Praha - Některé obce přijdou o devítileté základní školy. Spolu s několika univerzitami mohou padnout za oběť školské reformy z dílny ministra Josefa Dobeše.
Šéf resortu to připustil při vysvětlování, jakou cestou by se měl celý systém v Česku ubírat.
Dobeš změny hájí tím, že u základních škol je smyslem efektivnější přerozdělení peněz, v případě univerzit má jít o snahu zkvalitnit výuku na úkor kvantity.
Učitelé bez práce?
Podle ministerstva by nemělo docházet k rušení celých škol - například malotřídky budou podporované lépe než doposud.
Na některých může zůstat zachován první stupeň, zatímco druhý, oslabený odchody žáků na víceletá gymnázia či dojížděním s rodiči do většího města, by mohl být zrušen. To vše po dohodě ministerstva s obcemi a kraji.
Doposud nikdo ze zástupců ministerstva však nesdělil ani hrubý odhad toho, kolik pedagogů a dalších pracovníků ve školství by stály tyto změny místo.
Cílem těchto změn přitom nemá být ušetření peněz, ale - jak říká náměstek Ladislav Němec - jejich účinnější přerozdělení. Jít by měly například na školení pedagogů, či nákup školních pomůcek.
Na zástupce ministerstva nyní čeká cesta po jednotlivých krajích, kvůli vyjasnění jejich připomínek. Ta by měla trvat asi do konce února. V té době by pak mělo být známo například i to, jaké bude ono optimální naplnění třídy - doposud se mluvilo o 22, 24 nebo 26 žácích na třídu.
Příliš mnoho vysokých škol
Horší bude situace v případě vysokých škol. "Ocitli jsme se v době, kdy tu máme méně dětí a s tím méně peněz, proto musí přijít reforma vysokých škol. V České republice máme asi 75 vysokých škol (včetně soukromých škol, pozn. red.), což je na hlavu postavené. To nebudeme schopní ufinancovat a vznikne z toho velký problém," říká k problematice vysokých škol ministr Josef Dobeš (VV).
"Peněz bude asi méně a my musíme tuto velice nehospodárnou síť udržet. Mít 75 škol pro Českou republiku, když Anglie jich má 111 a má sedmkrát více obyvatel, jasně ukazuje, že je tu něco v nepořádku," dodává ještě ministr.
Podle Dobeše je potřeba udržet objem peněz ve školství, k čemuž má vést také zavedení školného, bez něhož není tento systém udržitelný. Současný počet vysokých škol v Česku je podle Dobeše nekonkurenční a je potřeba ho "optimalizovat".
Měl by tak dále pokračovat trend nevyplácet peníze pouze na "hlavu", ale zároveň také podle kvality.
Její podíl na financování by se měl navíc zvyšovat - zatímco nyní představují peníze za kvalitu školy deset procent, v příštím školním roce by tento podíl měl být již dvojnásobný. Ministrovým cílem je dostat se na pětadvacet až třicet procent.
Podívejte se, co letos čeká vysoké školy:
Mezi kritéria, která tak budou hrát stále větší roli v tom, kolik která vysoká škola dostane, patří věda a výzkum na vysoké škole, rejstřík docentů a profesorů (na plné úvazky), mezinárodní mobilita studentů a uplatnitelnost absolventů v praxi.
Podle některých odhadů se bude muset resort školství pro příští rok vyrovnat s tím, že do něj ze státního rozpočtu přiteče celkově o 13 miliard méně. To je však podle náměstka Němce nepřijatelné.
