Po přečtení úryvku z knihy Paměť mojí babičce od spisovatelky Petry Hůlové měli studenti v letošním maturitním testu určit, o jaký funkční styl se jedná. Šlo o otevřenou otázku, takže si žáci nemohli vybírat z několika možností. To, že jde o umělecký styl, správně věděla jen pětina maturantů, což z této otázky udělalo vůbec tu nejtěžší, která v květnových maturitách byla. 

V testu z češtiny maturanty potrápil také naturalismus a jeden z jeho představitelů, francouzský spisovatel Émile Zola. Podle charakteristiky měli studenti určit umělecký směr. V navazující otázce pak měli napsat příjmení představitele tohoto směru, napovědět mohl maturantům nejznámější Zolův román Zabiják. Správnou odpověď věděli u obou otázek zhruba čtyři z deseti studentů.

Další dvě otázky, ve kterých žáci často chybovali, byly už uzavřené. Žáci si tedy vybírali z několika možností. V úloze 32 pracovali studenti s výchozím textem, podle kterého měli určit, zda jsou dvojice slov chuť-nechuť a dostatek-nedostatek antonyma, tedy slova protikladného významu. Polovina studentů chybovala i v otázce sedm, kde měli vybrat, zda jsou věty napsané pravopisně správně, nebo špatně. 

Didaktický test z českého jazyka a literatury psalo 65 tisíc maturantů, přičemž necelá desetina z nich testem neprošla. Zatímco didaktický test z českého jazyka a literatury je pro všechny maturanty povinný, v druhé části společné maturitní zkoušky si mohou vybrat mezi testem z matematiky a cizího jazyka. Většina, zhruba 52 tisíc, si vybrala angličtinu, necelých 12 tisíc matematiku. Minimum studentů si pak vybralo ruštinu, francouzštinu, španělštinu nebo němčinu.  

V testu z angličtiny žáci nejvíce chybovali u otevřené otázky zaměřené na poslech. Další čtyři úlohy, kde maturanti chybovali, už ale byly uzavřené. Studenti v nich měli za úkol doplnit chybějící slova do textu, vybírat přitom mohli ze tří možností. Zhruba polovina maturantů odpověděla na nejtěžší otázky správně. Neúspěšnost byla v angličtině oproti testu z češtiny o něco menší, test nezvládlo asi šest maturantů ze sta.

Úspěšnost v testu z matematiky byla podobná jako u testu z češtiny, testem neprošla desetina maturantů. Nejvíce studentům dělaly problém dvě části úlohy 11, která se zaměřovala na kombinační čísla. První část zodpověděla správně necelá třetina studentů, tu druhou jen 12 procent. Žáci chybovali i v uzavřené úloze 22, jež se věnovala goniometrickým funkcím. 

Dále studenti v matematice chybovali u slovních úloh. V otázce 13 řešili aritmetickou posloupnost a v úloze 16 zase vážený průměr. Test z matematiky nezvládla desetina maturantů, což je o něco méně než v předchozím roce, kdy u testu neuspělo 16 procent studentů.