Opozice kvůli auditu z EU vyvolá hlasování o nedůvěře Babišově vládě, podpisy už má

ČTK ČTK
Aktualizováno 18. 6. 2019 16:12
Opoziční strany ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN vyvolají hlasování o nedůvěře vládě. Reagují tak na návrh auditní zprávy Evropské komise ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Dostatečný počet podpisů mají, předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) je ale předloží až v pátek. Chtějí, aby si ČSSD vyjasnila svoji pozici k hlasování na pátečním jednání předsednictva. Schůzi k hlasování očekávají příští týden. Šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka uvedl, že na jednání klubu v úterý nikdo nedal najevo, že bude hlasovat pro vyslovení nedůvěry. Neočekává změnu postoje ani po pátku. KSČM počká na doporučení jejího výkonného výboru.
Opozice vyvolá hlasování o nedůvěře vládě | Video: ČTK

Babiš připomněl, že příští čtvrtek uplyne rok od jmenování vlády. Koalice tak na pondělním jednání vlády vyhodnotí, jak se jí daří plnit úkoly jednotlivých ministerstev. Opozice chce konání schůze k nedůvěře vládě v příštím týdnu i kvůli tomu, aby se jí mohl účastnit premiér. Tento čtvrtek a pátek bude Babiš na summitu Evropské unie v Bruselu.

Podle předsedy pirátů Ivana Bartoše opoziční strany oslovily SPD a ČSSD, zda by byly ochotny hlasovat proti kabinetu. Chvojka řekl, že na jednání předsednictva mohou zaznít opačné názory, ale očekává, že převáží názor ve vládě zůstat. Místopředseda SPD Radim Fiala uvedl, že hnutí bude hlasovat proti kabinetu, avšak nikoli kvůli premiérovi, ale kvůli účasti ČSSD. Komunističtí poslanci, kteří menšinovou vládu tolerují, požádají o stanovisko výkonný výbor a následně dají stanovisko jako klub, řekl poslanec Zdeněk Ondráček.

Kluby pětice opozičních stran a SPD čítají celkem 87 poslanců. Vládní strany ANO a ČSSD mají dohromady 93 poslanců, klub KSČM má 15 členů a pět poslanců je nezařazených. Z dosavadních 14 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl jediný. V roce 2009 Sněmovna vyjádřila nedůvěru vládě ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Premiérem byl tehdy Mirek Topolánek a ČR v té době předsedala Evropské unii.

Babiš opozici poděkoval, že hlasování směřuje na příští týden. "Příští čtvrtek to je přesně rok, co byla jmenována vláda s ČSSD a v pondělí budeme projednávat kromě rozpočtu vyhodnocení 655 úkolů všech resortů, jak je to v programovém prohlášení," uvedl.

Dodal, že si poslechl vystoupení ostatních stran ve Sněmovně a nestačí se divit, jaké nesmysly zazněly. Kritizoval například prohlášení Pirátů. "Ty nesmysly, co tady odezněly, ani nemá smysl komentovat," řekl. Popřel, že by Česko kvůli výsledkům unijních auditu ohledně jeho střetu zájmů mělo vracet peníze. "Je to v rukách úředníků, je to na měsíce, je jasné, že ten problém stávající (Evropská) komise nebude řešit," dodal.

Podle předsedy STAN Víta Rakušana možný Babišův střet zájmů brání tomu, aby s Českem vedla Evropská unie rovnocenný dialog. Také podle předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila poškozuje Babiš v čele vlády zájmy ČR a bude poškozovat pozici země při vyjednávání evropského rozpočtu pro období let 2021 až 2027. Lidovecký předseda Marek Výborný uvedl, že kvůli Babišovu možnému střetu zájmů nemá Česko možnost dosáhnout na některé resorty v Evropské komisi.

Podle návrhu auditní zprávy Evropské komise, který zveřejnila média, má Babiš nadále vliv na koncern Agrofert, který vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů, a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet do unijního rozpočtu asi 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.

 

Právě se děje

před 59 minutami

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů. 

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) situace nicméně pacienty neohrožuje, protože ostatní krajské nemocnice problém s počítači nemají. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy