Praha - I přesto, že nový občanský zákoník platí už více než dva měsíce, některá ustanovení kodexu a souvisejících zákonů stále v praxi nefungují.
Patří mezi ně zápis do obchodního rejstříku. Ten podle nového zákona o veřejných rejstřících poprvé mohou provádět i notáři. Zatím však zůstává víceméně pouze u paragrafů. "Nenaplňují se očekávání. Není to technicky zprovozněno, funguje pouze aplikace pro zápis nově vzniklých akciových společností," říká prezident notářské komory Martin Foukal.
Společnosti s ručením omezeným by pak měli moci notáři přidávat od dubna, spuštění kompletního systému se očekává zhruba v půlce května.
S novým oprávněním však přibyla notářům jedna povinnost - platit při zápisu soudní poplatek. "Takže by mohla vzniknout paradoxní situace, že notář založí společnost s ručením omezeným, kdy jeho odměna bude třeba 3000 korun, ale bude muset zaplatit šest tisíc korun za provedení zápisu a k tomu navíc bude muset odvést státu DPH," popisuje Foukal.
Podle současné úpravy přitom notáři nemohou poplatek chtít po tom, kdo společnost zakládá. Nemohou navíc ani odmítnout provést takový úkon jen proto, že by byl jednoznačně ztrátový.
Notáři navrhli řešení, Marvanová je pro
Absurditu ustanovení uznává i náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Marvanová. "Výhrady notářů sdílím. Cíl je správný, jen je potřeba vyřešit problémy technického rázu," připouští potřebu změny. Minulý týden se proto s notáři sešla a výsledkem jednání je návrh, jak situaci uvést do normálu.
"Při zápisu do veřejného registru by mohlo být v zákoně jednoduché ustanovení, které by říkalo, že krajský soud, který vede obchodní rejstřík, má právo, aby mu byla zaplacena náhrada výdajů spojených s vedením rejstříku," přibližuje návrh Foukal. Ve zvláštní vyhlášce by pak ministerstvo stanovilo, že částku zaplatí prostřednictvím notáře klient.
Takové řešení se zamlouvá i Marvanové, podle níž je navíc velmi jednoduché. "Propojila jsem proto šéfy legislativ z našeho ministerstva a ministerstva financí, kterého se tato věc rovněž týká," potvrdila Aktuálně.cz. Pokud se ukáže, že řešení, jak ho navrhují notáři, je schůdné, nebrání prý nic tomu, aby se příslušná změna dostala do připomínkového řízení ještě do konce tohoto měsíce.
Novelu zákoníku připraví pracovní tým
Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) už před nástupem do úřadu avizovala, že právě revize zákoníku bude patřit k jejím prioritám.
Největší problémy by měl řešit užší pracovní tým, jeho složení a konkrétní úkoly by podle Marvanové mohly být známy už během dubna. V týmu by měli být zastoupeni jak původní tvůrci kodexu, tak jeho hlasití kritici. "Musí to být vyvážené, ne aby se nakonec řeklo, že je vlastně všechno v pořádku," dodává Marvanová.
Zatím však resort zjišťuje, kde ho v případě občanského zákoníku tlačí bota. "Děláme inventuru podnětů. Ta by podle mého odhadu mohla být hotova buď na konci března, nebo v půli dubna," odhaduje náměstkyně Válkové.
První novelu - akutní, jak Marvanová říká - by ministerstvo mohlo do vlády předložit do prázdnin. Další, rozsáhlejší novela by pak měla následovat příští rok. Sama první náměstkyně a advokátka totiž nechce, aby ministerstvo chrlilo novely jednu za druhou.
Odborníci: Počkejme na praxi
Kromě zmíněného týmu se na ministerstvu už od září 2012 pravidelně schází expertní Komise pro aplikaci nové civilní legislativy (zkráceně KANCL). Ta upozorňuje na možné problémy, které v souvislosti s interpretací nového občanského zákoníku mohou nastat.
V jednom z posledních stanovisek se například komise vypořádala s výkladem paragrafu týkajícího se pitev. Ten lékařům neumožňoval provádět pitvy bez souhlasu zemřelého, v nemocnici jejich počet klesl na desetinu. Podle komise by se pak souhlas zemřelého měl vztahovat pouze na případy, kdy je pitva prováděna například pro studijní účely.
Jak nicméně upozorňuje prezident Soudcovské unie a sám člen KANCLu Tomáš Lichovník, stanoviska komise nemají prakticky žádnou právní sílu. "Pokud jako soudce budu mít pochybnosti, tak když uznám, že názor komise je rozumný, tak se k němu mohu přiklonit," vysvětluje Lichovník.
Sám však mírní prvotní obavy z přehlcení soudů. "Ještě je příliš brzy, protože většina věcí se ještě stále řeší podle starého občanského zákoníku. Samozřejmě podle nové úpravy se postupuje například v rodinných věcech, ale těch není tolik, aby se to na činnosti soudů nějak výrazně projevilo," konstatuje Lichovník.
V tom je s ním zajedno i Foukal. "Problém je v tom, že obecně jakýkoliv paragraf týkající se notářské činnosti je teď předmětem výkladu. Myslím, že zatím nikdo nerozhodoval v soudním řízení o jediném ustanovení nového občanského zákoníku nebo zákona o obchodních korporacích. Jsme úplně na začátku a praxe si s tím musí nějak poradit," dodává prezident notářské komory.
