Praha - Na extrémisty v řadách městské policie doposud legislativa paradoxně nijak nepamatovala.
Změnit by to mohla novela zákona o obecní policii, která nastoupila svoji cestu sněmovnou a v úterý prošla prvním čtením - bohužel jen okrajově a částečně.
Navržená legislativa totiž sice nově umožňuje nezaměstnat strážníka, který jakýmkoliv způsobem sympatizuje s extrémisty, nebo se dokonce na činnosti nějakého takového hnutí či organizace sám podílí, ale nezakládá obci povinnost tuto skutečnost zjišťovat.
Novela zákona o obecní policii nepovažuje sympatizanty extrémistických či rasistických hnutí za spolehlivé a tedy způsobilé k výkonu této funkce.
V případě podezření na takovéto chování by obec získala možnost konzultovat tuto skutečnost se státní policií a případně takového uchazeče odmítnout.
Ty tak mají pouze možnost se v případě podezření obrátit na státní policii, učinit tak ale nemusí.
"Obec je podle tohoto návrhu oprávněna o tyto informace požádat, ale není ji založena povinnost to udělat," říká mluvčí ministerstva vnitra Denisa Čermáková.
Je trochu s podivem, že současná legislativa nenabízí ani tuto možnost.
A i když ministerstvo vnitra tvrdí, že jde pouze o jednotlivé a výjimečné případy, nemá k tomu žádnou analýzu, která by toto tvrzení potvrdila.
"Jedná se pouze o jednotky případů, nicméně žádné statistiky a podobně neexistují," potvrzuje Čermáková.
Podle aktivistů z Antifašistické akce stojí obecní policie spíše na okraji zájmu v porovnání s armádou a státní policií.
"V situaci, kdy je někdo ve svém okolí profláknutý jako ´skinhead´, by jeho angažmá v obecní policii asi dříve nebo později vzbudilo nějaký zájem," tvrdí prostřednictvím své mluvčí Jany Součkové.
Co se obecní policie týče, vidí aktivisté problém spíše v angažování "intelektuálně podprůměrných jedinců s autoritativními sklony, kteří když dostanou prostor a politickou podporu mohou být nebezpeční svému okolí".
Dalším případem je potom podle nich zapojení příslušníků městské policie do nejnižších pater organizovaného zločinu.