Praha - Podle veřejnosti se míra korupce v zemi zvyšuje. Za nejzkorumpovanější lidé považují politické strany a státní správu, nejvíce úplatků dávali ve zdravotnictví.
Vyplývá to z výsledků průzkumu Globální barometr korupce, který provedla nezisková organizace Transparency International (TI) ve 107 zemích světa.
Přímo se s úplatky setkalo 15 procent oslovených Čechů, což je o něco lepší číslo než světový průměr, který uvádí 27 procent.
Nejčastěji lidé upláceli ve zdravotnictví, přičemž více než polovina z nich úplatky vnímala jako poděkování nebo dárek za službu.
"I když je to z právního pohledu stále úplatek, je nutné rozlišit ho od úplatku, který člověk musí dát, aby službu vůbec získal," zdůraznil programový ředitel TI Radim Bureš. Takových případů bylo v česku ve zdravotnictví pouhých osm procent.
Bureš uvedl, že většina dotazovaných tento způsob obdarování v průzkumu sice uvedla jako úplatek, ve skutečnosti ho tak ale nevnímá.
Hned za zdravotnictvím se co do míry korupce umístily úřady pro registrace a pro udělování nejrůznějších povolení. Naopak úplatky policii uvedli lidé jen ve čtyřech procentech.
Nejlépe z celkového hodnocení vycházejí náboženské a nevládní organizace, i tak ale v jejich nezkorumpovanost věří přibližně polovina dotazovaných.
Průzkum: Lidé jsou informovanější
Více než polovina dotazovaných se také podle průzkumu domnívá, že v jejich zemích došlo v posledních dvou letech k výraznému zvýšení úrovně korupce.
"Tento fakt může mít do budoucna vážné důsledky a politické strany by měly usilovat o znovuzískání důvěry veřejnosti," vyjádřil se k výsledkům průzkumu Bureš.
Zatímco v roce 2008 považovalo politické strany za zkorumpované necelých 50 procent lidí, letos je to již více než 70.
"Obecně to ale neznamená, že by se natolik zvýšila skutečná míra korupce, ale především informovanost o ní a větší zájem veřejnosti," doplnil Jiří Buriánek z České kriminologické společnosti.
Buriánek, který působí také jako empirický sociolog na Karlově univerzitě, považuje průzkum za relevantní a platný. "I když detailní tendence a vnitřní souvislosti ve vnímání korupce ještě v jednotlivých zemích dál sledujeme, výsledky korespondují s dalšími průzkumy, které jsou u nás na toto téma prováděny," uvedl Buriánek.
Neúspěšný boj proti korupci
Podle průzkumu více než dvě třetiny respondentů považují vládní opatření v boji proti korupci za neúspěšná a pouhých pětapadesát procent by případ korupce nahlásilo. Většina dotázaných to zdůvodňuje tím, že by se při oznámení vůbec nic nestalo.
V západoevropských zemích je naopak připraveno korupci nahlásit až devadesát procent lidí.
TI se u nás snaží míru zapojení obyvatel do boje proti korupci zvýšit. "Na začátku července jsme spustili novou kampaň 'Jen like nestačí', do které se mohou přímo zapojit všichni nespokojení se současným stavem korupce u nás," uvedl Bureš.
Průzkumu se zúčastnilo více než sto tisíc respondentů, kteří odpovídali jak na otázky týkající se vnímání korupce, tak přímo na jejich vlastní zkušenosti s úplatky.
Výzkum se nezabýval korupcí v nejvyšších politických kruzích, ale vztahoval se na veřejný sektor a běžný život.
