a zároveň, že nevyvolají hlasování o vyslovení nedůvěry do konce mandátu kabinetu.
Po úterý už nic z toho neplatí, komunisté dohodu vypověděli a jejich šéf Filip upozornil, že jsou připraveni svými hlasy podpořit návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Nyní jsou tedy ve hře otázky, co tento obrat komunistů znamená pro Babiše a jeho vládu a jak moc je pravděpodobné, že skončí.
Když se Aktuálně.cz obrátilo ve středu na zástupce opozičních stran, většina oznámila, že jsou pro předčasné volby. Na základě jejich výsledku by potom vznikla nová vláda. Jenže v této chvíli není ve sněmovně dost hlasů pro takové řešení.
Pro rozpuštění sněmovny je potřeba 120 hlasů. Hnutí ANO, které je proti takovému kroku, má zdaleka nejvíc poslanců, a to 78. Téměř všichni poslanci jiných stran by tak museli hlasovat pro, tedy nejen zástupci ODS, Pirátů, STAN, KDU-ČSL a TOP 09, kteří vystupují proti vládě od samého počátku, ale také KSČM, SPD a také vládní ČSSD.
"Pokud komunisté a SPD myslí vážně, že nechtějí dále tuto vládu, tak by se logicky měli jejich zástupci přidat k návrhu na rozpuštění sněmovny. Jejich hlasy a opoziční hlasy včetně nezařazených poslanců na to stačí," sdělila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Sama ale ví, že obě strany sice vládu kritizují a jsou pro to, aby jí byla vyslovena nedůvěra, ale na rozpuštění sněmovny jejich vedení nekývlo. "Jestli jen chtějí posílit prezidenta Zemana a dělají to pro něj, nikoliv pro občany, tak rozpuštění nepodpoří," řekla předsedkyně TOP 09.
Naráží na hlavní problém předčasného konce Babišovy vlády. Komunisté a SPD, kteří mají velmi blízko k prezidentu Miloši Zemanovi, totiž prosazují jiný postup - nedůvěru vládě Babiše bez rozpuštění sněmovny. V takovém případě by byl následně na tahu Zeman a zásadně by mohl ovlivňovat, jaká vláda by vlastně vznikla. Kdyby se sněmovna rozpustila, šlo by dění mimo prezidenta.
"Vyslovení nedůvěry by neznamenalo jen změnu vlády. Zejména když prezident jasně řekl, že by Andreje Babiše nechal dál vládnout," uvedla Markéta Pekarová Adamová.
Podle ní je nejvyšší čas ukončit agonii vlády a dát lidem možnost znovu rozdat karty. "Tato vláda nikdy naši důvěru neměla a ani nemá. Jsme pro jasné řešení, které přinese konec vlády. Nejférovější vůči občanům je, po všech lidských i ekonomických obětech covidu, tuto vládu odstranit a co nejdříve zvolit novou sněmovnu, ze které vzejde nová vláda. Jedině nová vláda vzešlá z voleb má šanci získat důvěru, žádná jiná ji už nezíská," dodala šéfka TOP 09.
Vládnutí Babišova kabinetu má být co nejkratší, tvrdí Fiala
Zásadní ale bude to, na čem se domluví celá koalice Spolu, kterou tvoří společně s TOP 09 i ODS a KDU-ČSL. Předseda ODS Petr Fiala tvrdí, že zatím probíhají jednání, co a jak dál, předseda lidovců Marian Jurečka je pro opatrný postup.
"Pokud skutečně komunisté přestali držet Babišův kabinet, tak je potřeba na to reagovat. Působení Babišovy vlády má být co nejkratší," sdělil Fiala, který podle svých slov zvažuje všechny tři varianty. "Rozpuštění sněmovny a předčasné volby stejně jako vyslovení nedůvěry nynější vládě jsou samozřejmě možné varianty. Ostatně vyzýval jsem k hlasování o nedůvěře už na podzim. V rámci naší koalice Spolu i v rámci sněmovní opozice budeme proto v příštích hodinách a dnech jednat o dalším postupu," dodal Fiala.
Konkrétnější zatím být nechtěl, stejně jako jiní ale upozornil, že nejdříve je třeba schválit nově upravený volební zákon, který čeká na poslední hlasování a následně půjde k posouzení senátorům. Bez něj žádné předčasné volby být nemohou.
Ze slov Mariana Jurečky, stejně jako Pekarové Adamové, vyplývá, že koalice Spolu zkusí vyjednávat právě o rozpuštění sněmovny. Ovšem s vědomím toho, že šance na prosazení této varianty jsou malé.
"Jsem v této otázce velmi opatrný. Vyslovovat nedůvěru vládě v situaci, kdy může prezident dát naši zemi do rukou úřednické vládě, která nebude mít žádnou politickou zodpovědnost, je velmi nebezpečné. Taková vláda zde může vládnout klidně i rok a udělat zásadní a těžko zvratitelná rozhodnutí. Bylo by lepší sněmovnu rozpustit a jít k předčasným volbám," uvedl předseda KDU-ČSL.
Z výroků předsedů opozičních stran, které se jednoznačně staví proti vládě od jejího počátku, je také zřejmé, že koalice Spolu debatuje o nynější situaci také s druhým opozičním blokem - s Piráty a STAN. Předseda Pirátů Ivan Bartoš Aktuálně.cz sdělil, že má k vládě mnoho výhrad, ale teď se chce hlavně soustředit na řešení problémů spojených zejména s koronavirovou krizí.
"Země je ve zdravotní a ekonomické krizi a je naší naprostou prioritou pomoci občanům a ochránit je. Je proto třeba řešit primárně smysluplné návrhy, které by podpořily lidi i firmy, ne politické tahanice," míní Bartoš. Pokud by ale nastala situace, že by se o existenci nynějšího kabinetu rozhodovalo, Bartoš se přiklání k řešení, které je blízké druhému opozičnímu bloku.
"Osobně považuji za zodpovědnější a férovější postup, o kterém hovoří jako o variantě koalice Spolu. Tedy případné rozpuštění sněmovny, které neznamená, že těžiště moci bude přehozeno na prezidenta, ale do rukou občanů," upozorňuje šéf Pirátů a doplňuje: "Toto stanovisko ale teprve musíme projednat na poslaneckém klubu. A nejprve je potřeba, aby volební zákon prošel Senátem."
Obdobně mluví také předseda STAN Vít Rakušan, který považuje rozpuštění sněmovny za poctivější řešení, ale opět jen pokud bude již schválen nový volební zákon. "Budeme se o situaci bavit i s partnery z koalice Spolu, postup v této věci vyžaduje soudržnost opozičních stran," uvedl Rakušan.
Patovou situaci, kdy se opozice obává kroků prezidenta Zemana, a navíc zatím neexistují mantinely, podle nichž by se volby mohly konat, potvrzuje i politolog Ladislava Mrklase z CEVRO Institutu v Praze. "Za normálních okolností bych řekl, že tahle vláda už nemůže přežít ani chvilku. I s přihlédnutím k tomu, co nyní ČSSD předvádí při výměně ministra zahraničí," konstatuje Mrklas. "Je možné, že by prezident Zeman postupoval stejně jako v roce 2013, kdy po pádu vlády Petra Nečase jmenoval úřednický kabinet premiéra Jiřího Rusnoka," upozorňuje.
Připomíná tak dění v roce, kdy si poslanci odhlasovali rozpuštění sněmovny. Pro návrh se vyslovilo 140 poslanců, proti návrhu bylo 7 poslanců ze 147 přítomných. Stalo se tak v srpnu, volby se konaly v říjnu, Jiří Rusnok vládl od června 2013 do ledna 2014. Volby mimochodem přinesly nástup tehdy nového hnutí ANO Andreje Babiše, které po těchto volbách vstoupilo s ČSSD a KDU-ČSL do vlády Bohuslava Sobotky a o čtyři roky později už volby suverénně ovládlo.
