Co se vlastně 30. dubna 1942 odehrálo v Požárech na Křivoklátsku?
Odbojáři potřebovali dostat do bezpečí kontejnery, padáky a kombinézy, které zde po seskoku ukryli parašutisté skupin BIOSCOP a BIVOUAC. Dopoledne byl však na Požárech při polních pracích z ornice vyvláčen vak z vojenské celtoviny s kufříkem, v němž byla radiostanice. Okupační úřady proto v celé oblasti posílily hlídky protektorátního četnictva.
Strážmistr František Ometák spolu s četnickým praporčíkem Václavem Komínkem s ostře nabitými zbraněmi drželi na místě nálezu hlídku, když kolem desáté hodiny večer spatřili ve tmě dva stíny. Ometák zvolal: "Ruce vzhůru!"
Parašutista Arnošt Mikš z paraskupiny ZINC se okamžitě zastavil, sklonil se a zároveň zvedal levou ruku. Polohlasně řekl: "Vždyť máme." A tasil pistoli.
Z rekonstrukce incidentu i nedávné exhumace ostatků Františka Ometáka na hřbitově v Mutějovicích na Rakovnicku je možné - po 79 letech - doplnit obraz tragédie.
"Vše nasvědčuje tomu, že Ometák odevzdal Mikšovi svou pušku - ať již dobrovolně, či ne. Střílet ovšem začal praporčík Komínek, jemuž se rozhodnutí Ometáka zřejmě nelíbilo. Mikše smrtelně poranil. Ten opětoval střelbu, Komínka těžce zranil a Ometáka, který se nad parašutistou skláněl, zasáhl výstřelem smrtelně. Svědčí o tom i poranění exhumovaných ostatků," analyzuje událost René Černý z Muzea policie ČR.
Na svého parťáka Josefa Kusého stačil ještě Mikš vykřiknout: "Běž domů, já už se k vám nevrátím!" Načež svou pistoli obrátil proti sobě.
"Jde o jednu z nejparadoxnějších tragédií válečné doby na našem území. Jako kdyby po sobě stříleli bratři. I bratr parašutisty Mikše - František - byl četník a četníci z táborského černického pohotovostního oddílu doposud Arnoštu Mikšovi v jeho odbojové činnosti hodně pomáhali," konstatuje René Černý.
Z dostupných dokumentů, ale i z expertního ohledání Ometákových ostatků vyplývá, že po výsadkářovi Mikšovi nestřílel. Mrtvý parašutista totiž ležel na jeho pušce, kterou mu předtím Ometák podle všeho odevzdal. "Do celé tragédie byl vtažen až příliš agilním jednáním velitele hlídky praporčíkem Komínkem. A dalo by se to říct i tak, že se vlastenec František Ometák ocitl v nesprávnou chvíli na nesprávném místě," dodává René Černý z Muzea policie ČR - instituce, která se zasloužila o exhumaci i vyjasnění role Františka Ometáka v incidentu s parašutistou Mikšem.
Pokud by se podle něj Ometákovi podařilo pokračovat v odbojové činnosti, zcela jistě by se stal s velitelem křivoklátské četnické stanice vrchním strážmistrem Wildem vůdčí osobností květnového povstání lidu na Křivoklátsku.
S tím souhlasí i expert na období druhé světové války, badatel a spisovatel Jaroslav Čvančara. "I devětasedmdesát let po válce objevujeme stále nové detaily o tehdejší velmi složité době a chování lidí. Zároveň nás to nutí k nelehkým otázkám: jak bychom se asi my zachovali, být na místě našich předků?"
Rakev Františka Ometáka byla při jeho válečném pohřbu v Mutějovicích v roce 1942 zahalena vlajkou s hákovým křížem. V pátek rakev s jeho exhumovanými ostatky pokryla česká vlajka. František Ometák byl tak po 79 letech definitivně očištěn.
