Opatření mohou část společnosti radikalizovat. Dá se očekávat i násilí, míní experti

Radek Dragoun Radek Dragoun
25. 11. 2021 5:30
Výhružky tehdejšímu ministru zdravotnictví Romanu Prymulovi, slovní útoky na pracovníky hygieniky i úder pěstí prodavačce za to, že chtěla po zákazníkovi, aby si nasadil respirátor. V posledních týdnech také konflikty v restauracích či službách kvůli kontrole bezinfekčnosti nebo demonstrace proti protiepidemickým opatřením. Odborníci upozorňují, že část české společnosti se může radikalizovat.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Radek Vebr

Až deset tisíc lidí dorazilo podle policie během svátku 17. listopadu na pražské Staroměstské náměstí protestovat proti protiepidemickým opatřením. Ačkoliv například moderátor České televize přímo během vysílání čelil slovním útokům, demonstrace se na rozdíl od podobné akce v loňském roce obešla bez násilností. Protesty proti opatřením nejsou ničím výjimečným ani v Evropě, v nizozemském Haagu demonstranti dokonce zapálili auta, s policií se protestující střetli také v Rakousku či Francii.

Sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík upozorňuje, že i v Česku se může kvůli opatřením část společnosti radikalizovat. "Je to nyní hlavní téma a na rozdíl třeba od tématu migrace se tentokrát propisuje do života lidí. Jestli musíte, nebo nemusíte nosit roušky, jestli jste, nebo nejste očkovaný, jsou otázky, které se vás každodenně dotýkají, a tím pádem mohou být pro radikalizaci společnosti dobrou živnou půdou," varuje Buchtík.

Politolog Jan Charvát, který se zaměřuje na téma extremismu, upozorňuje, že díl viny na případné radikalizaci části společnosti nese i stát, který nedokázal nastavit například adekvátní a jednoduše dostupné finanční kompenzace pro zasažené lidi.

"Jejich určitý vztek a frustrace je legitimní, ale my jim nerozumíme a ani se jim nesnažíme porozumět. Nic jim nenabízíme a maximálně se jim vysmějeme na stránkách velkých novin, že to jsou antivaxeři, kteří si myslí, že jim chce někdo vpíchnout do těla čip, což si přece mohou myslet jen úplní idioti. Tím ale moc nevytváříme prostor pro to, aby se tito lidé neradikalizovali," vysvětluje Charvát.

Čím přísnější opatření budou, tím větší se dá očekávat nespokojenost části společnosti. Od pondělí je například nutné se pro návštěvu restaurace či třeba kadeřnictví prokázat očkováním nebo dokladem o prodělání covidu. Žádné testy se už v těchto zařízeních neuznávají.

Násilí nebo sabotáže nejsou vyloučeny

Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) dokonce přiznala, že prosazovala zavedení takzvaného rakouského modelu, podle kterého by neočkovaní mohli opustit své domovy jen z nezbytných důvodů, jako je cesta do práce či nákup potravin a léků.

S agresivitou se přitom už nyní setkávají například pracovníci hygieny při kontrolách, kdy čelí slovním útokům. Na začátku měsíce zase muž udeřil pěstí do obličeje prodavačku v cukrárně, která po něm vyžadovala, aby si nasadil respirátor.

"Násilné tendence nebo sabotáže nejsou do budoucna vyloučeny, zvláště v případě zpřísnění opatření," říká odborník na extremismus Miroslav Mareš. "Radikalizace se totiž dotýká vnitřního pocitu lidí. A oni mají pocit, že bojují za svobodu. To je dokáže vybudit k výhružkám násilím či případně k samotnému násilí," dodává Mareš.

To potvrzují i vystoupení některých řečníků na demonstraci na Staroměstském náměstí. Například předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáš Vandas zde hlásil, že je nutné bojovat za svobodu, kterou lidem nesmí vládnoucí elita vzít.

V posledních dnech se pak hygienici po celém Česku potýkali s problémy, které jim způsobila iniciativa Žlutý špendlík. V rámci ní zpěvák Daniel Landa vyzval lidi, ať hygienické stanice zavalí dotazy tak, aby nemohly kontrolovat dodržování protiepidemických opatření.

"To úplně přesně ukazuje, co se může stát," říká Charvát. "To se může zopakovat v jakékoliv jiné podobě. Jestli máme čekat, že se přijde někdo vyhodit do povětří na místě, kde se očkuje, si ale nemyslím. Spontánní násilí nebo akce tohoto druhu zejména na sítích si ale umím představit," dodává.

Stát nevyužil všechny možnosti, říká sociolog

Oslovení odborníci se shodují, že v tuto chvíli je předčasné mluvit o tom, že se část společnosti kvůli omezením radikalizovala. Nicméně připouštějí, že nějakou dobu se pro radikalizaci v zemi již vytváří prostředí. "Radikalizace je pozvolný proces. To není něco, co se ve vás vytvoří za týden, a nejde to moc dobře pojmenovat. V lidech je ale nějaký typ frustrace, která narůstá a má velký potenciál vybuchnout, protože těmto lidem nedáte jinou možnost," varuje sociolog Buchtík.

Podle něj stát chybuje, že zavádí restrikce proti neočkovaným ve chvíli, kdy nevyužil ještě všechny možnosti pozitivní motivace a neudělal dost pro to, aby neočkovaným vakcínu nabídl a odpověděl na jejich případné pochybnosti, které o vakcíně či potřebě očkování mají. Stále podle něj je mnoho lidí, které by přesvědčilo, kdyby jim třeba zavolal jejich praktický lékař a na očkování je pozval.

Důvodů, proč se lidé nenechali naočkovat, je podle Buchtíka mnoho. "Někteří se na to prostě jen vyflákli. Někteří nevědí, jak to udělat, protože nejsou technologicky gramotní, aby se na očkování objednali. Někteří nemají svého praktického lékaře. Pak tu jsou kojící matky, které se radši nechtějí očkovat," popisuje sociolog.

Data výzkumné agentury PAQ Research ukazují, že v Česku je stále ještě deset procent lidí, kteří nevědí, zda se nechají naočkovat, nebo jsou o tom spíše přesvědčení. Lidí, kteří se rozhodně odmítají očkovat, je podle výzkumu 11 procent.

Politolog Mareš upozorňuje, že nespokojenost části lidí se státem v otázce opatření se snaží podchytit uskupení, která zastávají extremistické názory. "Dochází ke vzájemně propojenému procesu. Jednak část lidí současná situace vede k výrazné nedůvěře vůči státu, stále agresivnějšímu jednání a odmítání státních opatření, na druhé straně se tyto nálady snaží podchytit část extremistů, kteří tady byli dříve," říká Mareš a připomíná například zmiňovaného Vandase.

Pokud by se extremistickým subjektům skutečně podařilo zlákat do svých řad lidi nespokojené s vládními opatřeními, v tu chvíli by to podle odborníků značilo vážnější problém. "Nyní mi nepřijde, že bychom se měli obávat. Obavy budou namístě, když se demonstrace přerodí do jakýchkoliv organizačních struktur. A když tento stav bude trvat dlouho, tak k tomu nakonec dojde. Momentální trend tedy může vést k něčemu, co pro nás může být nepříjemné, ale jisté to v tuto chvíli není," domnívá se Charvát.

I sociolog Buchtík si myslí, že taková radikalizace společnosti, aby to vzbuzovalo obavy, je ještě daleko. I on ale vyzývá k opatrnosti. "Existují body zlomu, ke kterým je těžké dojít, ale když už k nim dojdete, jsou změny nevratné a dost nepředvídatelné. Nemyslím si, že by se tady začaly budovat milice, ale stát nemá propracovanou žádnou strategii, co bude dělat," vysvětluje Buchtík.

Aktuálně.cz se s dotazy na připravenost státu na případnou radikalizaci společnosti obrátilo na ministerstvo vnitra. To však nijak nereagovalo.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy