Návštěvnost pražských památek se propadla na polovinu, čeští turisté ale přibývají

ČTK ČTK
Aktualizováno 31. 7. 2020 16:51
Návštěvnost pražských památek a obvyklých turistických cílů je na většině místech oproti loňskému roku asi poloviční. Důvodem je úbytek zahraničních turistů v metropoli, kvůli koronavirové pandemii. Galerie, muzea i památky však letos více než obvykle navštěvují Češi. I tak to nestačí.
Foto: Jakub Plíhal

"Přijíždějí rodiny s dětmi ze všech koutů republiky i samotní Pražané, kteří si užívají volnější ulice centra Prahy a menší nával na jednotlivých památkových objektech. Postupně už ale na věžích přibývá i zahraničních turistů," uvedla mluvčí Muzea hlavního města Prahy Olga Šámalová.

Petřínskou rozhlednu, kterou má muzeum ve správě, navštívilo během července zhruba 48 000 návštěvníků. V červnu se bylo na věž podívat 19 500 lidí, v květnu jen 6000 zájemců. "Důležité pro nás je, že návštěvnost stoupá. Přesto jsou počty návštěvníků s loňským rokem nesrovnatelné, což je z ekonomického hlediska samozřejmě značný problém," dodala Šámalová. Během loňského července na rozhlednu vystoupalo 82 000 lidí a o rok dříve dokonce 85 000.

Návštěvnost Pražského hradu v červenci je oproti tomu loňskému nižší asi o 75 procent. Letos v červenci si vstupné na Hrad zaplatilo 63 000 lidí. "Propad se snažíme kompenzovat například podporou projektu Prague City Tourism V Praze jako doma, díky němuž si návštěvnici Pražského hradu v červenci vyzvedli přes 8800 vstupenek. Zájem je také o naši letní akci, kdy návštěvníci ke každé třetí zakoupené vstupence dostanou jednu zdarma. Těchto vstupenek jsme v červenci vydali přes 7000 kusů," uvedl mluvčí Správy Pražského hradu Jan Pastor. Doplnil, že v první polovině roku si vstupenku na Hrad koupilo 319 500 lidí. Loni jich bylo více než milion.

Galerie hlavního města Prahy (GHMP) pociťuje nižší počty zahraničních turistů ve městě jen v některých objektech, celkově nižší návštěvnost je ovšem ve všech budovách. Od května do července je navštívilo přes 13 000 lidí. Od ledna do poloviny března, kdy Česko zasáhla pandemie, přišlo do budov 25 000 návštěvníků. Návštěvnost za první polovinu roku je tak o třetinu nižší než loni.

"Asi nejvíc je postižen Colloredo-Mansfeldský palác, jehož poloha patrně nejvíc lákala zahraniční hosty Prahy. Zámek Troja je většinou cílem domácích turistů. Tam se počty návštěvníků liší od předešlých let nejméně," uvedla ředitelka galerie Magdalena Juříková.

Zatímco trojský zámek v červenci navštívilo téměř 2000 lidí, prostory Colloredo-Mansfeldského paláce na Starém Městě vidělo 650 zájemců. V květnu to byla třetina. Naopak v lednu a v únoru se počty návštěvníků v paláci u Karlova mostu pohybovaly kolem 1500.

Návštěvnost výstav, které Galerie hlavního města pořádá, je také podle Juříkové úbytkem zahraničních turistů ovlivněna jen zčásti. Jsou totiž primárně zaměřeny na domácí publikum. Podíl návštěvníků z ciziny je obvyklý v případě, že se vystavují ve světě známí autoři.

Zásadnější vliv na návštěvnost má odliv zahraničních turistů pro Národní galerii Praha (NGP). "Po znovuotevření se návštěvníci vrátili v menší míře. Úbytek návštěvníků z řad turistů zaznamenáváme především u stálých expozic a výstav s mezinárodním přesahem," uvedla mluvčí NGP Eva Sochorová. Nejvíce pociťuje absenci turistů galerie v Anežském klášteře.

Pražskou zoo navštívilo v červenci 190 000 lidí. Podle ředitele zoo Miroslava Bobka je to obvyklý počet. "Vzhledem k nynější situaci - zejména omezenému turistickému ruchu - musíme tento výsledek považovat za velký úspěch," uvedl ředitel zoo.

Po Praze chodí bez kontroly turisté 59 národností, v tom vidím větší riziko než v cestě do Itálie, míní Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Americká sonda OSIRIS-REx letí z planetky Bennu zpět k Zemi. Nasbírala až 400 gramů vzorků

Sonda OSIRIS-REx americké vesmírné agentury NASA se po úspěšném splnění mise u planetky Bennu vydala v neděli pozdě večer SELČ na dvouletou cestu zpět. Na Zemi dopraví kapsli se vzorky odebranými z Bennu a podle záměrů vědců by se pak mohla zaměřit na zkoumání dalšího cíle, planetky Apophisu.

Realizace projektu začala v září 2016 vypuštěním sondy, která po dvouleté cestě dorazila začátkem prosince 2018 k Bennu. Poté OSIRIS-REx prováděla průzkum tělesa a připravovala se na splnění hlavního úkolu, odebrání vzorků. Loni po testovacích přiblíženích k tělesu sonda 21. října provedla úspěšný manévr s nabráním dostatečného množství materiálu z povrchu planetky.

Hlavní vědkyně projektu Dante Laurettaová podle agentury AP odhaduje, že sonda mohla získat 200 až 400 gramů vzorků, většinou drobných kousků. Každopádně je to mnohem víc než zamýšlených alespoň 60 gramů. Vědci mají o materiál z Bennu velký zájem, neboť jim umožní zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa v dávné minulosti totiž s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života.

Zdroj: ČTK
Další zprávy