Odbory a zaměstnavatelé se shodli, odmítají reformy

Domácí ČTK Domácí, ČTK
1. 6. 2011 16:12
Společně chtějí prosadit co nejrychlejší zavedení takzvaného "kurzarbeitu"
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek | Foto: Reuters

Praha - Odbory a zaměstnavatelé na své středeční schůzce odmítli vládní návrh penzijní a zdravotnické reformy.

Pokud jde o zdravotnictví, mělo by se podle nich napřed zjistit, kde v něm mizí peníze, a teprve poté sestavit reformu.

Na schůzi předsednictva tripartity, která by se měla konat koncem tohoto nebo začátkem příštího týdne, také po vládě budou požadovat zavedení takzvaného "kurzarbeitu".

To je situace, kdy se zaměstnancům podniků v potížích zkrátí pracovní doba a část ušlé mzdy jim uhradí stát.

Zavedení "kurzarbeitu" je podle předsedy Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka v zájmu zaměstnanců i zaměstnavatelů. "Vyzveme vládu, aby okamžitě připravila analýzy a legislativní kroky k co nejrychlejšímu zavedení," řekl.

"Už o něj usilujeme několik let, takže předpokládám, že po tom společném tlaku vláda začne konečně konat," řekl k otázce zkrácené pracovní doby předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.

Zpracování analýzy týkající se jeho zavedení patřilo například mezi 38 protikrizových opatření, na kterých se odbory a zaměstnavatelé shodli loni v únoru s vládou Jana Fischera. Zastánci "kurzarbeitu" mimo jiné tehdy argumentovali, že je to pro stát lepší, než aby platil nezaměstnaným podporu v nezaměstnanosti.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) prý proti zpracování analýzy, zda je tato forma zkrácené pracovní doby pro českou ekonomiku přínosná, nic nemá. "Na základě toho potom budeme dál postupovat," řekl Drábek.

Hanák: Druhý pilíř je zbytečný

V důchodové reformě je podle Hanáka zbytečné zavádět druhý pilíř. V jeho rámci by si podle vládního návrhu reforem mohli lidé posílat část sociálního pojistného ze státního průběžného systému na individuální účty u soukromých penzijních společností.

Podle Hanáka je potřeba reformovat státní pilíř a současné penzijní připojištění.

"Náš názor na zdravotní reformu je, že nejdříve je potřeba udělat pořádek ve zdravotnictví," řekl Hanák. To znamená nákup přístrojů, léková politika či stavební investice bez korupce. Teprve poté je potřeba udělat reformu.

"Bohužel se začíná u konce, u spoluúčasti pacientů, a neřeší se věci, o kterých tu byla řeč," dodal k tomu Zavadil. Je podle něj potřeba řešit i věci, jakými jsou stropy u odvodů na zdravotní pojištění či rozdíly mezi odvody osob samostatně výdělečně činných a zaměstnanců. "My budeme požadovat, aby se ta reforma stáhla," řekl Zavadil.

Přes základní shodu se mezi odbory a zaměstnavateli objevily v otázce zdravotnické reformy rozpory. Zaměstnavatelé například v průběhu jednání projevili názor, že je množství nemocnic v Česku příliš velké. Odbory s tím nesouhlasily.

Odbory i zaměstnavatelé se také bavili o návrhu daňové reformy. Vzhledem k tomu, že však neměli její paragrafové znění, odložili debatu na později.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 39 minutami

Ministerstvo průmyslu prodloužilo lhůtu, do které mohou podnikatelé zasažení tornádem zažádat o kompenzace

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prodloužilo příjem žádostí do programu Pomoc po tornádu do 15. října. Resort to uvedl na svém webu. Původně měl příjem skončit 30. září. V kompenzační výzvě Pomoc po tornádu mohou podnikatelé žádat o příspěvek na obnovu nebo nákup nového majetku. Na podporu je pro ně připraveno 200 milionů korun.

Někteří podnikatelé podle resortu stále nemají příslušné podklady k uznání kompenzace, proto se úřad rozhodl posunout termín ukončení příjmu žádostí. Ten začal 30. června.

Státní agentura CzechInvest, která má administraci programu Pomoc po tornádu na starost, k 21. září evidovala 167 podaných žádostí za 82 milionů korun. Z nich bylo na ministerstvu ke stejnému datu předáno 130 žádostí za zhruba 59,6 milionu korun. Úřad postupně podnikatelům posílá peníze na účty, k 21. září proplatil 110 žádostí v objemu 48,9 milionu korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy