ČSSD je rozpolcená, většina ale zatím podporuje účast v Babišově vládě

Radek Bartoníček Kateřina Frouzová Radek Bartoníček, Kateřina Frouzová
Aktualizováno 21. 6. 2019 18:52
Až se poslanci sejdou ve středu na schůzi k hlasování o nedůvěře vládě ANO a ČSSD, sociální demokraté budou hlasovat proti. Oznámil to předseda ČSSD Jan Hamáček v pátek večer. Jednání předsednictva strany ale ukázalo, že část vedení by pro odchod z vlády byla. O svolání schůze požádala předsedu sněmovny Radka Vondráčka (ANO) pětice opozičních stran. Pod žádost sebrali zástupci ODS, pirátů, lidovců, TOP 09 a hnutí STAN 66 podpisů.
Předseda ČSSD Jan Hamáček se sice po jednání předsednictva ČSSD usmíval, ale sám ví, že ho čekají obtížné týdny a měsíce
Předseda ČSSD Jan Hamáček se sice po jednání předsednictva ČSSD usmíval, ale sám ví, že ho čekají obtížné týdny a měsíce | Foto: Aktuálně.cz

Většina předsednictva ČSSD, které jednalo během pátečního odpoledne v Lidovém domě, se shodla na setrvání ve vládě. Pokud tak sociální demokraté vůbec někdy vládu s ANO a premiérem Andrejem Babišem opustí, v příštích dnech to rozhodně to nebude.

Jednání ale bylo podle všeho dramatické, protože z Ústeckého kraje zazněl návrh na to, aby ČSSD z vlády odešla. "Ze 41 členů předsednictva bylo pro 10 členů," sdělil na tiskové konferenci předseda ČSSD Jan Hamáček. Později mimo kamery prozradil, že dalších deset lidí se hlasování zdrželo.

V sociální demokracii tak zatím nadále převažuje názor, že je lepší prosazovat ve vládě program strany, než odejít do opozice a riskovat vládu pravice nebo ANO, KSČM a SPD. Půlka vedení ale jasně nepodpořila pokračování spolupráce s Babišem.

Předseda Hamáček už před jednáním doporučil předsednictvu strany, aby ČSSD příští týden v hlasování o nedůvěře podpořila vládu a zůstala v kabinetu. "Já zastávám názor, že pokud se nám bude dařit naplňovat cíle, pro které jsme do vlády šli, tak to vládní angažmá má smysl," uvedl. 

Na tiskové konferenci nejdříve řekl, že předsednictvo jeho návrh podpořilo.  A to za čtyř předpokladů. Prvním je to, že státní rozpočet bude naplňovat programové cíle ČSSD, druhým to, že vláda nesmí škrtat ve výdajích, ale hledat dodatečné příjmy, třetím je garance nezávislosti justice a čtvrtým vyřešení situace na ministerstvu kultury.

Tam se zatím ČSSD nepodařilo prosadit místo svého ministra Antonína Staňka jeho nástupce za ČSSD Michala Šmardu. "Pokud platí koaliční smlouva, ČSSD má právo nominovat i odvolávat své ministry," řekl Hamáček. Chce, aby celá situace byla vyřešena do konce června. "Pokud se tak nestane, pravděpodobně bychom svolali mimořádné předsednictvo, které by rozhodlo, jak dále," uvedl.

Na zasedání se mluvilo také o tom, jestli by sociální demokracie neměla uspořádat referendum o setrvání ve vládě. Přišel s tím jeden z členů, ale o žádném návrhu na referendum se ani nehlasovalo. Zároveň je jasné, že všichni poslanci ČSSD budou hlasovat proti návrhu na vyslovení nedůvěry vládě.

O riziku jsme věděli, říká Hamáček

Na dotaz Aktuálně.cz, zda bude ČSSD nějak reagovat i na dění kolem premiéra Babiše, Hamáček odpověděl, že strana věděla o rizicích vládnutí s Babišem, už když do vlády vstupovala.

"Šli jsme do vlády i s touto zátěží. My budeme situaci nadále vyhodnocovat, ale rozhodně nebudeme pomáhat pravicové opozici, aby dostala ČSSD z vlády. Navíc bez plánu B. Je úplně jasné, že kdyby opozice vystrnadila sociální demokracii z vlády, tak je logické, že nastupuje SPD," tvrdí Hamáček.

Na další dotaz Aktuálně.cz, jak ale budou voliči reagovat na to, že ČSSD drží Babiše u moci, reagoval první místopředseda ČSSD Roman Onderka.

"My v žádném případě nedržíme Andreje Babiše u moci. Andreje Babiše drží volební výsledek, to, jakým způsobem voliči rozdali karty. Poslanců ČSSD je patnáct, jsme v menšinové vládě, u vlády drží Andreje Babiše komunistická strana. Pokud sociální demokracie odejde, má premiér náhradu, která se jmenuje SPD. Může uvažovat o další náhradě, která se jmenuje Trikolóra," prohlásil Onderka. 

Opozice stále věří, že by ČSSD mohla ještě  změnit názor

Podle rozložení sil sněmovních stran by tak měla menšinová vláda ANO a ČSSD podporovaná komunisty hlasování ustát. K vyslovení nedůvěry je třeba 101 hlasů, kluby pětice opozičních stran a SPD čítají celkem 87 poslanců. Podle iniciátorů hlasování je ale důležité, aby se všichni zákonodárci jasně vyslovili k podpoře předsedy vlády, který podle nich zatěžuje Česko.

"Pokud se ukáže, že nemáme dostatečnou podporu, a vláda bude pokračovat, my budeme pokračovat také, situace je neúnosná a vidíme to nejen my," řekl novinářům předseda ODS Petr Fiala.

"Nemůžeme odmítat svou politickou odpovědnost," komentoval pravděpodobný výsledek hlasování předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Podle šéfa pirátů Ivana Bartoše stále není jisté, že hnutí ANO dostane podporu sociálních demokratů.

Výroky ministrů za sociální demokracii podle něj napovídají, že menší koaliční partner není v podpoře premiéra jednotný. Bartoš proto vyčkává na výsledek odpoledního jednání předsednictva ČSSD.

Komunisté návrh opozice na vyslovení nedůvěry vládě aktivně nepodpoří. Jednoznačně se na tom v pátek dohodlo širší vedení KSČM. "Důvod je jasný, protože ti, kteří navrhují vyslovení nedůvěry vládě, nepředkládají žádnou alternativu příštího vývoje v České republice. Nemají vykonstruovanou žádnou příští vládu ani nemají koncept, jak by krizi, kterou by způsobili, řešili," řekl předseda komunistů Vojtěch Filip.

Vyslovení nedůvěry se podařilo v historii jen jednou

Vládní strany ANO a ČSSD mají dohromady 93 poslanců, klub KSČM má 15 členů a pět poslanců je nezařazených. Jak se k hlasování postaví, budou řešit na stranických jednáních nejen sociální demokraté, ale i komunisté. Jejich předseda Vojtěch Filip už avizoval, že komunisté zřejmě kabinet podpoří.

Pětice stran, která hlasování iniciovala, má ve sněmovně 68 mandátů. Dva poslanci ale tento týden nebyli ve sněmovně, jeden z klubu pirátů, jeden z hnutí STAN.

Z dosavadních 14 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl jediný. V roce 2009 sněmovna vyjádřila nedůvěru vládě Mirka Topolánka v době, kdy Česko předsedalo Evropské unii. Vláda ANO a ČSSD už loni 23. listopadu jeden pokus o vyslovení nedůvěry přečkala. Strany tehdy reagovaly na informace v kauze Čapí hnízdo včetně údajného únosu syna premiéra Babiše na Krym.

Podle návrhu auditní zprávy Evropské komise, který zveřejnila média, má Babiš nadále vliv na koncern Agrofert, který vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů, a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Česku proto podle dokumentu hrozí, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu asi 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.

Kdybychom odsouhlasili vše, co v auditu je, může jít až o 30 mld. a bude to mít nedozírný dopad do stovek firem v ČR. Premiér musí chránit zájmy země. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 8 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

Další zprávy