reklama
 
 

Neúspěšní maturanti by mohli dostat alespoň status středoškoláka, navrhuje expertka z Cermatu

18. 6. 2018 19:00
Na maturitní obory chodí i žáci, kteří neumí prakticky nic. Neměli by se na ně vůbec přijímat, řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz metodička Cermatu Eva Řídká. Bývalá profesorka matematiky na gymnáziu si myslí, že by maturita neměla být považována za něco, čeho musí dosáhnout všichni. Naopak současný trend umožnit maturitu všem se podle ní odráží i na vysokých školách. Česko je třetí nejméně úspěšnou zemí v tom, jak se děti na vysokých školách udrží, připomíná Řídká, v roce 1990 patřilo přitom mezi šest nejlepších států OECD v matematice.

Aktuálně.cz:maturitní zkoušce Matematika+ se každoročně hlásí kolem dvou tisíc žáků z celkem 70 tisíc maturantů, letos v ní neuspělo asi 14 procent. Má smysl držet laťku této zkoušky tak vysoko?

Eva Řídká: Chceme ukázat studentům, že vysoká škola není procházka růžovým sadem, že se musí připravovat dlouhodobě. A kde jinde se mají připravit než na střední škole? Dnes matematika na střední škole vypadá tak, že většina tříd na gymnáziích má všeobecné zaměření. Aby žáci v matematice dostali, co potřebují, musí se hlásit do seminářů. Ty jsou dobrovolné a učitelé se snaží žáky motivovat, jak mohou. I vysoká škola může žákům usnadnit rozhodování při výběru volitelného semináře, a to například tím, že akceptuje zkoušku Matematika+.

Nevadí vám, že se na tuto zkoušku nehlásí více studentů?

Jde o volitelnou zkoušku, a když žáci ve zkoušce neuspějí, maturitní vysvědčení jim nepokazí. Ve skutečnosti nám nejde ani tak o účast na zkoušce, jako spíš o to, aby žáci nepodcenili nutnou přípravu k budoucímu vysokoškolskému studiu. Minulý týden bylo v Senátu oceněno 12 žáků, kteří v Matematice+ nechybovali. Zvládli nejen základní úlohy, ale i komplexnější a problémové úlohy. Ke špičce se propracovali jen ti nejlepší, které čeká, věřme, úžasná budoucnost. Kromě studentů byly oceněny i střední školy, které vytváří podnětné prostředí k tomu, aby žáky k matematice přivedly, a dokážou zprostředkovat velice kvalitní přípravu v matematice.

Matematika+ je dobrovolnou zkouškou už pět let, opravdu pomáhá v přijetí na vysoké školy?

Zkouška Matematika+ ověřuje, na jaké úrovni si středoškoláci osvojili učivo matematiky v rozsahu, který očekávají vysoké školy při zahájení studia. Mám na mysli vysoké školy technického, matematického, přírodovědného a ekonomického zaměření. Řekla bych, že většina kamenných škol ji dnes zohledňuje v přijímacím řízení. Vysoké školy postrádají dřívější kvalitu středoškoláků a nerady přivykají tomu, že opravdu mnoho příchozích studentů není dobře připraveno. 

Řada odborníků říká, že maturitní výsledky ovlivňuje nekvalitní výuka matematiky už na základních školách. Jak to vidíte vy?

Ano, k matematice je obtížné přilnout bez dobrého učitele, což prokázaly i různé výzkumy. V minulosti jsme měli určitě více učitelů matematiky, kteří byli výborní, ale jak o učitelské studium opadl zájem, učitelů (a nejen těch dobrých) začíná být nedostatek. A to nejen kvůli platům, ale i kvůli špatnému společenskému postavení, aroganci některých rodičů a podobně.

Nicméně pořád je velké množství škol, kde je výuka kvalitní. Pomoc potřebují opravdu zejména základní školy. Do předloňska se na mnohé střední školy s maturitními obory nedělaly žádné přijímací zkoušky a žáci na základních školách tak necítili potřebu se učit. Výuka upadala. Vůbec to nemuselo být vinou učitele, výuku poznamenal totální nezájem žáků a velmi často i jejich rodičů.

Jednotné přijímací zkoušky jsou tedy podle vás pro všechny větší motivací?

Výrazně. Žáci skládají přijímací zkoušky, a chtějí-li uspět, měli by být připraveni. Už dnes nám učitelé z některých gymnázií říkají, že pociťují změnu. Nejenže jsou studenti prvních ročníků lépe připraveni, ale jsou i pracovitější. Slibujeme si, že matematice to může pomoci a úroveň výuky se zvedne.

Na některých středních školách a učebních oborech s maturitou letos propadlo nejvíce žáků právě z matematiky. Možná by tyto obory neměly mít od roku 2021 matematiku v maturitě povinnou…

Začnu zeširoka. Když posuzujeme výsledky testů u přijímací zkoušky, zjišťujeme, že na maturitní obory chodí i žáci, kteří neumí prakticky nic. Mají třeba dva body z padesáti možných. Tito žáci by se neměli přijímat na maturitní obory. Již dnes vidíme, že u maturity nemohou uspět.

Jde spíš o to, jestli pro některé obory má maturita vůbec smysl. Do roku 1990 skládalo maturitu kolem 50 procent populačního ročníku. Dnes je to zhruba o polovinu více, asi 76 procent. Pro mnohé žáky se ale maturitní studium nehodí. Je to pro ně nadměrná a zbytečná zátěž.

Co byste tedy za Cermat doporučovala?

Byli bychom rádi, kdyby byly rozumněji nastaveny kvalifikační požadavky. Dnes mají nově nařízenou maturitu i obory, které to dříve neměly zapotřebí. Když pak žáci nezvládnou maturitu, studium na střední škole se jim nezapočte a jsou stále považováni jen za absolventy základní školy. Pro výkon povolání by přitom postačila odborná kvalifikace.

Úplně jinak je to třeba v sousedním Polsku. I když žáci neodmaturují, ale úspěšně dokončí studium, získávají status středoškoláka. Pokud by se to podařilo i u nás, odpadla by každoroční pomaturitní hysterie. Proč by žáci, kteří zvládnou jen profilovou, respektive odbornou část maturit nemohli získat certifikát o absolvování středoškolského studia, případně o příslušné odborné kvalifikaci?

Mohli by si vzdělání dokončit?

Možnost pokračovat ve studiu na vyšší odborné škole pro další zvyšování kvalifikace by pro ně nemusela být zapovězena. Vůbec neodmítáme prostupnost ve vzdělávacím systému. I přístup ke studiu na vysoké škole by bylo možné po čase otevřít neúspěšným žákům, pokud by chtěli absolvovat doplňující studium zakončené společnou částí maturit.

Je zbytečné, aby se žák na maturitním oboru trápil, když na to nemá

Kritici jednotných přijímaček a státních maturit ale tvrdí, že tato selekce může bránit širokému vzdělání dětí…

My máme tu zkušenost, že když je někdo opravdu velmi slabý u přijímacích zkoušek, nebude lepší ani v dalším studiu. Není to tak, že by přijímací zkoušky z matematiky nebo českého jazyka, případně maturitní zkouška srazily na kolena perspektivního studenta tak, že by nepřekročil ani minimální hranici úspěšnosti. Student, který má potenciál, zkoušku zvládne.

Připadá nám ale nesolidní, když střední školy otevírají maturitní obory i pro žáky, kteří po devíti letech studia na základní škole nejsou schopni prokázat ani minimální znalost, a naslibují žákům a jejich rodičům skvělou budoucnost. Přitom už přijímací zkoušky odhalí, kteří žáci budou mít v češtině nebo matematice nepřekonatelné problémy.

Je zbytečné, když se od počátku maturitního studia žák trápí a tráví ve škole čtyři roky, aby splakal nad výdělkem. Myslíme si, že by maturita neměla být považována za něco, čeho musí dosáhnout všichni. Naopak současný trend umožnit maturitu všem se neblaze odráží i na vysokých školách. Jsme třetí nejméně úspěšnou zemí v tom, jak se děti na vysokých školách udrží. 

Bude příští rok maturita z matematiky lehčí?

Ne. Požadavky ve společné části maturit z matematiky lze označit jako základní středoškolské učivo. V posledních pěti letech je úroveň stále stejná. Žáci, kteří nedosáhli v testu z matematiky ani na 33 procent, jsou v matematice naprostými cizinci. Nevím, proč se v letošním roce začalo říkat, že nám v matematice propadá stále větší počet žáků. Prostě to není pravda.

Test, který se liší o plus minus několik desetin procentních bodů, je srovnatelný test. Dlouhodobě se neúspěšnost v matematice pohybuje kolem 22 až 23 procent, ovšem zkoušku skládají žáci jen výběrově. Máme ale zkušenost, že k matematice se uchyluje i řada žáků, kteří mají tak obrovský problém s cizím jazykem, že by je jejich vyučující k maturitě ani nepustili. 

Vaši kritici říkají, že výsledná data, ze kterých lze odvodit přesnější výsledky, nesprávně zveřejňujete až v polovině léta. Je to prý pozdě, proč tak dlouho?

Myslím, že to není pozdě. S dokončením maturit je tolik práce, že než se všechno vyhodnotí, nemůžeme dávat přednost různým požadavkům zvenčí. Na školy posíláme závěrečné zprávy, které obsahují jak výsledky žáků, tak porovnání tříd, rovněž porovnání průměrných výsledků škol v daném oboru, v kraji i v celé ČR. Převážná většina škol je množstvím výsledků uspokojena až zahlcena a nemá potřebu zabývat se něčím dalším. Myslím, že kdo chce mít aktuální informace, získá jich dostatek.

Zkouška na osmiletá gymnázia byla u matematiky letos náročnější, což připustil i bývalý ředitel Cermatu Zíka. Proč se v přijímačkách objevují znalosti, které se páťáci ve škole neučí?

Dnes jsou ve školách dané rámcové vzdělávací programy a není přesně popsáno, v jakém ročníku nebo v jaké části roku se má učivo probrat. Navíc základní školy nemají zájem ztrácet své nejlepší studenty již po pátém nebo sedmém ročníku a žákům bývají nápomocny při přípravě na střední školu až v devátém ročníku.

Takže abychom méně přehlednou situaci uchopili co nejlépe, vydali jsme specifikaci požadavků, které jsou ke zkoušce potřeba. Musím podotknout, že na víceletá gymnázia by měly směřovat zejména talentované děti nebo abnormálně vyspělé děti, to znamená ty, které zvládnou obtížnější výuku než na základní škole. Testy pro víceletá gymnázia mají rozlišovací charakter, tedy velmi dobře rozliší talentované žáky od průměrných. 

Související video: Státní maturita probíhá sedm let, sedm let se neustále bojuje o smysl maturitní zkoušky, letošní testy byly v pořádku, říká šéf Cermatu Jiří Zíka

Státní maturita probíhá sedm let, sedm let se neustále bojuje o smysl maturitní zkoušky, letošní testy byly v pořádku, říká šéf Cermatu Jiří Zíka. | Video: Daniela Drtinová |  18:03

autor: Šárka Mrázová | 18. 6. 2018 19:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama