Číslo české bílé síly: 4000 militantních neonacistů

Domácí ČTK Domácí, ČTK
1. 3. 2012 13:10
Podle odborníků nejspíš v následujících letech vzroste počet útoků na Romy
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - V České republice je na 4000 militantních neonacistických aktivistů, tvrdé jádro je zhruba čtyřsetčlenné. Ve studii pro ministerstvo vnitra to uvedli odborníci na extremismus, policejní zdroje podle nich odhadují, že tvrdé jádro má asi 600 členů.

Neonacistická scéna je z hlediska kriminality, tedy i té násilné, trvalou hrozbou. U části neonacistů skrytě hrozí, že by se mohli uchýlit k terorismu. V příštích pěti letech asi vzroste počet individuálních útoků na Romy.

Ministerstvo studii, kterou zpracoval kolektiv autorů v čele s politologem Miroslavem Marešem, zveřejnilo na svých internetových stránkách.

Experti na základě zadání vnitra zpracovali zhruba padesátistránkový materiál zejména s ohledem na hrozby, které tuzemské neonacistické hnutí představuje pro integraci cizinců v České republice.

V materiálu popisují historii, vývoj i současnost neonacistické scény, možná budoucí rizika, nové směry uvnitř hnutí, jeho ideologická východiska i symboliku.

Zátahy proti neonacistům

  • 9. června 2009 - Na různých místech Česka bylo zadrženo 10 lidí podezřelých z podílu na organizaci a zajištění koncertů takzvané white power music.
  • 21. října 2009 - Policie v rámci tří samostatně šetřených případů zasáhla na různých místech Česka proti přívržencům krajní pravice, prováděla domovní prohlídky a zadržela 24 lidí. Detektivové z ÚOOZ obvinili 18 lidí
  • 13. ledna 2010 - ÚOOZ zasahoval proti příznivcům krajní pravice. Detektivové zadrželi a obvinili tři příznivce ultrapravice
  • 13. února 2012 - Detektivové ÚOOZ obvinili 15 žen z podpory a propagace neonacistického hnutí Resistance Women Unity. Všechny jsou stíhány na svobodě.

Doporučují také, jak neonacismu čelit preventivně, například působení na mladé lidi ve školách je podle nich dosud "nepříliš propracované". V represi je podle odborníků nutné důkladněji převádět informace z dění mezi neonacisty do formy důkazů použitelných v trestním řízení.

Nová image i vymezení

Autoři mimo jiné uvádějí, že od počátku 90. let prodělalo hnutí vývoj, kdy převážná část neonacistické "elity" opustila skinheadskou image. Jádro dnes podle nich představují svobodní nacionalisté a autonomní nacionalisté.

Od takzvaného nového stylu neonacistického hnutí odborníci v dalších letech kromě rostoucího počtu individuálních a obtížně odhalitelných útoků na Romy čekají mimo jiné i to, že se část z nich legálně vyzbrojí střelnými zbraněmi.

Neonacisté se budou podle autorů studie vymezovat nejen vůči Romům, ale i vůči tématu imigrace a hospodářské krize v Evropě.

Politické ukotvení neonacistů je dáno především skrytými organizacemi, v současnosti jde hlavně o Národní/Svobodný odpor a Svobodnou mládež. Část neonacistů podporuje i Dělnickou stranu sociální spravedlnosti a Dělnickou mládež a je s nimi v lokálních buňkách i personálně propojena.

Někteří další se prý snaží hlavně na komunální úrovni infiltrovat etablované demokratické strany a správní orgány a působit v nich zatím skrytě ve prospěch svého ideového směru. Tato jejich snaha ale dosud neměla výraznější dopad, uvedli experti.

Prohlédněte si fotografie z demonstrace DSSS v Novém Bydžově

"Ochránci práva a pořádku"

Pokud jde o násilné masové akce, neonacisté je mohou sami iniciovat nebo spontánních nepokojů využívat ke svým účelům, což je podle autorů materiálu případ loňských nepokojů na Šluknovsku. "Neonacisté se prezentují jako ochránci 'práva a pořádku' a v souvislosti s problematickou situací v okolí tzv. romských ghett by mohli přejít i k taktice lynčů, od níž by si slibovali podporu veřejnosti. Mohlo by se jednat o cílené útoky a lynčování buď pachatelů trestných činů, anebo jejich rodinných příslušníků," píšou autoři studie.

Kromě odhadem 4000 militantních neonacistů, počítaje v to i členy zpolitizovaných chuligánských gangů, virtuálních komunit a mládežnických part, a několikasetčlenného tvrdého jádra, tvořeného "přesvědčenými a systematicky aktivními" lidmi, zmiňuje zpráva i ideové lídry hnutí. Těch je údajně asi 10 až 15.

Počet žen v neonacistickém hnutí odhadují odborníci na 15 až 20 procent. Asi čtvrtině neonacistů je od 13 do 18 let, mezi nimi jsou i takzvaní "facebookoví bojovníci", kteří jsou militantní především na této sociální síti.

Prohlédněte si fotografie soudu se žháři z Vítkova

Hlavní část hnutí - asi 40 procent - tvoří lidé mezi 19 a 25 lety, asi 30 procent aktivistů je ve věku 26 až 35 let, kolem pěti procent je starších. Zhruba deset procent lidí v českém neonacistickém hnutí má podle autorů studie vysokou školu, případně ji studuje.

Koncem uplynulé dekády prý charakterizovala neonacistické hnutí pasivita, a to i jako důsledek policejních akcí. "Opětovné aktivizaci scény v současné době výrazně pomáhá romská problematika v kontextu situace na Šluknovsku a v dalších sociálně odloučených lokalitách, které dávají neonacistickému hnutí nový impuls k činnosti," uvádějí autoři studie.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Na východě Ukrajiny byl zastřelen voják, další tři utrpěli zranění

Jeden ukrajinský voják byl zabit a další tři utrpěli zranění při sobotním ostřelování pozic vládních vojsk v Donbasu na východě Ukrajiny "ozbrojenými uskupeními Ruské federace" z minometů a dalších zbraní, uvedl v neděli na své internetové stránce list Ukrajinska pravda s odvoláním na komuniké velení ukrajinské armády. Podle něj "ruská okupační vojska" v sobotu desetkrát porušila příměří, v neděli zatím jednou.

Separatisté v neděli naopak obvinili ukrajinskou armádu, že během uplynulých 24 hodin dvanáctkrát porušila dohodnuté příměří ostřelováním vsí ovládaných povstalci. O případných ztrátách se povstalecká agentura DAN nezmínila.

V pondělí se v Paříži mají poprvé setkat prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj, aby za účasti německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednali o míru v Donbasu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy