Praha - Dva dny předtím, než Ústavní soud rozhodne o oprávněnosti daně na proud ze slunečních elektráren, zveřejnila Česká průmyslová fotovoltaická asociace analýzu, podle níž stát zpětným zdaněním a dalšími protisolárními opatřeními porušuje zákon.
Zákon o obnovitelných zdrojích energie totiž zaručuje maximálně patnáctiletou návratnost investice do fotovoltaických elektráren. Z výpočtů asociace ovšem vyplývá, že finanční návratnost tuto dobu výrazně překračuje.
"Děje se velká nespravedlivost vůči slušným podnikatelům," uvedl senátor Petr Šilar, který spolu se svými několika kolegy napadl zavedení 26procentní solární daně u Ústavního soudu.
Tříletou retroaktivní solární daň na elektrárny zprovozněné v letech 2009 a 2010 zavedly od loňského ledna vláda a Parlament proto, aby stát získal peníze na utlumení skokového zdražení elektřiny pro domácnosti i firmy kvůli nezvládnutému rozvoji fotovoltaických parků. Daň se vyhýbá pouze malým elektrárnám do výkonu 30 kilowattů na střechách domů.
Jen za loňský rok na této dani vybralo ministerstvo financí bezmála 6 miliard korun. Podobný výnos očekává i letos.
Je to cinknuté, tvrdí senátor
Podle skupiny senátorů je ovšem solární daň nezákonná. "Doplatili na to zejména malí podnikatelé a ti, co chtěli využít fotovoltaické články na střechách rodinných domů a veřejných budov," řekl senátor Šilar.
Vláda poskytla Ústavnímu soudu analýzy, které vycházejí z údajů Energetického regulačního úřad a Českého vysokého učení technického. A tvrdí, že solární daň je v souladu s legislativou.
"Podklady jsou asi cinknuté," tvrdí ovšem senátor Šilar.
Úřady na podklady zapomněly
Z analýzy fotovoltaické asociace, kterou chce u soudu Šilar použít, vyplývá, že regulační úřad, respektive ČVUT nezohledňují ve svých výpočtech například to, že provozovatelé fotovoltaických elektráren musí platit daň z příjmu nebo že se střídače u solárních panelů mění průběžně, čímž vznikají dodatečné náklady v řádech milionů korun.
Podle senátora Šilara výpočty prokazují, že po zavedení solárního odvodu a dalších retroaktivních kroků přijatých v loňském roce (zrušení daňových prázdnin, prodloužení odpisů, zavedení povinnosti regulace jalového a činného výkonu, zrušení příplatku za decentrální výrobu) se u fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v roce 2010 diskontovaná doba návratnosti pohybuje kolem 17 let.
U elektráren uvedených do provozu v roce 2009 je tato doba dokonce nekonečná neboli se nikdy nevrátí vložené prostředky.
Zuzana Musilová z fotovoltaické asociace uvedla, že tento výpočet vychází z metody, kterou pro Ústavní soud použil energetický úřad. Realita je spíše taková, že větší elektrárny jsou na tom finančně lépe než ty menší. Desítky majitelů už kvůli solární dani své fotovoltaické elektrárny dokonce musely prodat.
