Novičok byl u nás vyráběn a testován, tvrdí prezident Zeman, který si objednal zprávu BIS

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
Aktualizováno 3. 5. 2018 21:16
Prezident Miloš Zeman prohlásil, že v České republice byl loni testován a vyráběn novičok. Zeman se odvolává na informace Vojenského zpravodajství, přestože Bezpečnostní informační služba odmítla, že by šlo o novičok. Prezidentovo vyjádření zapadá do jeho dřívějších stanovisek, která nahrávala Rusku. Jeho politici Česko nedávno obvinili z výroby novičoku, čeští vrcholní politici s výjimkou Zemana to ostře odmítli.
Prezident Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek večer v TV Barrandov oznámil podrobnosti ze zprávy Bezpečnostní informační služby, u které si objednal informace o tom, zda byl v Česku vyvíjen nebo skladován jed novičok. 

"V listopadu minulého roku ve Výzkumném vojenském ústavu ministerstva obrany v Brně byl testován nervově paralytický jed označovaný jako A 230," citoval prezident ze zprávy BIS. Množství vyrobeného jedu bylo údajně poměrně malé a jed byl následně zničený.

Podle Zemana Vojenský výzkumný ústav (prezident mylně jmenoval Vojenský historický ústav, pozn. red.) i Státní úřad pro jadernou bezpečnost tvrdí, že tento jed nebyl novičok. Zeman ale věří zprávě Vojenského zpravodajství. V ní se podle Zemana říká, že přípravek A 340 byl novičok. "Protože vojenské obranné zpravodajství je v této problematice blíže než například BIS, tak jsem přihlédl k jeho názoru a udělal jsem si závěr, že byl u nás testován a vyráběn novičok. Byť v malém množství a potom zničen," uvedl Zeman v televizi Barrandov. 

Novičok byl použit v Británii při útoku na bývalého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru. Británie z otravy viní Rusko. To s možnou výrobou novičoku několikrát spojilo jméno České republiky. Premiér Andrej Babiš, ministr zahraničí Martin Stropnický a ministryně obrany Karla Šlechtová (všichni v demisi) takové informace odmítli.

Prezident kritizoval také úřad Drábové

Prezidentovo čtvrteční vyjádření zapadá do jeho pohledu na celou záležitost, který je blízký pohledu Ruska. Jeho politici odmítali, že by měli na svědomí otravu Skripala a jeho dcery, a naopak tvrdili, že novičok se vyráběl jinde - mimo jiné prý v Česku. Zeman reagoval tím, že si objednal zprávu Bezpečnostní informační služby. Svým současným vyjádřením dal tak nepřímo za pravdu Rusku. 

Zeman ale v televizi mnoho informací o celé věci neposkytl, nevysvětlil ani, proč nejdříve mluvil o jedu A 230 a následně o přípravku A 340. Stejně jako dříve ale kritizoval české politiky. "Je pokrytectví předstírat, že nic takového nebylo," prohlásil prezident. Stejně tak kritizoval Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který stejně jako BIS odmítl, že by v Česku byl testovaný novičok.

"Je mi líto, že tento úřad mátl veřejnost i ústavní činitele tvrzením, že žádný novičok se u nás nedělal," tvrdil Zeman. 

Mluvčí BIS Ladislav Šticha reagoval na informace prezidenta nekonkrétně. "BIS splnila zadaný úkol a předala ho prezidentu republiky s nejnižší klasifikací, vyhrazené. Vzhledem k tomu, že i tato kategorie je stupněm utajení, nemůže BIS obsah zprávy jakkoliv komentovat či interpretovat," sdělil Aktuálně.cz.

Ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová byla informacemi prezidenta překvapena. "Na kritiku má právo, ale nejsem si vědoma, že bychom se něčeho dopustili," řekla Aktuálně.cz.

Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun se omluvil, že nemůže slova prezidenta komentovat. "Omlouvám se, ale bez komentáře. Ty jsou výhradně na adresátech našich informací," sdělil. Podobně reagovala ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová. 

"Nemohu veřejně sdělení pana prezidenta komentovat, protože disponuji informacemi pouze v utajovaném režimu. ČR se zabývá výhradně ochranou proti těmto látkám, a pokud se testují, hned poté jsou zničeny. Na území ČR nyní žádný novičok není," sdělila Aktuálně.cz Šlechtová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

Olomouc vyhrála v Mladé Boleslavi, Karlovy Vary otočily duel s brněnskou Kometou

Hokejisté Olomouce vyhráli v předehrávaném zápase 16. kola extraligy na ledě Mladé Boleslavi 2:0. Duel týmů s nejmenším počtem inkasovaných branek v soutěži rozhodl ve 30. minutě v přesilové hře Jan Káňa. Druhý gól vstřelil při power play Mladé Boleslavi David Krejčí, který předtím neproměnil trestné střílení. Premiérové čisté konto udržel Jan Lukáš.

Karlovy Vary porazily Brno 5:3 a připsaly si teprve druhou výhru v posledních osmi zápasech. Kometa, které chyběl v sestavě nejproduktivnější hráč týmu Peter Mueller, neuspěla po sérii tří výher. Energie rozhodla o vítězství ve druhé třetině, ve které se třikrát prosadila.

Předehrávky 16. kolo hokejové extraligy:

BK Mladá Boleslav - HC Olomouc 0:2 (0:0, 0:1, 0:1)

Branky a nahrávky: 30. Káňa (J. Knotek, Nahodil), 60. Krejčí (Lukáš). Rozhodčí: Pešina, Pilný - Gerát, Klouček. Vyloučení: 1:2. Využití: 0:1. Diváci: 2421.

Mladá Boleslav: Krošelj - Ševc, Pýcha, Pláněk, Bernad, Šidlík, Jánošík, Lintuniemi - Claireaux, Fořt, Dufek - Kotala, Raška, Kelemen - P. Kousal, O. Najman, T. Knotek - J. Stránský, Bičevskis, Lunter. Trenéři: Rulík a Patera.

Olomouc: Lukáš - T. Černý, Ondrušek, Škůrek, Švrček, Dujsík, Řezníček, Rašner - Kucsera, Krejčí, Káňa - Klimek, J. Knotek, Ostřížek - Kunc, Nahodil, Burian - Navrátil, Strapáč, Olesz. Trenéři: Moták a Tomajko.

HC Energie Karlovy Vary - HC Kometa Brno 5:3 (1:2, 3:0, 1:1)

Branky a nahrávky: 12. Koblasa (Kohout, T. Havlín), 22. Kracík, 24. Osmík (Redlich, Dlapa), 32. Vondráček (Pulpán, Flek), 60. Kouhout (Koblasa, Dlapa) - 9. Kollár (Magee), 14. Mallet (Rákos), 59. P. Holík (Zaťovič, Haščák). Rozhodčí: Pražák, M. Sýkora - Pešek, Malý. Vyloučení: 1:4. Využití: 2:0. Diváci: 2378.

Karlovy Vary: F. Novotný - Plutnar, M. Rohan, Hanousek, Dlapa, Pulpán, T. Havlín, Parkkonen - Flek, Hladonik, T. Rachůnek - O. Beránek, Kracík, Průžek - Kohout, Kulich, Koblasa - Vondráček, Osmík, Redlich. Trenér: Pešout.

Brno: Tomek - Bartejs, Ďaloga, Roth, Kučeřík, D. Mikyska, Gulaši, Mlčák - Horký, P. Holík, Zaťovič - R. Pavlík, Šoustal, Haščák - Vincour, Rákos, Mallet - Magee, Kusko, Kollár. Trenér: Kalous.

1. Třinec 14 8 2 3 1 50:29 31
2. Pardubice 15 8 3 1 3 50:34 31
3. Hradec Králové 14 8 2 0 4 40:27 28
4. Mladá Boleslav 15 8 1 1 5 40:28 27
5. Sparta Praha 15 6 3 3 3 55:46 27
6. Plzeň 14 7 1 2 4 47:41 25
7. Olomouc 13 6 3 0 4 30:24 24
8. České Budějovice 14 7 0 2 5 43:44 23
9. Brno 15 4 4 1 6 43:47 21
10. Karlovy Vary 15 6 0 2 7 46:45 20
11. Litvínov 14 4 1 2 7 41:45 16
12. Liberec 14 4 0 4 6 26:39 16
13. Vítkovice 12 3 2 0 7 20:35 13
14. Kladno 14 1 3 2 8 37:56 11
15. Zlín 14 0 1 3 10 24:52 5
Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

NATO má nový plán, jak čelit jaderným i hybridním útokům z Ruska

Severoatlantická aliance ve čtvrtek schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.

Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy