Ještě coby nejvyšší žalobce se Pavel Zeman opakovaně sešel se soudcem, kterého žádal o urovnání restitučního sporu svého kamaráda. Navíc se angažoval v trestní kauze nepřímo se týkající stejného známého. Kvůli tomu se bude Zeman před Nejvyšším správním soudem zodpovídat z toho, zda neporušil stavovská pravidla. Regule požadují, aby se žalobce za každých okolností choval nestranně.
O Zemanově případném provinění či naopak očištění rozhodne šestičlenný senát Nejvyššího správního soudu. V něm zasedá člověk, s nímž se Zeman také zblízka potkával. A potkává dodnes. Žalobce Zdeněk Snášel působí na Nejvyšším státním zastupitelství od roku 2019. V lednu 2020 se stal zástupcem ředitele jednoho z odborů, o rok později ho začal řídit. Jmenoval ho právě Pavel Zeman.
Zeman jako šéf soustavy státního zastupitelství skončil letos v červnu, Snášel byl dva a půl roku jeho podřízeným. Zeman na jeho práci dohlížel, dával mu pokyny či systematicky určoval způsob vyřizování agendy. Obvykle se soudci či žalobci vyřadí kvůli podjatosti, když jim připadne kauza někoho, s nímž je svazuje nějaký druh osobního vztahu. Snášel však svou pozici takto nevnímá.
Jiný Zemanův kolega byl ze senátu vyloučen
"Samozřejmě že se necítím podjatý, jinak bych v tom senátu již neseděl," sdělil Aktuálně.cz Zemanův bývalý podřízený, který je v senátu jedním ze čtyř přísedících. Oba jsou stále kolegové, Zeman na Nejvyšším státním zastupitelství působí i po složení řídicí funkce. Pracuje na analytickém a legislativním odboru. Přímými spolupracovníky nejsou, Snášel řídí odbor veřejné žaloby v netrestních věcech.
Byl to právě Snášelův odbor, který se Zemanem loni v srpnu úzce spolupracoval ve věci možného podání správní žaloby kvůli střetu zájmů Andreje Babiše. Byť konflikt zájmů kvůli Babišově spojení s holdingem Agrofert shledal, správní žaloba z toho nebyla. Zeman pro její podání neviděl veřejný zájem. Jeho závěr vzešel z podkladů poskytnutých Snášelovým odborem.
Ačkoliv Zemanův kolega podjatost necítí, podle zjištění Aktuálně.cz právě z tohoto důvodu už k personálním změnám v senátu došlo. Jednu z nich představuje také bývalý Zemanův podřízený. Michal Basík řídí na Nejvyšším státním zastupitelství odbor mimořádných opravných prostředků, jenž pro Zemana připravoval návrhy dovolání. Basík proto senát kvůli podjatosti opustil.
Paradoxně díky Basíkově odchodu se dostalo na žalobce Snášela, byl pro takovou příležitost náhradníkem. Ze senátu vedle Basíka odešel také soudce Nejvyššího soudu Jan Engelmann. "Byl vyloučen z důvodu možné podjatosti z důvodu jeho příležitostných setkání s kárně obviněným," vysvětlila Aktuálně.cz mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová.
Povinnost podjatost oznámit
Šéf odboru veřejné žaloby v netrestních věcech však v senátu s největší pravděpodobností zůstane. Jak řekl, sám podjatost necítí. Nejvyšší správní soud o jeho případném vyloučení ze své vlastní vůle jednat nemůže. Musel by k tomu dát podnět buď Zeman, nebo ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Nikdo z nich tak neučinil.
Zdrženlivost ministryně vysvětluje její mluvčí tím, jak se kárný senát dává dohromady. Podle zákona v něm dvě místa náleží soustavě státního zastupitelství. Jedno z nich zaplňuje přímo úřad nejvyššího žalobce. "Jistý institucionální vztah tedy s ohledem na uspořádání soustavy státních zastupitelství a povahu projednávané věci vždy patrný bude," řekl Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Michal Pleskot.
Na druhou stranu Pleskot připomněl, že v ideálním případě by neměl být zásah Benešové vůbec třeba. Ostatně jako se to odehrálo v případě odchodu žalobce Basíka a soudce Engelmanna, kteří na svou podjatost upozornili sami. "Platí, že pokud by tento vztah měl mít vliv na schopnost přísedícího objektivně rozhodovat, ten má povinnost tuto skutečnost oznámit," podotkl mluvčí. K tomu se žalobce Snášel nechystá.
Slib jako záruka nezávislosti
V minulosti se Nejvyšší správní soud zabýval podobnou situací. V roce 2012 čelil kárné žalobě státní zástupce Ladislav Letko kvůli tomu, že v kauze Mostecké uhelné nepostupoval důsledně. Kárný návrh vůči němu vznesl tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Podklady k žalobě mu připravil úřad nejvyššího žalobce, následně dva jeho zaměstnanci zasedli v kárném senátu.
Letko kvůli tomu podal k Nejvyššímu správnímu soudu námitku podjatosti. Podle něj zmínění žalobci, Milena Čečotková a Jiří Hajda, nemohli v řízení zachovat nestrannost, když se jejich úřad na podání žaloby podílel. Soud Letkovu námitku zamítl. Argumentoval mimo jiné tím, že členové senátu při složení slibu skládají i záruku nezávislosti. Díky ní mohou v kárném řízení rozhodovat svobodně.
"Kromě toho jednou ze záruk, poskytující přísedícím kárného senátu oporu, aby na ně nebyl vytvářen profesní či jiný vnější tlak, je kromě povinnosti mlčenlivosti také tajnost hlasování členů senátu (například tajnost protokolu o hlasování). I tato záruka posiluje odloučení pracovních vazeb státních zástupců od jejich soudního působení v kárném senátu," stojí v rozhodnutí soudu, které Aktuálně.cz prostudovalo.
Snížení platu na půl roku
Podstatou kárné žaloby je případ, na nějž upozornily Seznam Zprávy. Pavel Zeman se před lety opakovaně setkal se soudcem Janem Czerninem. Požádal ho, zda by zahladil spor, jehož účastníkem byl Zemanův blízký známý Petr Habersberger. Ten měl Zemana ve svém penzionu několikrát coby hosta. Habersberger vedl při s Karlem Eugenem Czerninem, který zrestituoval pozemky, na nichž Habersberger dříve hospodařil.
Zeman se angažoval i v trestní linii případu. Karel Eugen Czernin se dostal k pozemkům díky tomu, že úřednice uznaly české občanství jeho babičky. Jenže postupovaly nelegálně, kvůli čemuž byly obžalovány. Soud je opakovaně očistil. Zeman však pokaždé podal dovolání a potřetí uspěl. Soud úřednice pravomocně uznal vinnými, takový výsledek přitom mohl nahrát Zemanovu známému.
Zemanův kárný senát
Kárnou žalobu na Pavla Zemana bude Nejvyšší soud projednávat 24. listopadu. Vyřizovat ji bude šestičlenný senát číslo 5, jenž byl ustaven na podzim roku 2018. Jeho kompletní složení včetně náhradníků je zde. V Zemanově případu v něm vedle zmíněného Zdeňka Snášela zasednou:
- předseda Petr Mikeš, soudce Nejvyššího správního soudu
- zástupce předsedy Lubomír Ptáček, soudce Nejvyššího soudu
- přísedící Marek Bodlák, žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze
- přísedící Miloš Večeřa, vedoucí katedry právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity
- přísedící Jiří Machourek, advokát, bývalý předseda Krajského soudu v Brně a někdejší člen vrcholných orgánů České advokátní komory
"Podle ministryně spravedlnosti měl k dané trestní věci osobní poměr, jelikož výsledek trestního řízení byl způsobilý mít přímý vliv na soukromoprávní pozemkový spor, ve kterém vystupuje osobní přítel kárně obviněného," popsal Aktuálně.cz žalobu předseda senátu Pavel Mikeš. Připomněl i Zemanovy schůzky se soudcem Czerninem. "Je navrhováno snížení platu o 15 procent na dobu šesti měsíců," dodal.
Jednání nyní už bývalého nejvyššího žalobce kritizovala i Unie státních zástupců. Jde o profesní spolek, který sdružuje třetinu žalobců v zemi. Zeman si pochybení nepřipouští. "Mohu ujistit, že jsem v žádném případě při daných jednáních nevystupoval z vrchnostenské pozice, nedopustil jsem se neetického nebo nemorálního jednání a o informacích z trestního řízení nebyla vedena žádná komunikace," vysvětlil.
