Praha - Vláda právě schválila návrh rozpočtu se schodkem 230 miliard korun. Na pořadu je i tzv. Janotův balíček, který má změnit některé zákony, aby byl schodek o 68 miliard nižší.
Ve čtvrtek může Ústavní soud schválit či odmítnout volební termín 9. října. V případě negativního verdiktu má sněmovna odpovědět návrhem nového termínu v období mezi 9. říjnem a 6. listopadem.
Bílým scénářem jsou volby počátkem října. Premiér Jan Fischer upozornil, že pouze v takovém případě se rozpočet stihne schválit ještě letos.
Česko s vládou, rozpočtem a Janotovým balíčkem bude připraveno čelit ekonomické krizi. Bílý scénář navíc předvídá počátkem příštího roku mírné oživení v eurozóně. Česku by to podle premiéra mohlo vrátit ekonomický růst o půl procenta.
Bez dotací a s vyššími úroky
Od pozdějšího data voleb se odvíjí černý scénář, že Česko nebude mít v lednu státní rozpočet a že bude muset spoléhat na rozpočtové provizorium. Scénář končí ekonomickým krachem země v rozměrech Maďarska nebo Lotyšska.
Provizorium je nepříjemné tím, že omezuje prostor řídit vládní finance. Pokud nastane, ministři budou od ledna každý měsíc utrácet dvanáctinu letošních rozpočtových výdajů, přitom nebudou mít nárok na čerpání evropských dotací.
Ministr financí Eduard Janota ovšem varoval před dalším, významnějším rizikem. Země bez státního rozpočtu ztrácejí důvěru investorů, kteří přestanou nakupovat vládní dluhopisy. Tím se zvýší úroky, které musí stát věřitelům hradit. Při růstu úroků o procento vyrostou náklady státu během roku o desítky miliard. To ovšem ještě není částka, která by Českou republiku položila.
Útěk investorů
Obavy investorů ale mohou v období krize způsobit něco horšího. Experti před tím Čechy varovali už počátkem roku: "Česká republika je jako všechny země východní Evropy zaměřena na investice ze západní Evropy, krizový šok ze západu ji proto zasáhne stejně jako ostatní. Jakmile dojde k šoku, znamená to i odliv velkého kapitálu," upozornil například lipský profesor ekonomie Günther Schnabl.
Kapitál už z Česka utíkat začal, jak svědčí právě zveřejněné údaje z druhého čtvrtletí. Zahraničních investic ubylo poprvé od roku 1994, přitom v posledních letech jich přibývalo od 20 do 150 miliard korun za čtvrtletí. Také částka 39 miliard, kterou nechaly banky odplynout do zahraničí, je nejvyšší od 1. čtvrtletí roku 2004.
Finanční bilanci země tak drží nad vodou prodej státních dluhopisů v řádu desítek miliard. Cizí společnosti zatím mají o bezpečné a dobře úročené státní papíry zájem, bez stabilní vlády a rozpočtu to může být horší. Právě neschopnost nahradit cizí investice státními dluhopisy stála na počátku ekonomického krachu pobaltských zemí a Maďarska.
Česko se krachu ještě může vyhnout, když úplně neztratí pověst. "Finanční rovnováha země se může státními dluhopisy financovat ještě dlouhou dobu. A pokud se potvrdí oživení v západní Evropě, mohou k nám opět investice proudit," míní ekonom David Marek z banky Patria.
Podle chytré horákyně
Existuje i "černobílý" scénář, při kterém nemusí mít odklad voleb ani zpoždění rozpočtu fatální dopad. Bude záležet na tom, jak chladnou hlavu si zachovají státní úřady. "Rozpočtové provizorium může přinutit ministry velice tvrdě šetřit," upozorňuje ekonom Marek.
Podle plánovaného rozpočtu vyrostou státní výdaje v příštím roce o 4,2 procenta, utratí se tedy oproti letošku o necelých 50 miliard navíc. Při provizoriu budou muset úřady utrácet, jako kdyby 50 miliard nedostaly. "Při tak velkých úsporách nemám obavy, že důvěra investorů v Českou republiku poklesne," předpokládá Marek.
Variantou takového vývoje může být schválení Janotova záchranného balíčku parlamentem ještě do konce roku. I kdyby se přitom nestihl rozpočet, státní úřady dostanou užitečný nástroj k úsporám.
Balíček totiž sníží výdaje státu o 34,1 miliardy a úřadům tak bude chybět pouze 10 miliard, aby plnily záměry neschváleného rozpočtu.
