Praha – Desítky pronásledovaných čínských křesťanů, kteří v Česku požádali o azyl, čekají v nejistotě na verdikt úřadů už přes rok. Premiér Bohuslav Sobotka sice v září důrazně odmítl, že by případ provázely politické tlaky, věřící si ale stěžují, že o nich hanlivě informuje prorežimní tisk v Číně.
O pomluvách v čínských médiích se křesťané zmínili svým advokátům, kteří je v azylovém řízení zastupují. Že se sedmdesátičlenné skupině uprchlých věřících věnuje mimo neoficiálních zpravodajských webů také deník napojený na vládnoucí komunistický režim, jen svědčí o mimořádné citlivosti případu. Běžné je, že totalitní tisk si kauz, které obrazu země mohou škodit, nevšímá.
Pokud by totiž Česko azyl Číňanům udělilo, oficiálně by konstatovalo, že se v Číně porušují lidská práva. To je s ohledem na politické sbližování obou zemí velmi choulostivé. V poslední době se vztahy Česka a Číny dostaly znovu do popředí v souvislosti s přijetím tibetského dalajlámy ministrem kultury Danielem Hermanem a následného – podle mnoha kritikům podlézavého – prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, kteří schůzku odsoudili.
Čínský deník Global Times, sesterský list oficiálních novin komunistické strany Žen-min ž'-pao (překládáno jako Lidový deník, pozn. red.), sedmdesátku perzekvovaných věřících nazval „nelegálními migranty, kteří se za křesťany jen vydávají“.
Nacionalistický a velmi čtený bulvár
Global Times je navíc vlivným deníkem, který se běžně rozdává v letadlech na pravidelné lince z Prahy do Pekingu. S nákladem přes 1,5 milionu výtisků se řadí mezi nejčtenější média v zemi, a kvůli většímu dosahu vychází od roku 2013 také v angličtině. Pro srovnání nejčtenější české noviny, deník Blesk, si každý den koupí asi 220 tisíc lidí.
„Je to tabloid, bulvár, který prezentuje oficiální politiku s tím, že velmi často jde obsah do extrémů,“ hodnotí list přední česká sinoložka a profesorka filozofické fakulty UK Olga Lomová s tím, že deník je známý svými velmi nacionalistickými názory. „Píšou tam lidé, kteří mají velice militantní názory na zahraniční politiku,“ doplňuje.
Podle profesorky Lomové v poslední době téma prchajících věřících z Číny dostává víc pozornosti. „Čím dál víc odcházejí hlavně mladí lidé. Jejich rodiče masivní útlaky vydrželi, ale oni nechtějí v těchto podmínkách žít. Členové podzemních církví, jejichž členové se scházejí doma a společně se modlí, jsou vystavováni naprosto brutálním perzekucím,“ upozorňuje.
První skupina čínských křesťanů požádala o azyl v České republice už loni na podzim. Další desítky Číňanů přišly na začátku roku. Jejich žádosti stále posuzuje ministerstvo vnitra. První verdikt o mimořádně citlivé věci by měl padnout na jaře příštího roku.
Vnitro citlivý případ nechce komentovat. „Nikdy se nevyjadřujeme k individuálním případům v řízení o mezinárodní ochraně, ostatně ani nemůžeme s ohledem na mezinárodní právo, respektive Ženevskou úmluvu,“ vzkazuje mluvčí ministerstva Hana Malá.
Obavy z perzekuce příbuzných
Jak deník Aktuálně.cz informoval dříve, čínští křesťané jsou členové deseti různých církví, jedna z nich oficiálně sídlí ve Švýcarsku. Aby tolik Číňanů požádalo v České republice o azyl, je velmi neobvyklé. Občané Číny v minulých letech tvořili jen zlomek žádostí o ochranu – loni úřady posoudily jen čtyři případy, v roce 2014 patnáct.
Případ žadatelů o azyl z Číny se na začátku září dostal také na půdu Poslanecké sněmovny. Předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík tehdy interpeloval premiéra Bohuslava Sobotku s dotazem, zda dlouhé rozhodování úřadu nesouvisí s masivními čínskými investicemi v Česku a intenzivním utužováním vztahů mezi oběma zeměmi.
Jakoukoliv souvislost s politikou ale předseda vlády rezolutně odmítl. "Jednoznačně mohu vyloučit, že by existovaly nějaké politické tlaky nebo že by vláda měla speciální politiku vůči žadatelům z Číny," reagoval Sobotka na Gazdíkův dotaz. „Se všemi azylanty je zacházeno stejně, je jedno, odkud přijdou. Není možné někoho upřednostňovat, někoho opomíjet," zdůraznil premiér.
Ministerstvo vnitra musí podle azylového zákona žádost o mezinárodní ochranu posoudit do šesti měsíců, lhůtu si ale může opakovaně o další půlrok prodlužovat, k čemuž přistoupilo právě i v případě perzekvovaných čínských křesťanů, kteří na verdikt úřadů čekají v zařízeních pro běžence v Havířově a Kostelci nad Orlicí. Podle zdrojů redakce jsou velmi obezřetní, protože se obávají, že komunistický režim bude perzekvovat jejich příbuzné, kteří v zemi zůstali.
Po nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga se pronásledování křesťanů v Číně zintenzivnilo. V zemi sice oficiálně funguje katolická církev, dohlíží na ni však tajná policie. Proto se věřící shromažďují k modlitbám do početných podzemních církví. Ty komunistická vláda tvrdě potírá.
