Praha - V sedmdesáti městech Česka je dnes Sluníčkový den - sbírka, jejíž výtěžek pomáhá opuštěným dětem a pěstounským rodinám.

Podle dostupných údajů je však většina dětí odebírána rodičům ze sociálních či finančních důvodů. Česko je také stále v čele Evropy v počtu odebíraných dětí. Kolik dětí je tedy v České republice skutečně opuštěných? Jak fungují zdejší pěstouni?

I na to odpovídal vedoucí katedry sociální práce Filosofické fakulty UK Oldřich Matoušek, expert na sociální problematiku, rodinu a ústavní péči.

Jen 2% opuštěných

Podle Matouška jsou v Česku pouze dvě procenta opuštěných dětí. Všechny ostatní, které jsou v dětských domovech, mají biologickou rodinu, se kterou by se mělo pracovat.

"Dítě by mělo vyrůstat mimo rodinu pouze ve výjimečných případech," uvedl v odpovědi čtenářům Matoušek. "Chudoba a špatné bytové podmínky by neměly být důvodem k posílání dětí do ústavu, ale podnětem k plánování a realizaci systému podpory rodiny."

Upozornil také, že sociální pracovníci nejsou za svá chybná rozhodnutí zodpovědni. "Sociální pracovníci dostatečně voláni k odpovědnosti nejsou, Nevím o případu, že by se jejich profesní komora zabývala jejich pochybením. Posílání dětí do ústavů je vyježděná, pro pracovníka "bezpečná" cesta, pro dítě samozřejmě cesta katastrofická," řekl Matoušek.

Sociální pracovníci se podle zkušeností Matouška mnohdy rozhodují podle subjektivních informací, zda je uklizeno, nebo co má rodina v ledničce. "Měla by existovat jasná metodika, kterou by se měly řídit. Očekával bych, že ji vytvoří MPSV," uvedl Matoušek.

"Určitě by stálo za to novelizovat zákon o sociálně právní ochraně dětí, alespoň tak, jak to mají na Slovensku," odpověděl na dotaz čtenáře Matoušek. "Tam mají uvedeno, že hmotná nouze a bytová situace nemůže být důvodem k odebrání dětí. Obecně by bylo velmi dobré, kdyby například nějaká nadace najala lobbystu, a tímto způsobem ho úkolovala."

Pěstounství jako adopce

Matoušek také upozornil, že v Česku je pěstounská péče v praxi braná jako adopce. "Děti v dlouhodobé pěstounské péči zůstávají velmi dlouho," řekl. "Finanční podpora pěstounských rodin v ČR nutí tyto rodiny do toho, aby si braly dětí co nejvíce a aby je měly co nejdéle."

Zatímco stát platí ústavům na dítě v průměru 250 tisíc ročně, dítě v pěstounské péči dostane pouze 50 tisíc. Pěstounům se také nedostává potřebné odborné podpory, často proto děti vrácí zpět do ústavů, nebo si odmítají vzít do péče dítě problémové. Mnohdy také neumožńují kontakt s biologickými rodiči.

Podle Matouška by si pěstouni němali vybírat konkrétní dítě. "Je to zakázka od státu," míní. "Správně by si rodiny neměly děti vybírat. Měl by být pořadník, jaké dítě na rodinu připadne, to by si měli vzít do péče. V odůvodněných případech by měli mít možnost dítě odmítnout."

Oldřich Matoušek vystudoval psychologii a filosofii. Vedl psychiatrické sanatorium Horní Palata, pracoval v manželské poradně, na dětské psychiatrii. V roce 1991 založil společně s Jiřinou Šiklovou katedru sociální práce, kterou dodnes vede. Od roku 1997 do roku 2000 pracoval jako vedoucí skupiny expertů pro hodnocení sociálních programů PHARE.

V poslední době připravoval změnu strategie pro Nadaci Terezy Maxové, ve které navrhl odklon od materiální podpory dětských domovů k podpoře organizací pomáhajícím sociálně slabým rodinám, které se snaží vrátit děti z ústavů zpět k rodičům.

Čtěte více:

• Maxová: už žádné peníze státu, dám je rodinám
• Soud ignoruje Evropu, děti nevrátí
• Stát jim měl pomoci. Ale ukradl jim děti
• Česko v čele Evropy. Bere děti z rodin

Odpovědi Oldřicha Matouška čtěte ZDE:

Odpovězeno: 26. 04. | 11:04Autor: sigi

Otázka: Česko, Eliško, KDO je Česko?!?!

Oldřich Matoušek: To není otázka na mně. O.M.

Odpovězeno: 26. 04. | 11:05Autor: VáclavP

Otázka: Často se setkávám s názorem, podle kterého jsou sbírky zbytečné, protože od čeho si pak platíme daně. Co si o tom myslíte? Děkuju. Hezký den

Oldřich Matoušek: Daně nepokryjí vše, co by bylo třeba pokrýt. Takže sbírky vidím jako potřebné. O.M.

Odpovězeno: 26. 04. | 11:06Autor: Noname

Otázka: Dobrý den,
nevím zda je zde tato otázka na místě. Jakým způsobem je prosím řešena situace opuštěných dětí, které dospějí (je jim 18 či 20 let) a potřebují finanční zázemí či pomoc ke studiu, bydlení, založení rodiny. Pomáhá nějakou rozumnou dotací stát a jakou? Děkuji

Oldřich Matoušek: Dává velmi málo, několik tisíc korun. Pomáhají nesystematicky nestátní organizace.

Odpovězeno: 26. 04. | 11:09Autor: Jarka

Otázka: Jsem přesvědčena, že je lepší pomáhat rodinám a né ústavům. Ale pomáhat mají sociální odbory na městských úřadech (tedy stát) a né lidi na ulici!!!

Oldřich Matoušek: Souhlasím s vámi. Státní politika rozdělování peněz preferuje ale zatím ústavy. Možnosti sociálních odborů jsou velmi omezené. Kdyby dokázaly alespoň kvalitně posoudit situaci orhoženého dítěte, bylo by to už velké zlepšení proti nynějšímu stavu. Služby pro rodiny v ČR skoro nejsou.

Odpovězeno: 26. 04. | 11:19Autor: Monika

Otázka: Dobrý den. Je pravda, že máme v ČR špatný systém pěstounské péče, v tom smyslu, že pěstouni berou "své" děti spíš jako adoptované.

Oldřich Matoušek: Systém pěstounské péče špatný není. Je nedostatek pěstounů, stát pěstouny podporuje méně než by mohl - a to jak ve smyslu finanční podpory, tak podpory při řešení problémů, které vznikají při výchově dětí, tak se málo myslí na to, aby děti neztratily kontakt s biologickými rodinami. Děti v dlouhodobé pěstounské péči zůstávají velmi dlouho. Krátkodobá pěstounská péče se u nás teprve začne rozvíjet - máme na to novelu zákona, který to usnadní. Finanční podpora pěstounských rodin v ČR nutí tyto rodiny do toho, aby si braly dětí co nejvíce a aby je měly co nejdéle.

Odpovězeno: 26. 04. | 11:25Autor: martina

Otázka: Dobry den,
trosku mi unika, proc se porada sbirka pro pestounske rodiny, kdyz jsou to vlastne statni zamestnanci, kteri jsou placeni za svou praci statem?A bezni lide dostanou smesne pridavky na deti a s financovanim deti si musi poradit sami!
Dekuji

Oldřich Matoušek: Protože jim stát neplatí dost - cca 50 000 ročně na jedno dítě. Na dítě v ústavu stát platí cca 250 000 ročně. To je systémová chyba, kterou by měl řešit spíše stát než sbírky. Sbírka je jen náplast.

Odpovězeno: 26. 04. | 11:31Autor: Kristina

Otázka: Plně souhlasím s Jarkou. Stát by měl přispívat pěstounským rodinám, které se o tyto děti starají. Ta peněžitá pomoc, která se vybere na ulici, by měla jít rodinám a ne ústavům! a pokud ústavům, tak by tyto instituce měli doložit, jakým způsobem částku vyčerpali.

Oldřich Matoušek: Souhlasím s vámi. Ústavy jsou dotovány štědře s mnoha stran, ale materálně. Ústavy by potřebovaly posilu v personálu, to je však drahá a mediálně málo atraktivní záležitost.

Odpovězeno: 26. 04. | 11:41Autor: karel

Otázka: Proč sociální úřady berou děti z rodin, v nichž je láska, ale chybějí peníze, a na druhou stranu nechají v jiných rodinách děti utýrat k smrti? Jsou sociální pracovníci ve městech dostatečně hnáni ke zodpovědnosti?

Oldřich Matoušek: Sociální pracovníci dostatečně voláni k odpovědnosti nejsou, Nevím o případu, že by se jejich profesní komora zabývala jejich pochybením. Posílání dětí do ústavů je vyježděná, pro pracovníka "bezpečná" cesta, pro dítě samozřejmě cesta katastrofická. Sociální pracovníci jsou přetíženi velkými kvanty případů. Jejich rozhodování se neřídí vždy metodikou, ale bývá subjektivní - situace dítěte se posuzuje také podle toho, jak je doma uklizeno a co je v ledničce.

Odpovězeno: 26. 04. | 11:46Autor: Mojmír

Otázka: Jak se Vám líbí aktivity Marie Vodičkové. Přispěl by jste na Klokánky?

Oldřich Matoušek: Klokánky jsou zařízení, které některým dětem může být užitečné - krátkodobá péče s perspektivou návratu domů. Ale nepracují ani v režimu školských zařízení, ani v režimu daném zákonem o sociálních službách, takže jejich činnost je vlastně nekontrolovatelná. Na sbírku bych z tohoto důvodu nepřispěl.

Odpovězeno: 26. 04. | 11:47Autor: Sara

Otázka: nemyslite, že je na čase vytvořit jakysi nemeny manual? Situace kdy je rodina zavisla na subjektivnim posouzeni jine zeny je podle me neunosna:( Meli by byt body a podle jejich splneni by se posuzovala situace rodiny, dnesni praktiky kdy se hlavne posuzuje uklid me prijdou zastarale

Oldřich Matoušek: Metodika by nebyla špatná. Čekal bych, že ji vytvoří MPSV.

Odpovězeno: 26. 04. | 11:50Autor: Marie

Otázka: Otřesný případ na Kutnohorsku hovoří za vše. Jak může soc.pracovnici připadat normální že děti žijí bez vody,soc.zařízení,elektřiny? Nemáte pocit ,že na úřadech sedí úředníci a ne lidé?

Oldřich Matoušek: Chudoba a špatné bytové podmínky by neměly být důvodem k posílání dětí do ústavu, ale podnětem k plánování a realizaci systému podpory rodiny. Údajný pachatel byl v tomto případě mentálně postižený a tím pádem asi ne odpovědný. Taková věc se může stát a jde jí těžko zabránit.

Odpovězeno: 26. 04. | 11:53Autor: Vera

Otázka: Myslim že ti co nemají peníze a odeborou jim deti tak by měli mit možnost si je pak vzít zpátky.Moje kamaradka byla ve finanční tísni sebrali ji malého Honzíka.Našla si praci,vydelava ale syna nema!!

Oldřich Matoušek: Orgán sociáoně právní ochrany dětí má jednou za půl roku přezkoumávat, zda trvají důvody pro pobyt dítěte v ústavu. To se však leckdy děje formálně. Matka dítěte se na tento orgán, případně na soud může obrátit sama. Finanční nouze by neměla být důvodem k odebrání dítěte rodičům.

Odpovězeno: 26. 04. | 11:55Autor: katka

Otázka: Dobrý den, opravdu se domníváte, že se rodiče, kterým bylo dítě odebráno kvůli týrání (obecně násilí v rodině) - mohou napravit? Myslíte si, že nějaký posudek může zaručit, že už to "nikdy" nezopakují?

Oldřich Matoušek: U nás zatím neexistují programy pro pachatele domácího násilí. Tam, kde je mají se daří přinejmenším u poloviny lidí do nich zařazených dosahnout výrazného zlepšení. Styk těchto rodičů z dětmi nemusí být v takovém případě blokován, stačí, když je kontrolován jeho průběh.

Odpovězeno: 26. 04. | 11:59Autor: Petra

Otázka: Je to sice fain tato myslenka,ale ja sama pracuji v detském domove a ze zkusenosti vim,ze spousta deti z naseho domova je do pestounské rodiny neumístitelna.Vetsinou proto,ze se jedna o romské deti nebo o deti s velkymi vychovnymi problemy.Kam tedy umistit tyto deti???

Oldřich Matoušek: Dítě by mělo vyrůstat mimo rodinu jen v naprosto výjimečných případech. Je třeby vytvořit systém různých typů náhradních rodin, některé by mohly být specialisty na hodně problémové děti. Jen 2% dětí v ústavech nemá biologickou rodinu, je třeba také pracovat s těmito biologickými rodinami.

Odpovězeno: 26. 04. | 12:05Autor: Eva

Otázka: Jak se resi napr. otazka, kdyz matka samozivitelka je odsouzena k terstu odneti svobody a detem je 18(dcera), 15 a 12 (synove). Mohou byt deti svereny do pece sve starsi sestry a je mozno pozadat stat o nejakou podporu deti behem vykonu trestu matky?
Dekuji. Existuje pripaden nejaka neziskova org?

Oldřich Matoušek: Jde to - děti může vychovávat příbuzná, když k tomu matka dá souhlas. Nesiskové organizace jsou Středisko náhradní rodinné péče, Střep, NATAMA, tam by poradili.

Odpovězeno: 26. 04. | 12:12Autor: Magda

Otázka: Pracuji v DD.S krokem T.Maxové nesouhlasím-její aktivity byly pro nás přínosem/ať už dárky na Vánoce,jarmarky s výrobky../Píšete,že pomoc přesunete soc.slabým rodinám.Jak zajistíte,aby po vrácení d. rodiny fungovaly?Nejsem zastánce umisťování dětí do ústavů-spíše bych podpořila pěstouny.

Oldřich Matoušek: Tereza Maxová podpořila projekt Nadji svůj směr, v jehož rámci do 17 ústavů přidala 17 nových zaměstnanců. Materiální pomoc dostupná je a z mnoha zdrojů.
Nová strategii zohledňuje potřeby dětí, nikoliv potřeby zařízení, nebo Terezy Maxové.

Odpovězeno: 26. 04. | 12:20Autor: Jarek

Otázka: Asi všichni tušíme, že se především jedná o velmi silnou loby, která zajištuje práci tisícům zdravotních sester a vychovatelek, stovkám vedoucíchj a desítkám ředitelů. Prosím,podejte návrh změny zákona tak, aby byla posílena práva i funkce rodiny na úkor sociálních pracovnic a dětských ústavů

Oldřich Matoušek: To tedy určitě, je to velmi silná lobby a ústavy jsou velmi významnými zaměstnavateli. Například v krajích, kde zkolaboval průmysl, jsou ústavy významnými zaměstnavateli, v menších sídlech leckdy nejvýznamnější.
Nyní se připravuje soustředení všech institucí, které se zabývají dětmi a rodinami pod MPSV. To je změna dobrým směrem, pokud by tato zařízení (DD) byla zahrnuta do zákona o sociálních službách.
Určitě by stálo za to novelizovat zákon o sociálně právní ochraně dětí, alespoň tak, jak to mají na Slovensku, kde mají uvedeno, že hmotná nouze a bytová situace nemůže být důvodem k odebrání dětí. Obecně by bylo velmi dobré, kdyby například nějaká nadace najala lobbystu, a tímto způsobem ho úkolovala.

Odpovězeno: 26. 04. | 12:24Autor: Tamie

Otázka: Před vic jak rokem jsme podali žádost o pěstounskou péči.Máme tři vlastní děti ve věku 7let, 2,5 roku a 14 dní.Chtěli jsme dívku.Bylo nám řečeno,že holčičky nejsou vůbec, protože jsou takzvaně nadračku-cituji paní z úřadu. Žádost jsme museli na 2 roky odložit s tím,že si máme užívat svých vl.dětí.

Oldřich Matoušek: Pěstounství je zakázka od státu. Správně by si rodiny neměly děti vybírat. Měl by být pořadník, jaké dítě na rodinu připadne, to by si měli vzít do péče. V odůvodněných případech by měli mít možnost dítě odmítnout.
Děkuji za dotazy a přeji pěkný den.