Praha - Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas se rozhodl změnit po desetiletí zažitý systém, v jehož důsledku jsou každoročně stovky českých dětí odebírány z rodin.

Zavázal se vládě, že jeho úředníci do konce roku zpracují koncepci sociálně právní ochrany dětí, která nastolí nový trend v sociální práci s rodinou.

Místo revoluce se však Nečas vydává cestou evoluce. Nejzřetelnější změnou, která by měla s novým rokem nastat, je vznik profesionálních pěstounů. Posvětit by ji měl nový zákon nebo novela současného.

"Dítě, které jednou skončí v ústavní výchově, v ní v drtivé většině zůstává až do dospělosti," říká ministr Nečas. "Změnit tuto praxi je ale jako otáčet těžce naložený tanker, má velkou setrvačnost a bude nějakou dobu trvat, než se nám to povede."

Návrat do rodin

Ministr Nečas se k vytvoření nové koncepce zavázal ve stejný den, kdy ministerstvo vnitra předložilo čelním představitelům Česka zdrcující zprávu o osudu dětí, které sociální pracovníci odebírají z rodin.

• VÍCE ČTĚTE ZDE Česká praxe v ústavech: Děti jsou vězni na doživotí

"Analýza pro mě nepřinesla překvapivá fakta. Odborníci o této situaci vědí, nebo ji tušili," říká Nečas. "Počet odebíraných dětí je neskutečně veliký. Klíčové je, jaké jsou příčiny a jaká řešení."

Podle Nečase jeho resort pracuje na změně systému už delší dobu. "Cílem je, aby zdrcující většina dětí nebyla v dětských domovech, ale v náhradních rodinách. Tedy po tu dobu, než bude sanováno jejich rodinné prostředí," říká ministr. "Musí se pracovat s jejich původními rodinami, aby se do nich mohly vrátit."

Příklady táhnou

DD Litoměřice. Každý z nich by mohl žít s rodiči, či pěstouny | Foto: Ludvík Hradilek

Ministerská koncepce má stát na třech pilířích. Prvním z nich je, že orgány sociální péče musí maximálním způsobem podporovat původní rodinu.

"U nás platí příliš často, že sociální pracovníci rodině v problémech, místo pomoci odeberou děti," říká Nečas. "Je evidentní, že pracovníci OSPOD (odborů sociálně právní ochrany dětí) neřeší zátěžovou situaci rodiny čí dítěte."

Nejčastěji v dětských domovech končí děti z rodin, které mají sociální či ekonomické problémy. "Přitom při troše intenzivní sociální práce by to šlo řešit jinak, než odebráním dítěte," říká Nečas.

• VÍCE ČTĚTE ZDE - Děti v ústavech nejsou sirotci, zavírá je tam stát

Ministr Nečas však nechce jít slovenskou cestou, kde odebírání dětí z těchto důvodů explicitně zakázali zákonem.

"Já chci, aby tu platila opačná kauzalita," říká. "U nás prostě nebudou odebírány děti ze sociálních důvodů, ne kvůli zákonu, ale kvůli tomu, že bude rodinám pomáháno."

Ministerstvo sází na vzdělávání, metodické vedení, zavedení jednotných Standardů, jak postupovat a na navýšení počtu zaměstnanců OSPOD.

"Nechceme jim dávat teoretické návody: neodebírejte děti," říká Nečas. "Chceme jim ukázat konkrétní příklady dobré praxe, jak se dá rodině pomoci a přitom neodebrat děti. S tím chceme seznámit nejširší plénum pracovníků."

Podle Nečase by všichni sociální pracovníci měli vnímat odebrání dítěte z rodiny jako prohru. "Zatím je ale většinou k odebrání přistupováno byrokraticky jako k nejjednoduššímu řešení," říká Nečas.

Pěstounství jako profese

Druhým - a v tuto chvíli nejkonkrétnějším bodem, je vznik profesionálních pěstounských rodin. A jejich preference před ústavní výchovou.

"Současné pěstounství je založeno na altruismu, a není dobře ošetřeno zákonem," říká Nečas. "Je to latentní adopce, která se někdy vyvine v to, že pěstouni berou děti za vlastní a zakazují jim vídat vlastní rodiče."

Profesionální pěstouni by měli mít větší nadhled a brát výchovu svěřených dětí jako práci se vším všudy tedy s platem a jasným zadáním.

"Neznamená to, že děti, které vyvedeme z dětských domovů, skončí jen v lepších poměrech, ale zase na několik let," říká Nečas. "Pěstounství bude jen dočasné, budou mít povinnost udržovat kontakt s rodinou a hlavní tendence bude návrat dětí do rodiny."

Umístění do dětského domova by podle představ ministra mělo být pouze "naprosto výjimečné." Do konkrétních čísel se Nečas zatím nechce pouštět. "Ale počet dětí v dětských domovech by měl být minimalizován na řády procent."

Do konce roku by společně s koncepcí měla vzniknout novela zákona, nebo dokonce zbrusu nový zákon o profesionálním pěstounství.

Střecha nad hlavou

Třetím opěrným bodem nového systému by mělo být rozšíření sítě domů na půli cesty, kam mohou děti po opuštění ústavu jít a naučit se základním dovednostem potřebným v běžném životě.

"Už jednáme s ministerstvem pro místní rozvoj," říká Nečas. "Plánujeme také organizovat státem financované programy, které by těmto lidem pomohlo najít práci a střechu nad hlavou."

Teoretickou představu, jak změnit zažitý systém, který nás katapultoval do čela tabulek v počtu dětí žijících v ústavu, ministr Nečas má. Teprve konec roku však ukáže, zda jeho úřad bude schopný najít účinné nástroje a postupy, jak v praxi změnu skutečně rozjet.