Léta se o budoucím využití věznice v Uherském Hradišti hlavně mluvilo, plánovalo a zastánci vytvoření muzea totality hledali podporu u politiků. Změna nastala v roce 2016, kdy rekonstrukce začala dostávat konkrétní obrysy. Další naděje přichází nyní, programové prohlášení nové vlády Petra Fialy z minulého týdne výslovně zmíňuje právě tento areál.
"Zvláštní pozornost budeme věnovat institucím připomínajícím dějiny a oběti totalitních režimů 20. století. Podpoříme přípravu klíčových projektů, jako je Památník Lety, věznice v Uherském Hradišti nebo Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova," stojí v kapitole věnované kulturnímu dědictví.
Fiala navíc záměr podpořil tím, že v pondělí areál bývalé věznice navštívil během své cesty na jižní a východní Moravu. "Věznice se postupně přemění v Muzeum totalitních režimů. Bude tak připomínat naše dějiny - včetně 50. let minulého století, kdy zde vyšetřovatelé Státní bezpečnosti brutálně týrali politické vězně. Historii si musíme připomínat, aby se už nemohla opakovat," uvedl předseda vlády.
Přeměnu věznice na místo Paměti národa podporuje i ministr kultury za ODS Martin Baxa. "Budeme se snažit posouvat projekt kupředu i přes nelehkou situaci státního rozpočtu. Bývalá věznice je součástí temné stránky naší historie. Vláda si je vědoma toho, že připomínání minulosti je důležité pro naši budoucnost. I proto je důstojné využití tohoto místa pevným bodem programového prohlášení," řekl Aktuálně.cz.
Iniciativu nového kabinetu ocenila Anna Stránská, předsedkyně spolku Memoria, který už řadu let usiluje o důstojné využití tohoto prostoru a vznik Národního památníku obětí totalitních režimů. "Je skvělé, že hradišťská věznice figuruje mezi klíčovými projekty v programovém prohlášení," prohlásila. V přístupu k vlastní paměti a místům, která ji ztělesňují, má Česko podle ní velký dluh.
Postup vlády přivítala také radní Zlínského kraje Zuzana Fišerová (Piráti). Zmínku v programovém prohlášení považuje za signál, že to celou věc posune. "Tuto část historie je potřeba připomínat dalším generacím, aby se neopakovala. Jako stát jsme se nedokázali s temnou historií vyrovnat, málo jsme se omluvili obětem," sdělila.
Je to výjimečná příležitost, upozorňuje starosta
Bývalé vězení v Uherském Hradišti nemá v Česku obdobu. Nikde jinde se nezachovaly prostory, ve kterých totalitní režimy likvidovaly své odpůrce, v tak autentické podobě jako tady. Omšelé a tmavé chodby, malé cely, slabé denní světlo procházející přes úzká zamřížovaná okénka.
Dlouhá léta se o možnostech jen uvažovalo. V roce 2016 se věci pohnuly. Věznici navštívili Andrej Babiš (ANO) jako ministr financí a Daniel Herman (KDU-ČSL) jako ministr kultury. V místech původních cel prohlásili, že tu chtějí vybudovat muzeum totality jako připomínku komunistických a nacistických zločinů, k nimž zde docházelo.
"To je hrozné, šílené, to se fakt dělo? Opravdu se tady popravovalo?" ptal se tehdy Babiš u panelů připomínajících minulost místa. "Prodělal jsem mnoho surových výslechů, při kterých se mi dva vyšetřovatelé trefovali pěstmi do obličeje," stála na jednom z nich výpověď někdejšího vězně Josefa Jukla.
Přeměnu dostal na starost Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a začal připravovat rekonstrukci. Vytvořil také webovou stránku, kde lze najít aktuální informace. Ještě v roce 2016 vzniklo memorandum o využití areálu, o rok později úřad zadal studii na posouzení možností jeho využití. Podle dohody z roku 2018 má v areálu sídlit několik institucí - muzeum totality, okresní soud, probační a mediační služba a okresní státní zastupitelství.
V roce 2019 ministerstvo financí schválilo investiční záměr rekonstrukce s tím, že by měla stát zhruba 436 milionů korun. O rok později vyvezli dělníci z areálu 133 tun odpadu a začal historický a stavebně technický průzkum budov. Skončil loni v říjnu. Během ledna má začít archeologický průzkum, v plánu je i architektonická soutěž a zpracování projektové dokumentace. Následovat má dokumentace pro územní rozhodnutí, stavební povolení a v letech 2025 až 2028 samotná přestavba.
Práce postupují podle plánu, uvedla v pondělí mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Michaela Tesařová. "Záchraně památky věnujeme velkou pozornost a děláme vše pro to, abychom práce urychlili. Průzkumy poslouží pro přípravu architektonické soutěže, která by měla být vyhlášena v prvním pololetí letošního roku," prohlásila. Na veškeré přípravné práce podle ní peníze jsou. Vzhledem k rychlému růstu cen stavebních prací a materiálů bude ale nutné celkovou částku 436 milionů aktualizovat.
V době rekordního zadlužení českého státního rozpočtu nyní záleží na vládě, kolik peněz bude schopna na další práce uvolnit.
Velkým podporovatelem rekonstrukce je starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha, který má jako poslanec ODS k nové vládě blízko. Zasazuje se o ni už řadu let a v pondělí premiéra Fialu doprovázel. "Věznici jsem mu ukazoval už v minulosti, rekonstrukci podporuje. Poté, co jsem mluvil s ním i s ministrem kultury, jsem velký optimista. Všichni cítíme, že v tomto volebním období se naskytla výjimečná příležitost vypořádat se s obrovským morálním dluhem těm, kteří ve věznici trpěli. Považoval bych za promarněnou šanci, kdyby se nám nepodařilo projekt posunout výrazně dopředu," prohlásil.
Stránská ze spolku Memoria navrhuje, aby vize byla ambicióznější než dosud. Vyčleněná část areálu by podle ní neměla být jen muzeem totality, ale přímo Národním památníkem obětí totalitních režimů. Upozorňuje, že jde o v Česku ojedinělý areál s místy, která se od 50. let téměř nezměnila.
Spolu s dalšími spolupracovníky usiluje o to, aby část věnovaná muzeu či památníku byla co největší. A také aby měla co nejdůstojnější podobu. Zejména když se v areálu počítá s několika dalšími institucemi, úředníky, soudci či žalobci, a také s parkovištěm.
"Pro památník či muzeum by mělo být více místa, než s jakým se počítá na základě memoranda z roku 2017. Mezi ta nejvíce chráněná by měly patřit vyšetřovny Státní bezpečnosti," řekla Stránská, podle níž bude důležitá architektonická soutěž. "Citlivou a promyšlenou revitalizaci považujeme za zásadní," uvedla.
Krajská radní Fišerová dodala, že kraj o budoucnosti věznice jedná. "Intenzivně komunikujeme se zástupci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Kraj sice není vlastníkem objektu, máme ale velký zájem celou věc posunout," ujistila. Uvedla, že v krajském rozpočtu je 14 milionů korun na expoziční část. Na té se má podílet Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, které je příspěvkovou organizací kraje.
Expozici má na starosti Moravské zemské muzeum v Brně, jehož ředitel Jiří Mitáček už dříve Aktuálně.cz řekl, že chce nejcennější místa co nejvíce zachovat v původní podobě. Samotné místo věznice označuje za nejsilnější exponát. "Proto chceme zasahovat do míst, kde budou expozice, co nejméně. Včetně toho, že plánujeme uzavření několika cel v podobě, v jaké existují dnes, jako připomínku lidí, kteří byli v Uherském Hradišti popraveni," popsal. Podle něj se bude muzeum skládat ze dvou částí, z nichž první má zatím název Příběhy slz a druhý Cestopis zla.
