Nový plán: Zdravotní pojištění zaplatí i nezaměstnaní

Radek Nohl Radek Nohl
25. 7. 2011 11:00
Skupina poradců NERV navrhuje zásadní změnu ve zdravotním pojištění
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Reuters

Praha - Experti z poradního sboru vlády NERV navrhli výraznou změnu v placení zdravotního pojištění.

Spočívá v tom, že by se pojištění rozdělilo na dvě části. První by lidé odváděli každý měsíc z platu. Druhou část by pak uhradili jednou za rok své pojišťovně úplně všichni, tedy i nezaměstnaní, za něž nyní platí zdravotní pojištění stát.

"Je to věc velmi klíčová," říká o navrhované změně ministr zdravotnictví Leoš Heger.

Ministerstvo i experti z NERV označili tento systém za jeden z nejlepších způsobů, jak financovat české zdravotnictví. Je však zároveň podle nich natolik složitý, že bude několik let trvat, než se ho podaří zavést do praxe.

Nečasovi poradci rádci se inspirovali v Nizozemsku, kde systém už nějakou dobu funguje.

Nizozemská inspirace

V Česku jde v současné době z každého platu 13,5 procenta na zdravotní pojištění. Z toho devět procent platí zaměstnavatel a zbytek odvádí zaměstnanec.

Kdyby se pojistné rozdělilo na dvě části, mohla by podle Hegerova poradce Pavla Vepřeka část pro všechny výdělečně činné činit třeba devět procent. "V Holandsku odvádí každý 6,5 procent z platu," dodává Vepřek.

Druhou část by si pak pojišťovna vybrala od svých pojištěnců. A tato částka ke každý rok jiná. Holanďané dnes doplácejí od 925 do 1225 eur.

"Je běžné, že podle jeho výše pacienti pojišťovny mění," řekl Hegerův poradce.

V praxi to tedy znamená, že na rozdíl od nynějšího stavu, kdy si klienti vybírají pojišťovnu podle nabízených bonusů, by po navrhované změně mohli volit podle výše částky, kterou pojišťovna stanovuje.

Podle Vepřeka musí být ale pojišťovny opatrné. "Když pojistné dá hodně nízko, získá pojištěnce, ale nebude mít na hrazení péče. Takže se pak pojišťovna musí spojit s jinou. Když v Nizozemsku tento systém zavedli,  zůstalo ze zhruba sedmdesáti pojišťoven  dvanáct," uvedl Vepřek.

Ministr bude hledat průchodný model

Experti říkají, že systém navrhovaný skupinou NERV napomáhá pojišťovnám snižovat ztrátu. "U nás ta debata nebude ale jednoduchá," upozorňuje ekonom a člen NERV Miroslav Zámečník.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger. | Foto: Ludvík Hradilek

Souhlasí s ním i ministr Heger. "Je potřeba hledat takový model, který bude ústavně průchodný," uvedl. 

Také proto podle mluvčího ministerstva Vlastimila Sršně nelze tento systém zavést ze dne na den. "Nicméně jej považujeme za jeden z nejlepších způsobů, jak spravedlivě a dlouhodobě udržitelně financovat zdravotní péči," podotkl Sršeň.

Podle něj i Hegera je zavedení dvousložkového pojistného vizí pro následující roky.

Heger chce zrušit správní rady

Reálné obrysy ale dostávají změny, která má již ministerstvo připravené ve věcném návrhu zákona o pojišťovnách.

Heger chce například zrušit správní rady, ve kterých často zasedají poslanci a blízcí různých politických stran.

O funkce v orgánech zdravotních pojišťoven se však budou moci ucházet její členové bez časového omezení.

Ve sněmovně totiž byla schválena úprava zákona, o které budou nyní jednat senátoři a díky níž v nich mohou zasedat po neomezený počet funkčních období. V současné době je mandát omezen maximálně na dva čtyřleté cykly.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 18 minutami

Inspekce obvinila detektiva NCOZ kvůli spolupráci se stíhaným lobbistou Horáčkem

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila detektiva Národní centrály proti organizovanému zločinu kvůli spolupráci se stíhaným lobbistou Tomášem Horáčkem, uvedla Česká televize. Obvinění podle ní čelí také jeden z bývalých policistů.

Severočeský podnikatel Horáček spolu s dalšími lidmi podle policie ovlivňoval přidělování zakázek v nemocnicích, za což měl žádat úplatky. Vedle Horáčka policie už dříve zahájila stíhání bývalé ředitelky Nemocnice na Bulovce Andrey Vrbovské, někdejšího ředitele nemocnice Františka Nováka nebo bývalého poslance ODS Marka Šnajdra.

Kvůli údajné manipulaci zakázek v některých pražských nemocnicích začali detektivové Horáčka stíhat v červnu 2018. Policisté v kauze prověřovali například veřejné zakázky na ostrahu objektů, dodávku hygienických potřeb nebo pořízení osobních aut.

Kromě Horáčka, kterého policisté považují za ústřední postavu kauzy, bylo v červnu 2018 obviněno ještě dalších osm lidí. Okruh obviněných se ale později ještě rozrostl. Počátkem června 2019 státní zástupce Zdeněk Matula uvedl, že ve věci je stíháno šest právnických a 14 fyzických osob.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Žalobce navrhl vazbu pro tři lidi, kteří se zapojili do bojů na Ukrajině. Čelí obvinění z terorismu

Státní zástupce navrhl vazbu pro tři z pěti obviněných, kteří se podle vyšetřovatelů zapojili do bojů na východě Ukrajiny na straně samozvané Doněcké lidové republiky. V tiskové zprávě o tom informoval Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Pětici policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve čtvrtek z teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, financování terorismu a podpory a propagace terorismu. Obvinění čelí i jedna právnická osoba.

Bílý navrhuje na tři stíhané uvalit vazbu kvůli tomu, že by mohli uprchnout nebo působit na dosud nevyslechnuté svědky. Obviněným hrozí za trestný čin teroristického útoku až 20 let vězení, u trestného činu financování terorismu až 12 let vězení a v případě podpory a propagace terorismu může soud uložit maximálně patnáctileté vězení.

Policie podezřelé zadržela ve středu. Kvůli případu zasahovala po celém Česku. Zadržení čeští občané podle kriminalistů jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali. Server Aktuálně.cz uvedl, že podle zjištění jeho a Respektu je mezi zadrženými předseda spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír Ivan Kratochvíl.

Podle informací serveru iROZHLAS.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se údajně zapojil do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci. Policisté údajně zasahovali na sídlišti ve Slaném v domě, kde bydlí šéf spolku Kratochvíl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy