Brno - Je trestné pěstovat konopí na léčení svých bolavých kloubů? Podle Nejvyššího soudu ne, protože je třeba rozlišovat, pro jaké účely člověk rostlinu pěstuje. Zato je podle stejného soudu trestnou činností například uplácení ve fotbale.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou pro soudy nižší instance vodítkem už patnáct let.
Oslavy kulatého výročí otevření budovy Nejvyššího soudu v Brně v Burešově ulici a praktického začátku jeho existence vrcholily právě dnes mezinárodní konferencí o nejvyšším soudnictví.
Každý rok Nejvyšší soud vyřídí přibližně deset tisíc stížností, dovolání, námitek, návrhů, sporů, podání či žádostí. "Jedním z klíčových úkolů Nejvyššího soudu je sjednocování praxe soudů nižší instance," stojí v souhrnné zprávě o patnáctileté existenci NS.
"Za patnáct let své existence sehrál Nejvyšší soud svou roli s ohledem na množství řešených záležitostí důstojně," hodnotí jeho činnost předseda soudcovské unie Jaromír Jirsa.
"Velkým plusem soudu je navíc osoba předsedkyně Brožové, díky jejímž zásadovým postojům má soudní moc vedle moci zákonodárné a soudní i přes ataky politiků slušnou pozici," dodal.
Nejvyšší soud
Otevření budovy a začátek praktické existence 10.9.1993
Předsedové:
- 1993-1998 Otakar Motejl
- 1998-2002 Eliška Wagnerová
- 2002-dodnes Iva Brožová
Aktuálně.cz přináší souhrn některých zajímavých, průlomových a diskutovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Jak je to s marihuanou
V červnu 2006 Nejvyšší soud rozhodl, že pěstování rostlin konopí ještě nenaplňuje podstatu trestného činu výroba a držení omamných a psychotropních látek. Zrušil tak podmínečné tresty páru z Královéhradecka, který měl pole s pěti sty rostlinami konopí.
Médii se pak začala šířit fáma, že pěstování konopí není trestné. To ale Nejvyšší soud odmítnul. Podle předsedy senátu, který v případu rozhodoval, je to tak, že pěstování konopí sice ještě nelze považovat za výrobu drogy, ale může být například pokusem o tento trestný čin.
Další smířlivý rozsudek týkající se pěstování konopí, tentokráte pro účely samoléčby, vynesl Nejvyšší soud na počátku letošního roku. Žena z Nymburska pěstovala tři roky na své zahrádce konopí a výtažky z rostliny užívala k léčení chodidel a žaludečního vředu.
Okresní soud v Nymburku a posléze Krajský soud v Praze ženu uznal vinnou z nedovolené výroby a držení omamných látek.
Čtěte zde: Žena pěstovala konopí, Nejvyšší soud se jí zastal
Podle Nejvyššího soudu musí ovšem soudy velmi pečlivě dokazovat, zda si pěstitelé z konopí vyrábí nebo se chystají vyrábět marihuanu, zda je jejich jednání společensky nebezpečné nebo zda se skutečně rostlinou léčili.
Zločiny komunismu
Zřejmě poslední rozsudek kvůli politickým monstrprocesům padesátých let padl letos v září u Vrchního soudu v Praze. Komunistická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová byla odsouzena za účast v zinscenovaném procesu s političkou Miladou Horákovou na šest let do vězení.
A byl to právě Nejvyšší soud, který potvrdil, že justiční vražda není ani po desítkách let promlčena.
Čtěte zde: Vražda Milady Horákové se dočká nového procesu
Přitom před šesti lety rozhodl Nejvyšší soud v podobném případu opačně. Dal za pravdu Vrchnímu soudu v Praze, který zastavil stíhání bývalého prokurátora Karla Vaše, odsouzeného pražským městským soudem odsouzen na sedm let do vězení za vraždu generála Heliodora Píky.
Práva nájemníků i majitelů bytů
Vedle komunistických prokurátorů, pěstitelů konopí nebo šlechtických restituentů rozhoduje Nejvyšší soud o mnohem "obyčejnějších lidech". Soud například potvrdil půlroční trest majiteli domu v Praze, který na dva roky zastavil vodu nájemníkovi, kterého chtěl vystěhovat.
Zastal se také nájemníka, který chtěl přinutit sousedy v nájemním domě, aby na chodbách nekouřili. Zatímco okresní i krajský soud žalobu muže obtěžovaného kouřem zamítly, Nejvyšší soud jejich rozhodnutí zrušil a vrátil případ k novému projednání.
"Pronajímatel je povinen zajistit, aby užívání bytu nebylo rušeno žalovanými (nájemci sousedního bytu v domě) kouřením ve společných prostorách domu. Nájemce bytu se ale také může domáhat ochrany přímo vůči nájemcům jiných bytů v domě," uvedl v rozhodnutí senát Nejvyššího soudu pod vedením Věry Korecké.
Znamená, že lidé, kteří bydlí v nájemních domech a vadí jim kouření spolubydlících ve společných prostorách, mohou svá nekuřácká práva a zdraví bránit u soudu.
Svých práv se díky průlomovému rozsudku Nejvyššího soudu ale dovolali i majitelé bytů. Na podzim roku 2006 Nejvyšší soud potvrdil průlomový verdikt soudců z jihu Čech, kteří rozhodli o dvojnásobném zvýšení regulovaného nájemného, a majiteli domu přiznali i přiměřený zisk.
Učitelé, nebijte děti. Fotbalisté, neberte úplatky!
Pozor by si měli dát učitelé, kterým někdy "ujede ruka". Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu mohou ředitelé škol dát učitelům za ponižování dětí a tělesné tresty okamžitou výpověď.
Senát posuzoval letos o prázdninách případ učitele fyziky z Benešovska, který žáky tahal za vlasy, cvrnkal do hlavy a nechal je klečet na zemi.
"Úmluva o právech dítěte zaručuje, aby kázeň ve škole byla zajišťována způsobem slučitelným s lidskou důstojností," varoval učitele s násilnickými sklony senát Nejvyššího soudu s předsedou Mojmírem Putnou.
Čtěte zde: Za ponižování žáků může učitel dostat okamžitou výpoveď
Rozhodnutí Nejvyššího soudu se za 15 let dotkla už snad každé profese. Vedle zmíněných nájemníků, učitelů, dětí nebo komunistických prokurátorech rozhodoval také v záležitostech zvířat, řidičů či fotbalových rozhodčích.
Ti by podle rozhodnutí z října 2007 neměli brát úplatky. Je to totiž korupce jako každá jiná.
