Praha Praha - Prezident Václav Klaus je podle Centra pro výzkum veřejného mínění znovu nejdůvěryhodnějším politikem. Klaus se poté, co ho v únorovém výzkumu předstihla obecní zastupitelstva vrátil v březnu znovu na čelo žebříčku.
Březen byl úspěšný i pro další politické instituce. V hodnocení důvěryhodnosti si podle CVVM, které oslovilo 1028 lidí, polepšila i vláda, sněmovna, Senát, krajské a obecní zastupitelstvo.
Ovšem pouze dvě instituce - prezident a obecní zastupitelé - se dlouhodobě drží nad padesátiprocentní hranicí. Vládě a Senátu důvěřuje sotva třetina veřejnosti, sněmovně dokonce jen zhruba pětina lidí.
K padesátiprocentní důvěře se blíží už jen krajské zastupitelstvo. V březnovém průzkumu získalo 47 procent.
Veřejné mínění
KOMU LIDÉ DŮVĚŘUJÍ
- Prezident: 64%
- Vláda: 32%
- Sněmovna: 24%
- Senát: 27%
- Zastupitelstvo kraj: 47%
- Zastupitelstvo obec: 63%
Klaus jako vláda
Daniel Kunštát z CVVM uvedl, že prezidentovi i vládě důvěřují podobné skupiny občanů. Jsou to obvykle mladší lidé ve věku 15 až 29 let, mnohdy s vysokoškolským vzděláním, s dobrou životní úrovní a tedy s vyššími příjmy, voliči ODS.
"Naopak podprůměrná důvěra je patrná především mezi dotázanými se špatnou životní úrovní, lidmi staršími 60ti let a voliči ČSSD a KSČM," řekl Kunštát.
Historicky nejnižší podporu přitom Klaus zaznamenal v lednu a únoru, kdy mu kladné body dalo 58 procent dotázaných. Jenže v březnu si znovu o šest procent polepšil.
- Čtěte dále: Prezident Klaus nám nerozumí, myslí si lidé
Lidé nejvíce vyčítali Klausovi, že nezná jejich problémy. V této kategorii mu kladné hlasy dala jen zhruba třetina dotázaných.
Politika? U veřejnosti propadla
Se současnou politickou situací je podle CVVM spokojeno jen 14 procent dotázaných, což je stejně jako v únoru, ale o tři procenta víc než v lednu a prosinci.
S politickou situací jsou podle Daniela Kunštáta z Centra pro výzkum veřejného mínění lidé, kteří pokládají svou životní úroveň za dobrou, lidé z vyšších příjmových skupin a voliči ODS.
"Mezi nespokojené se častěji řadí sympatizanti ČSSD a KSČM. Větší míra nespokojenosti panuje rovněž mezi občany považujícími svoji životní úroveň za špatnou, lidmi z nižších příjmových skupin, důchodci a vůbec lidmi staršími 60ti let," uvedl Kunštát z CVVM.
