Akademici: Vysokoškolská reforma za miliony je paskvil

ČTK ČTK, Jakub Novák
17. 12. 2011 23:35
"Řez" do vysokých škol je zběsilý, novela by stačila, míní
Vysoká škola polytechnická v Jihlavě při návštěvě ministra školství Josefa Dobeše
Vysoká škola polytechnická v Jihlavě při návštěvě ministra školství Josefa Dobeše | Foto: MŠMT

Praha - Školné by se mělo za současné situace vypustit, navíc jediný, kdo bude těžit z navrhovaného systému, jsou banky, tvrdí zástupci vysokých škol.

Ti navíc poukazují na to, že reforma vysokých škol i související systém "finanční pomoci" jsou postavené na zcela chybných analýzách a nereálných požadavcích.

Obě jsou navíc zpracovávány a vyřizovány ve velkém spěchu, což okomentoval profesor Jiří Zlatuška: "Veškeré připomínkování proběhlo tak rychle, že se k němu ani nově ustanovená Rada pro výzkum, vývoj a inovace ani nestihla vyjádřit".

Rada vysokých škol nedávno kritizovala rozsah (1,5 strany bez nadbytečného textu) a kvalitu návrhu věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům, ze kterého zcela zmizely granty a zůstaly pouze půjčky, které místo pomoci studenty akorát zadluží.

"Doporučujeme vládě, aby tento věcný záměr nepřijala a vrátila jej ministru školství k přepracování," řekl Marek Hodulík z Rady vysokých škol.

Raději novelu než nový zákon

Příprava tohoto a souvisejícího návrhu zákona o vysokých školách přitom měla stát původně 91 milionů z evropské dotace. Na necelé dvě strany tedy teoreticky vychází úctyhodná částka 45,5 milionu korun.

Ministerstvo školství to však ve svém prohlášení odmítlo s vysvětlením, že ministr Josef Dobeš (VV) po svém nástupu do resortu školství rozpočet revidoval a snížil o polovinu. I tak se jedná o významnou částku.

V návrhu vysokoškolského zákona vidí školy problém zejména v omezení své autonomie a snížení úlohy studentů v řízení školy.

Navíc by podle nich bylo v tom případě lepší spíše zákon novelizovat, což by s sebou neslo menší rizika než úplně nový zákon.

Vláda by se oběma zákonům měla věnovat ještě v prosinci, což ale RVŠ důrazně odmítá. Jak Rada, tak Česká konference rektorů oba návrhy v současné podobě odmítají.

Místo snižování bariér více penalizací

Návrhu zákona o finanční pomoci RVŠ vytýká například to, že místo snižování bariéry vstupu do studia ji naopak zvyšuje penalizací za neúspěšné dokončení, chybí tu i konkrétní analýzy dopadů rozpočty rodin

Navíc tím, že ho ministerstvo předložilo bez projednání se zástupci vysokých škol, byl podle akademiků porušen současný zákon o vysokých školách.

Akademici k němu mají celkem 33 zásadních připomínek, k věcnému záměru zákona o vysokých školách mají o jednu připomínku méně. Asi polovinu z nich ministerstvo přijalo, u některých však stále přetrvávají rozpory.

Pro studenty, nebo pro banky?

Podle Marka Hodulíka z RVŠ dochází u návrhu systému finanční pomoci k rozporu s několika body programového prohlášení vlády. Návrh také překvapujícím způsobem vychází vstříc komerčním subjektům, které by měly půjčky na školné, které má činit asi deset tisíc za semestr, poskytovat.

Tyto peníze budou banky posílat přímo vysokým školám. Za půjčky bude ručit stát, který také zaplatí úrok vznikající z půjčené částky v období mezi půjčením peněz a první splátkou.

Student si zvolí pevnou dobu splácení, a to buď pět, deset, nebo maximálně patnáct let, vždy však s možností předčasného splacení nebo možností prodloužení doby splácení.

Foto: Ludvík Hradilek

Ministerské sólo

Podle České konference rektorů - která mimochodem návrh této normy dostala vůbec poprvé na rukou až 17. listopadu - je společným a zásadním nedostatkem celého návrhu nejasnost dopadů na státní rozpočet, ty by se přitom mohly pohybovat v řádech stovek milionů, podle některých výpočtů i miliard.

Ve stejném duchu se nese i vyjádření Akademického senátu Univerzity Karlovy, která mimo jiné "nesouhlasí s jeho věcným obsahem, jakož i s jeho nízkou formální úrovní a předložený návrh jako celek odmítá."

Dlouhodobé kritice ze strany akademiků čelí ministr Dobeš zejména kvůli způsobu, jakým tento návrh přednesl. Zástupci vysokých škol totiž neměli od konce června k tomuto dokumentu přístup.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tunisko má nového prezidenta, stal se jím univerzitní profesor Kaís Saíd

Tuniská volební komise potvrdila, že nedělní prezidentské volby v zemi vyhrál univerzitní profesor bez politické příslušnosti Kaís Saíd. Získal 72,71 procenta hlasů. Saídův protivník, mediální magnát Nabíl Karúí nedlouho před oznámením výsledků druhého kola voleb uznal svou porážku. Volební účast byla 55 procent, citovala agentura Reuters z prohlášení volební komise.

Karúí, který byl donedávna ve vazbě, a ani Saíd dosud nikdy nezastávali politický úřad, v prvním kole voleb 15. září ale předstihli řadu kandidujících vlivných politiků.

Vítěz prezidentského souboje převezme severoafrickou zemi usilující o vítězství v boji s korupcí, nezaměstnaností a sporadickým extremistickým násilím. Tunisané se také snaží stabilizovat demokracii, kterou budují od povstání za arabského jara v roce 2011. Oba kandidáti se již před hlasováním shodli na tom, že budou rovněž usilovat o mír v sousední válkou rozvrácené Libyi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy