Jako by tu někdo konečně vyvětral. Strašidelná kampaň odcouvala do zapomnění a politické strany, oslabené o několik opotřebených lídrů, jsou výjimečně zjihlé. Na chvíli. Víc než pár dní po volbách jim to nevydrží, tak si toho važme, dokud je čeho.

V pondělí jsme napsali, že první testem důvěryhodnosti budou poslanecké prebendy - a za pár hodin politici, kteří sestavují vládu, slíbili, že je chtějí zdanit nebo dokonce vracet. Ne proto, že jsme je k tomu vybídli; asi jim to přišlo jako dobrý nápad. Zbožná přání se vzápětí plní. Malá vzpomínka na rok 89.

Nejsme naivní. Politikům samozřejmě otrne, zapomenou na vzkaz „voliči se zlobí" a dál budou zkoušet jejich trpělivost. Přitvrdí. Budou se hádat. O rozdělení moci se dá těžko vyjednávat v glazé rukavičkách; navíc, když na vás chce někdo nasadit agenta-provokatéra.

Brzy nashledanou

A další skvělá příležitost k návratu do starých kolejí je na dohled. Volby do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu budou nejpozději 15. října. V tom případě se kandidátky uzavírají do 10. srpna. Boj o křesla začíná ve stranách už teď, a brzy se přesune na veřejnost. Hlavně v Praze to asi nebude nic pěkného.

Nejsme naivní, ale ani netrpíme chronickou nedůvěrou. Takže věříme, že si politické strany nějakou z těch utržených volebních facek přece jen zapamatují. A nejen do příštích, ale i přespříštích a ještě vzdálenějších voleb.

Jedno je téměř jisté: Volební kampaň už nebude připomínat kobercový nálet špinavými bombami. Momentálně hlavně kvůli tomu, že dvě největší strany na to nemají peníze. A také proto, že špinavé bomby, jak se ukázalo, neúčinkují, jak by měly.

Jakkoli jsou obecní a senátní volby důležité (jde o komunální moc a volbu prezidenta 2013), kampaň bude oproti tomu, co jsme viděli teď, takřka dietní. Ve hře totiž nejsou, na rozdíl od sněmovny, skoro žádné státní příspěvky, kterými by strany mohly splatit dluhy, které v kampani nasekají. Nedostanou stokorunu za hlas, ani miliony za získaná procenta. Vítěznou prémií je „jenom" 900 tisíc ročně na senátora a 250 tisíc za zastupitele na pražském magistrátu, a za to se žádná barnumská reklama pořídit nedá.

Jen se hezky dohodněte

Všechny příští kampaně nemusejí být nutně mírumilovnější, než ta právě minulá. Pomluvy a podpásovky se dají šířit i jinak, než reklamou a specializovanými weby. Ale v podvědomí volebních mágů zůstane letošní zkušenost: Když se jeden pokouší zdrtit druhého až příliš velkou silou, doplatí na to. Volič má rád svůj klid. Vadí mu, když je toho moc a když to moc řve. A taky vyvažuje, nenechá nikoho vyhrát na celé čáře, jako teď v Maďarsku.

Volby, doufejme, přinesou i další kladné efekty. Politici i média snad už konečně přestanou přísahat na každou cifru z průzkumů veřejného mínění. Televize omezí kaskádu většinou planých a naprosto úmorných debat (hlavně nebude finále stavět na duelu dvou lídrů, jako kdyby se rozhodovalo jen buď-anebo mezi dvěma stranami). Voliči využili moc preferenčních hlasů a už je těžko představitelné, že se politikům podaří pravidla kroužkování omezit.

Volby dopadly hezky rovnoměrně. Politici teď našlapují opatrně. Příjemná změna.