Československý Černobyl: Utajovanou havárii jaderné elektrárny provázel chaos a smrt

Jaroslav Mareš Jaroslav Mareš
19. 6. 2024 9:07
Novinář a badatel Jaroslav Mareš už mnoho let hledá zapomenuté a utajené příběhy, které měly zůstat už navždy uzavřené v archivech. Některé z nich se do střežených archivů dostaly kvůli tomu, že by kvůli jejich zveřejnění měl někdo pořádnou ostudu. Tato epizoda podcastu Odtajněno má název Československý Černobyl.
Odtajněno - Československý Černobyl | Video: Jaroslav Mareš

Podcast Odtajněno: Největší průšvihy našich dějin poslouchejte na všech svých oblíbených aplikacích, na Spotify a Apple podcastech.

Důležité události se poznají podle toho, že si každý vybaví, co dělal, když se o nich dozvěděl. Starší mezi námi přesně vědí, co dělali, když zastřelili Kennedyho. Moje generace si pamatuje, co dělala 11. září 2001. Další takovou událostí je výbuch v Černobylské jaderné elektrárně. Ale Československo mělo také svůj Černobyl. Jen se o něm dosud moc nemluví.

Jaderné havárie v Jaslovských Bohunicích zůstaly zcela ve stínu Černobylu. Označení za jaderné havárie ale není nadnesené. A není nadnesené ani přirovnání k Černobylu. V některých parametrech se totiž slovenské události s černobylským neštěstím dají více než srovnat. Jenže jsou z větší části tajné.

Samotného mě překvapila hradba mlčení a neochoty zodpovědných míst cokoliv sdělit, ukázat, domluvit. Po objevu několika dokumentů jsem pochopil i proč. Vyřazování havarované elektrárny totiž provázel a prý už neprovází neskutečný chlív.

K první závažné havárii došlo 5. ledna 1976 příslovečně za pět minut dvanáct. Úrovně radiace v některých částech elektrárny překročily normu přibližně stonásobně.

"Když se nehoda stala, nebylo ani dobře slyšet hlášení závodního rozhlasu. Dívali jsme se z okna a viděli, jak lidé utíkají z areálu A1. Nevěděli jsme, co máme dělat, jestli máme také utíkat, nebo máme čekat na místě. Nefungovaly bleskové evakuační spoje a ani jiné věci. Lidé utíkali přes pole. Nakonec to i přes dva mrtvé pro celou lokalitu i pro celé Československo dopadlo velmi šťastně," vzpomínal jeden ze zaměstnanců.

Druhá nehoda z 22. února 1977 vypadala méně dramaticky, nicméně byla ještě vážnější…

Toto je poslední epizoda jarní části podcastu Odtajněno. Na další díly se můžete těšit po prázdninové přestávce v září.

Podcast v plné délce si můžete přehrát i zde:

Podcast Aktuálně.cz Odtajněno přibližuje okolnosti bizarních skandálů, afér a průšvihů, které se odehrály zejména v minulém století, ale zabrousí i do starší historie. Série novináře a badatele Jaroslava Mareše poutavě popisuje skandály tuzemských osobností, neznámá pozadí událostí či neuvěřitelné přešlapy tajných služeb. Autor rovněž provozuje web Badatelé.net.

 
KN
Karel Novákpřed 8 měsíci

Pokračuji: a nikomu to nevadilo. Teprve později mi došlo, že o elektřinu vůbec nešlo. Výstavba se táhla, protože na to socialistický průmysl už nestačil, Plzeň si údajně prosadila, že to dodá jako soubor zařízení a ne fungující elektrárnu, pletla se do toho vedoucí úloha dělnické třídy a technická úroveň pracovníků z okolí. Já z toho oboru rychle utekl a šel jsem jako další programovat počítače.

KN
Karel Novákpřed 8 měsíci

Prosím Vás, co si to namlouváme. Šlo o sovětský pokus za naše peníze získat plutonium pro jaderné zbraně přímo z přírodního uranu bez obohacovacích závodů, které jim zasviňovali Sibiř. Údajně ideový návrh zpracovali v Leningradě, ale bez pokusných ověření. Proto se měnilo palivo za chodu, aby se plutonium nekazilo náběhem vyšších izotopů, které nebouchají. Podobně jako za války v Hanfordu, kde se dělalo jen plutonium. Ve světě si dělali legraci ze dvou našich věcí - ze škodovek a z A1, hlavně pro dobu výstavby. Byla to samá těžká voda, CO2 a zirkonium, které nežerou neutrony. S přírodním uranem to nevyšlo. V Řeži, v teplařské laboratoři udělali model kanálu, ale když tam pustili projektovanou šílenou rychlostí CO2, tak se tenounké tyčky z uranu rozkmitaly a celé se to rozpadlo. S tlustšími tyčkami už to na přírodní uran nejelo. Celé jsem to v ruské škole cvičně přepočítával a cena elektřiny na svorkách mi (bez nákladů na D2O vycházela asi 1.40 Kčs, v době, kdy to mělo být pár haléřů

DD
Dana Deduchovápřed 8 měsíci

ANO hraje ve sněmovně taktiku spálené země. Obstruovat do krve, ani za píď neuhnout z onoho velkého NE, jímž nálepkují cokoli, co vláda dělá, či se dělat pokouší. Protože ve světě opozice je to snadné. Stačí do zemdlení opakovat, že tohle je špatné, hrozné, amatérské, zoufalé, nedemokratické, KAtastrofální. Nenávist vždycky plodí jenom další nenávist a zlo se šíři v opravdu nebezpečné spirále. My máme ještě chvilku čas abychom si uvědomili, jakého to má u nás Fico věrného kámoše. Krajana, který si s ním v ničem nezadá, jenom to všechno možné dělá trochu kultivovaněji a opatrněji. Protože si ve své prohnanosti dobře uvědomuje, že u nás na Divokém Východě fakt ještě nejsme. A za ním se řadí další, ještě horší, kteří k němu nemají v tomto ohledu daleko - jenom naštěstí nemají zatím takovou podporu...Okamůra, Rajch, Šlachta, Konečná, Majerová...Klaus. 2 d

Právě se děje

Další zprávy