ČR teď dává na zdravotní péči zhruba 6,8 procenta HDP. "To číslo je iluzorní, protože peníze zůstávají na účtech zdravotních pojišťoven. Reálně je to tak asi o pětinu méně," uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Stát by měl podle ní navýšit aspoň na 1600 korun měsíčně i platbu pojistného za státní pojištěnce, jako jsou důchodci, nezaměstnaní a děti. Letos platí pojišťovnám za každého 1018 korun měsíčně. Je jich zhruba 5,9 milionu.
"Od roku 2016 do nemocnic šlo navíc 38 miliard, celkově jde do zdravotnictví mezi 20 a 25 miliardami ročně navíc, v příštím roce 24 miliard. Není to tak, že bychom nějak škrtili zdravotnictví. Jde tam stále víc peněz," řekl v pondělí novinářům Vojtěch. Odbory podle něj jednají nátlakově každý rok.
"Odbory po tvrdých vyjednáváních opakovaně prosadily zvýšení platů a mezd, což mohlo zastavit odchod některých zaměstnanců z nemocnic. Je třeba pokračovat ve zvyšování platů a mezd, aby se vrátili i ti, kteří už odešli," dodala Žitníková. Ministr v neděli v ČT uvedl, že zaměstnanci státních nemocnic dostanou příští rok přidáno nejvýše dvě nebo tři procenta.
Podle Žitníkové chybí v nemocnicích asi 5500 sester a dalšího personálu, aby mohl být naplňován zákoník práce a další předpisy. "V nemocnicích se stále masivně porušuje zákon, falšují se výkazy práce a páchají se další podvody," dodal předseda Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů Martin Engel. Fakt, že ministr chce zdravotníkům platy navýšit méně než ostatním státním zaměstnancům, považuje za skandální. Engel byl v letech 2010 a 2011 tváří protestů lékařů Děkujeme, odcházíme. Další protesty chystají organizace i teď, podrobnosti chtějí sdělit na konci srpna.
Peníze chybí zejména v menších nemocnicích
Peníze navíc by se podle návrhu odborů měly získat na rezervních účtech zdravotních pojišťoven, kde leží 55 miliard korun. Peníze podle organizací chybí zejména v menších nemocnicích, nemocnicích následné péče a pro domácí péči, kterou poskytují také charitativní organizace.
Podle Vojtěcha by ale využití téměř poloviny rezerv bylo neuvážené. "Rezervy zdravotních pojišťoven pomůžou v případě krize dodat do systému chybějící prostředky tak, aby výpadek nepocítili poskytovatelé ani pojištěnci, kterým by v opačném případě mohlo hrozit snížení dostupnosti péče," sdělil. Objem rezerv podle něj stále není na úrovni, jakou měl před celosvětovou hospodářskou krizí, která začala před více než deseti lety.
Podle Petra Fialy z Asociace českých a moravských nemocnic by bylo pro zachování péče ve stejném rozsahu jako letos potřeba navýšení nemocnicím o 12 procent. "Tři procenta bude inflace. Jenom pro navýšení mezd o deset procent by bylo potřeba zvýšení plateb od pojišťoven o šest procent," uvedl. Nemocnice se často dostávají do finančních problémů. V médiích objevily například případy nemocnice v Rumburku na Děčínsku, kterou město poslalo do insolvence, v Litoměřicích, kterou zvažovalo prodat.
Společné prohlášení vydaly Asociace českých a moravských nemocnic, Charity ČR, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Gratia Futurum 913, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů, České lékařské komory, Svazu pacientů ČR, Národní rady osob se zdravotním postižením ČR a Rady seniorů ČR. O jednání žádají i premiéra Andreje Babiše (ANO).
