Okraj Prahy před umrtvením. Přinese ho nová ranvej

Pavel Baroch
21. 2. 2010 18:15
Přísné dodržování předpisů znemožňuje kvůli hluku z letadel stavbu nových domů
Foto: Ondřej Besperát

Praha - Letiště Praha udělalo další krok k tomu, aby za několik let vyrostla v Ruzyni nová přistávací a vzletová dráha - předložilo ministerstvu životního prostředí doplněnou zprávu o ekologickém vlivu ranveje na okolí.

Ruzyňské letiště si od nové dráhy slibuje výrazné zvýšení kapacity. Jak ovšem dokazuje ekologická zpráva, stane se tak na úkor okolních obcí, především severozápadního okraje Prahy.

Pokud se bude postupovat striktně podle platných předpisů, v blízkosti nové ranveje se kvůli nadlimitnímu a zdraví škodlivého hluku z letadel nebudou moct stavět nové obytné domy.

Nová ranvej obce neomezí, tvrdí letiště

Letiště to odmítá. Tvrdí, že v takzvaném ochranném hlukovém pásmu, kde se nebudou muset dodržovat hlukové normy, žádná omezení nehrozí.

"Vyhlášení ochranného hlukového pásma pro dotčené obce neznamená žádné omezení rozvoje," řekla Aktuálně.cz mluvčí letiště Michaela Lagronová.

"Na území ochranného hlukového pásma neplatí žádná stavební uzávěra. Při splnění podmínek stavebního zákona bude možné stavět všechny druhy chráněných objektů, tedy rodinné a bytové domy, školní a předškolních zařízení, zdravotnické objekty a podobně," dodala Lagronová.

Ochránit před decibely nelze

Dokumenty, které jsou součástí komplexního ekologického posouzení nové přistávací a vzletové dráhy v Ruzyni, ovšem hovoří jinak.

"Obytnou zástavbu nelze do lokalit nadlimitně zatížených hlukem vůbec umisťovat," konstatovala Dana Potužníková, autorka studie o vlivu leteckého hluku. Jako konkrétní příklady jmenovala Horoměřice, Nebušice a Suchdol.

S odvoláním na příslušné předpisy Potužníková konstatovala, že "žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo o změně stavby musí obsahovat návrh řešení ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí", mezi něž patří i "hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb".

"To je v případě hluku z leteckého provozu prakticky nereálné," dodala Potužníková. Odborná společnost Techson Praha už před několika lety doporučila "úplné vyloučení výstavby větších sídelních celků na celém území ochranného hlukového pásma".

Staví se, ale... zákon je zákon

Stanovisko expertky Dany Potužníkové potvrdil i hlavní autor zprávy o vlivu nové dráhy na životní prostředí Tomáš Bajer.

Foto: Ondřej Besperát

"Kdyby se striktně vykládal zákon, musím říct, že svým způsobem má pravdu," řekl Aktuálně.cz Bajer. Dodal, že v současném hlukovém pásmu se ovšem nové domy staví.

Když to stavební úřad povolí, je to podle Bajera proto, že stavitel si je vědom, v jakých hlukových podmínkách staví. Jde o jeho dobrovolné rozhodnutí.

"Nebudeme se moct rozvíjet tak jako dosud," řekl Aktuálně.cz i starosta Suchdola Petr Hejl, podle něhož letecký hluk ohrozí lidské zdraví a kvůli nadlimitním decibelů klesne i cena jejich domů a dalších nemovitostí.

Vyměníme okna, slibuje letiště

Letiště Praha se zavázalo, že všem lidem v ochranném hlukovém pásmu vymění okna za protihluková.

"Kromě toho jsme spustili pro obce dotčené jeho provozem dva podpůrné programy," řekla Aktuálně.cz mluvčí letiště. První je zaměřen na ochranu životního prostředí, druhý na rozvoj občanské společnosti. Letiště v rámci obou programů zatím vyplatilo na 145 milionů korun.

Starosta Suchdola Petr Hejl ovšem upozornil, že jeho městská část o peníze z programu "Žijeme společně" dvakrát přišla, protože se proti dotaci postavil primátor Pavel Bém, který byl v letech 2007 až 2008 členem dozorčí rady Letiště Praha. Suchdol totiž nesouhlasí se stavbou nové ranveje ani Pražského okruhu, který má vést přes jeho území.

Tvrzení letiště, že nová ranvej, respektive ochranné hlukové pásmo neomezí rozvoj okolních obcí, pobouřilo suchdolského obyvatele Václava Vika.

"Pokud ochranné hlukové pásmo neznamená pro obce žádné omezení rozvoje, proč se tedy vlastně zřizuje? Opravdu jenom pro to, aby se za peníze leteckých společností, které za užívání letiště platí, mohly obyvatelům vyměnit okna?" řekl Vik, jehož rodina patří mezi desítky domácností, které ministerstvu životního prostředí poslaly svůj nesouhlas s plánovanou stavbou nové ruzyňské ranveje.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy