Po šesti stech letech toho z obávaného válečníka mnoho nezbylo. Ostatky byly minimálně jednou přeneseny, část z nich dokonce možná spálena. Dochovala se pouze takzvaná kalva, zjednodušeně řečeno temeno lebky s nadočnicovými oblouky a nosními kůstkami. To však badatelům z týmu 3D specialisty Cícera Moraese k rekonstrukci podoby Žižkova obličeje stačilo.
K vymodelování předpokládaného bojovníkova vzhledu využili experti postupů takzvané forenzní rekonstrukce obličeje a podobného softwaru jako při vracení tváře prvním Přemyslovcům, mapování Koněpruské jeskyně nebo při předoperační přípravě zachraňující životy těžce postižených pacientů i zvířat. Volně dostupnou nadstavbu programu brazilského specialisty pomáhali vyvíjet i Češi.
Lebku bylo nejprve nutné podrobně nasnímat a pomocí fotogrammetrie vytvořit její virtuální 3D obraz. O to se postaral český tým spolku Naše historie a fotograf Martin Frouz. Postup byl v této fázi stejný jako například v případě svaté Ludmily nebo nejstarších Přemyslovců.
Podobně jako u svaté Ludmily panovaly obavy, zda nekompletní obličejová část stačí k vytvoření kompletní podoby. U Žižky však měli badatelé při rekonstrukci hned dvě výhody. Z obličeje se dochovala větší část než u Ludmily včetně nosních kůstek a k vykreslení virtuálního modelu využili již zmíněnou inovovanou nadstavbu programu OrtogOnBlender s názvem ForensicOnBlender. Chybějící část obličeje experti domodelovali podle jednoznačně daných bodů na nezdeformované části lebky.
Moraes při práci vycházel jak z poznatků paleoantropologa Emanuela Vlčka, tak i z dalších zjištění českých vědců. Vytvořil tři verze Žižkovy podoby. První, černobílá, se přísně drží naměřených faktů. Žižka na ní má zavřené oči, protože jejich barvu neznáme. Chybí i vlasová pokrývka nebo například vousy. Jasně patrná je jizva přes levé oko a vrásčitá kůže odpovídá předpokládanému stáří.
Druhé dvě verze doplňují vousy, vlasy a oblečení podle dobových pramenů a případně vyobrazení. Na těchto obrázcích tedy vidíme idealizovaný vzhled válečníka, nikoliv nutně jeho přesnou podobu.
Mor, hlíza, nebo otrava krve?
Všeobecně se uvádělo a někde stále uvádí, že husitský vojevůdce skonal na mor. Toto tvrzení nicméně řada renomovaných badatelů včetně již zesnulého paleoantropologa Emanuela Vlčka odmítá. Nikdo ze spolubojovníků, kteří u Žižky v době jeho smrti byli, se morem ani jinou infekční nemocí nenakazil. Stejně tak ani dobové prameny v českých zemích v té době nezaznamenaly morovou epidemii.
Historické prameny hejtmanovu smrt připisují takzvané hlíze. To je z dnešního pohledu archaický výraz pro absces neboli dutinu v těle vyplněnou hnisem. Vlček, stejně jako další lékaři se však kloní k lehce odlišné teorii, že Žižka zemřel na otravu krve způsobenou neléčeným karbunklem, což je shluk drobných i větších kožních abscesů, které mohou vyrůst do velikosti pingpongového míčku.
Nález v kostele
Na podzim roku 1424 bojovníka pohřbili v kostele svatého Ducha v Hradci Králové. Přesné umístění hrobu nebo hrobky však neznáme. Podobně ani důvod pozdějšího přenesení ostatků do kostela svatého Petra a Pavla v Čáslavi.
Zazděný výklenek v severní stěně věže čáslavského kostela objevili 21. listopadu 1910 dělníci Volný, Filip a Brázda. Sto patnáct centimetrů nad stávající dlažbou kostela nalezli přibližně stejně vysoký, 78 centimetrů široký a 84 centimetrů hluboký prostor. Jak uvádí antropolog Vlček, výklenek obsahoval stehenní kosti, horní část lebky, další zlomky lebky, větší zlomek keramiky, pravděpodobně mísy, rozpadlou látku a snad dvě šindelové dřevěné destičky.
Nalezené, druhotně uložené kosti patřily nejméně třem osobám. Žádnou z celkového počtu sedmi kostí však podle antropologa Vlčka nelze přiřadit k horní části lebky s nosními kůstkami, tedy k čáslavské kalvě. "Lebka je tvořena kostí čelní, oběma kostmi temenními a horní polovinou kosti týlní. Dochovala se i část pravé spánkové kosti. Bohužel, ostatky byly druhotně poškozeny tupými údery na týl lebky a na horní okraj levé očnice. Další škody způsobilo rychlé vyschnutí kostí lebky a mechanické poškození při manipulaci," připomíná nejen Vlčkova zjištění archeoložka Zuzana Thomová.
Je to Žižkova lebka?
Nejistota kolem předpokládaných Žižkových ostatků panovala od samotného nálezu v roce 1910. Ve snaze učinit tehdejší objev ještě senzačnější se čáslavský učitel Václav Jeníček rozhodl umístit do protější niky v kostele latinsky psaný dopis o tom, že kosti umístěné naproti jsou opravdu ostatky Jana Žižky. Podvrh byl okamžitě odhalen, a místo aby vlastenecky naladěným objevitelům pomohl, nález naopak znevěrohodnil.
V roce 1967 Emanuel Vlček určil podle výrazných nadočnicových oblouků a dalších znaků, že lebka je mužská. Podle uzavírání srůstu lebečních švů také odhadl věk jedince na 50 plus minus 10 let.
Teprve novodobá výpočetní tomografie, známá pod zkratkou CT, dovolila podrobně prozkoumat vyhojená poranění obou očí. "Odhalila celkové oploštění čelní kosti nad levou očnicí a deprese obloukovitého tvaru a vyhnutí nosních kůstek. Právě posledně jmenovanou změnu způsobila mohutná jizva po sečné ráně, která prošla horním a dolním okrajem levé očnice," popisuje Thomová.
"Vzhledem k procesu hojení tohoto poranění antropolog usoudil, že zranění vzniklo ještě v době před ukončením růstu jedince, tedy mezi desátým a čtrnáctým rokem života. Další stopy na pravém nadočnicovém oblouku také vykazují známky hojení, tentokrát opouzdřeného hematomu. Toto poškození vzniklo podle antropologů odtržením okostice od povrchu kosti tupým úderem na pravé oko. Zranění se vyhojilo nedlouho před smrtí sledovaného jedince," vysvětluje archeoložka.
I na svou dobu netradiční zahojená zranění obou očí, předpokládaný věk jedince a možná datace poškození pravého oka spadající do období kolem roku 1421, kdy podle záznamů Žižka obléhal Rábí a přišel o druhé oko, vedly antropology k závěru, že čáslavská kalva je autentickým ostatkem Jana Žižky z Trocnova.
Hypotézu navíc podporuje i nejnovější, v odborném tisku zatím nepublikovaný výzkum Ústavu jaderné fyziky Akademie věd. Rozborem odebraného vzorku se týmu Kateřiny Pachnerové Brabcové na hmotnostním spektrometru podařilo potvrdit, že lebka patří člověku, který zemřel kolem roku 1424, což odpovídá i datu Žižkovy smrti.
