Odvolání komise ČT bylo dle právníků nezákonné. To může říct jen soud, míní poslanci

Radek Dragoun Radek Dragoun
8. 12. 2020 20:23
Poslanci sněmovního volebního výboru vyzvali politiky, aby se nevměšovali do záležitostí mediálních rad včetně Rady České televize. Mimo jiné tak reagovali na usnesení Senátu, podle kterého bylo odvolání dozorčí komise Radou ČT nezákonné. Ke stejnému závěru došlo i právní oddělení sněmovny. To, zdali byl tento krok rady v souladu se zákonem, ale může podle poslanců rozhodnout pouze soud.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Mikuláš Křepelka, Česká televize

Situací v Radě České televize by se měla neprodleně zabývat Poslanecká sněmovna, kterou k tomu vyzval její volební výbor. O jeden hlas také prošel návrh poslance ANO Aleše Juchelky, ve kterém výbor vyzval politiky, aby se nevměšovali do nezávislých orgánů veřejnoprávních médií a demokraticky zvolených rad.

Diskuse okolo rady veřejnoprávního média se začala vést po odvolání dozorčí komise Rady ČT. Podle právního stanoviska, které si nechal vypracovat Senát, si rada počínala protiprávně, protože zákon neumožňuje odvolat celou komisi jako celek, nýbrž jen její jednotlivé členy. Vše navíc musí zdůvodnit. Nic z toho se však nestalo.

K podobnému závěru dospěli i odborníci v Poslanecké sněmovně. "Podle našeho názoru je odvolání členů dozorčí komise možné pouze tehdy, přestal-li člen dozorčí komise splňovat předpoklady pro výkon funkce člena této komise stanovené v § 5, narušil-li člen dozorčí komise závažným způsobem důstojnost funkce člena této komise nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena této komise anebo jestliže se neúčastnil po dobu více než tří měsíců schůzí dozorčí komise," stojí ve stanovisku legislativního odboru, který obdrželi všichni členové volebního výboru.

Místopředseda STAN Petr Gazdík proto navrhoval, aby výbor vyzval Radu ČT, aby přehodnotila své stanovisko k odvolání dozorčí komise dle této analýzy. Pro přijetí takového návrhu však hlasovalo pouze sedm poslanců z pravostředové opozice a ČSSD. Návrh o jeden hlas neprošel.

Nevměšujte se do práce Rady ČT, vyzvali poslanci

"Já měl doposud pocit, že by politici neměli zasahovat do konání a jednání mediálních rad," vysvětloval poslanec ANO Patrik Nacher. "Kdokoliv tady toto téma otevřel, tak se vždycky argumentovalo, že by to byl precedent, kdybychom zasahovali do svébytného jednání demokraticky zvolených rad. A najednou aby se po politicích chtělo, aby se to dělo, aniž by bylo konstatováno, že byl porušen zákon? A to může konstatovat jenom soud," dodal Nacher.

Podobně argumentoval i poslanec SPD Lubomír Španěl. "Nemůžeme zpochybnit, že volba Rady ČT je politické rozhodnutí, protože ji volí sněmovna. Ptám se ale, proč ji nenecháme pracovat a chceme se jí plést do práce? Skloňuje se tady, že došlo k porušení zákonů, to je ale věcí rozhodnutí soudu," řekl Španěl.

Gazdík však upozornil, že si nepamatuje moment, kdy by se poslanci stanoviskem legislativního odboru sněmovny neřídili. "Stanovisko legislativního odboru není jen nějaký cár papíru, to stanovisko je poměrně silné," doplnil ho předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Poslanci ale přesto přijali usnesení, podle kterého jediné relevantní posouzení protiprávních jednání náleží soudům. Odvolaní členové komise již dříve prohlásili, že se proti zbavení funkcí hodlají bránit soudní cestou. 

Uvést důvody odvolání nešlo, tvrdí Kysilka

Na výboru obhajovali svůj postup během odvolání dozorčí komise také členové Rady ČT. Jeden z nich, bývalý viceguvernér České národní banky Pavel Kysilka, vysvětloval, že když byla rada nespokojena s prací komise, musela ji odvolat jako celek. Podle něj totiž není v možnostech členů rady zjistit, jak pracují jednotliví členové komise, nýbrž ji lze hodnotit pouze jako celek.

Podle něj ani nebylo možné, aby usnesení o odvolání komise obsahovalo zdůvodnění. "Poraďte mi, prosím, jak má rada zdůvodnit svůj verdikt, když nevidím do hlav ostatních. Já vím, proč jsem tak hlasoval, ale nevím, proč tak hlasoval radní Daniel Váňa nebo Pavel Matocha. To jsme měli otevřít znovu hlasování a hlasovat o tom, proč jsme tak hlasovali?" ptal se poslanců Kysilka.

Záležitostí by se nyní měla pravděpodobně zabývat celá sněmovna, neboť ji k tomu vyzval výbor. Takový krok podpořila i komunistka Miloslava Vostrá a Martin Kolovratník z ANO. 

Kühn: Vypadá to, že se Rada ČT chystá na odvolání Dvořáka, mám obavu o budoucnost ČT

ČT byla před Dvořákem, bude i po něm, není to o generálním řediteli, ale o instituci a o tu mám obavu, říká René Kühn | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy