Praha – Z nemocnic stále unikají miliony za předražené vybavení, ukázala to analýza ministerstva financí.
Podle šéfa resortu financí Andreje Babiše nic nezměnila ani přístrojová komise, kterou pod svým úřadem zřídil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Skupina expertů na zdravotnictví totiž rozhoduje jen o rozmístění přístrojů. Samotný nákup, nebo dokonce jejich cenu ale neřeší.
Pokrok prý nemocnice neudělaly, ani pokud jde o nákup drobnějších zdravotnických pomůcek a léků. Jednotlivé špitály stále platí za stejný materiál naprosto různé sumy. Ty se přitom liší až čtyřnásobně.
"Zdravotnictví je stále málo transparentní. Stále nevidíme konkrétní úhrady poskytovatelů zdravotní péče," řekl v pátek ministr financí Andrej Babiš (ANO). Současný šéf resortu zdravotnictví Svatopluk Němeček podle něj tristní situaci absolutně neřeší.
K nižším cenám zdravotnického materiálu by přitom podle Babiše stačilo málo: například centrální nákupy. Upravit by se měly také ceny, aby odpovídaly realitě na trhu. Změnit by se měly i číselníky VZP.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) ale na kritiku reagovat nechtěl. "Na výpady pana Babiše nemá smysl reagovat. Raději se budu věnovat skutečné práci," řekl Němeček, který ještě jako stínový ministr zdravotnictví za ČSSD v prosinci roku 2013 rovné platby nemocnicím od pojišťoven sliboval.
Rozdíly ve skutečné a vykázané ceně jsou až čtyřnásobné
Analýza ministerstva financí srovnávala nákupy zdravotnických prostředků v letech 2009 až 2013. Nemocnice podle ní pořizovaly defibrilátory a další zdravotnické prostředky pro léčbu srdce nehospodárně.
Kolik peněz lidé posílají na zdravotnictví?
Nemocniční nákupy se platí z veřejného zdravotního pojištění.
Platba zdravotního pojištění
Každý zaměstnanec s průměrnou hrubou mzdou 22 tisíc korun odvede na zdravotním pojištění zhruba 3000 korun měsíčně (4,5 % zaměstnanec, 9 % zaměstnavatel)
Daně
Za státní pojištěnce (nezaměstnané, matky na rodičovské, děti, důchodce a vězně) zaplatí pojištění stát, a to z daní výdělečně činných lidí.
Příjmy zdravotního systému
- V roce 2013 - 228 miliard korun
- V roce 2014 - 237 miliard korun
- V roce 2015 - 247 miliard korun
(Zdroj: Platforma zdravotních pojištěnců)
"Zdravotnická zařízení nakupovala prostředky od dodavatelů za vyšší ceny a pojišťovny proplácely předražené částky," shrnul výsledky analýzy právník ministerstva financí Adam Vojtěch. Praxi ukázal na příkladu defibrilátorů.
Třeba Olomoucká fakultní nemocnice podle něj po pojišťovně požadovala za jeden defibrilátor 1,23 milionu, přitom pražský IKEM totéž nakoupil za 860 tisíc korun. Maximální cena, kterou byla pojišťovna podle číselníku ochotna uhradit, byla 1,25 milionu.
Rozdíly ale panovaly také v platbách od jednotlivých pojišťoven. Například pražská vinohradská nemocnice dostala v roce 2010 za defibrilátor od Všeobecné zdravotní pojišťovny 700 tisíc korun, jiné pojišťovny ale za tentýž nákup stejné nemocnici uhradily 1,15 milionu korun. "Nemocnice vykázala různé ceny různým pojišťovnám. Kdyby pojišťovny data sdílely, zjistily by, že částky jsou mimo realitu. Mělo okamžitě dojít k úpravě ceny," komentoval zjištění Vojtěch.
Právník Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál k tomu dodal, že ztráty nemocnic ještě navyšovaly další „triky“. Nemocnice například ve skutečnosti pořídila určitý typ defibrilátoru za 255 tisíc korun, s dodavatelem se ale dohodla, že na faktuře bude cena 460 tisíc korun. Zdravotní pojišťovně potom nafakturovala maximální možnou cenu, kterou mohla pojišťovna proplatit - 850 tisíc korun.
Jen za sledované zdravotnické prostředky - kardiostimulátory, defibrilátory, elektrody a umělé chlopně - přitom pojišťovny v letech 2009 až 2013 vydaly horentních 12,6 miliardy korun.
Pojišťovny šidila i Němečkova nemocnice
Jak už v lednu popsalo Aktuálně.cz, na podobných praktikách, jak ošidit pojišťovny, se podílel i sám šéf resortu zdravotnictví Svatopluk Němeček. Fintu, jak se lehce dostat k milionům od pojišťoven, využíval jako ředitel ostravské fakultní nemocnice. Také jeho nemocnice nakoupila zdravotnický materiál se slevou, pojišťovně ale naúčtovala plnou sazbu.
Konkrétně: v květnu 2011 si pořídila jedenáct defibrilátorů od dodavatele Martek Medical. Nemocnice za každý z nich zaplatila 462 tisíc korun. Pojišťovnám, které jí měly přístroje proplatit, ale poslala fakturu na téměř dvojnásobnou sumu – 850 tisíc za kus. Zbylé peníze si nemocnice nechala.
Podle Asociace nemocnic špitály využívají peníze pro zaplacení ztrátových provozů. „Nemocnice z těchto peněz dorovnají péči, kterou pojišťovny platí nedostatečně. Rozhodně nedochází k žádnému obohacování,“ řekla šéfka asociace a bývalá ředitelka plzeňské fakultní nemocnice Jaroslava Kunová.
Podle právníka Ondřeje Dostála jde ale o porušení zákona. Pojišťovna by si podle něj nic podobného neměla nechat líbit. "Podle zákona má nemocnice nakoupit potřebný materiál co nejlevněji a pojišťovna ho má v takto dosažených tržních cenách také uhradit," připomíná Dostál. Pokud nemocnice skutečnou cenu nepřizná a naúčtuje pojišťovně předraženou částku, jde podle právníka o podvod.
Všeobecná zdravotní pojišťovna už proto situaci řeší. Začala si prý dělat průzkumy, za jaké ceny lze opravdu zdravotnický materiál pořídit. Ceny zkoumá jednou za čtvrt roku. "A podle toho, co zjistíme, pak upravujeme naši úhradu," řekl šéf pojišťovny Zdeněk Kabátek.
Výsledkem je podle něj úspora kolem jedné miliardy korun za roky 2013 a 2014. Další stovky milionů ušetří pojišťovna letos.
"Na dotaz, proč takto ceny pojišťovna neregulovala už dříve, by mělo odpovědět spíše dřívější vedení pojišťovny. Za mého vedení platí, že pokud by se nemocnice o něco podobného pokusila nyní, musela by peníze okamžitě vrátit," uzavřel Zdeněk Kabátek. Pojišťovna podle něj k takové praxi přistoupila právě kvůli dřívějším nesrovnalostem ve fakturách řady nemocnic.
