Část ministerstev už avizovala, že chce ještě o svých prioritách v rozpočtu jednat. Vláda musí konečnou podobu návrhu schválit do konce září.
Objemově nejvýznamnější kapitolou rozpočtu zůstává ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeho výdaje by měly vzrůst o 42 miliard korun na 968,2 miliardy korun. Na penze by mělo jít příští rok 699,8 miliardy korun, o 10,1 miliardy korun víc než letos. Zdvojnásobují se výdaje na dávky hmotné nouze z nynějších 7,5 miliardy korun na 15,9 miliardy korun. Do podpor v nezaměstnanosti by mohlo putovat 12 miliard korun, letos je to 10,1 miliardy. Na rekvalifikace a opatření na podporu zaměstnanosti se počítá s částkou 4,5 miliardy korun, letos je to zhruba třetina.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj řekl, že návrh státního rozpočtu na příští rok neodráží dosavadní jednání o zvýšení konkurenceschopnosti Česka. Podle něj chce svaz o návrhu opět jednat s vládou na středečním jednání předsednictva tripartity. Návrh státního rozpočtu počítá pro příští rok se schodkem 230 miliard korun po letošním plánovaném deficitu 252 miliard korun. Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun.
Polepší si zdravotnictví i kultura
Výdaje ministerstva dopravy v příštím roce vzrostou o 36 miliard na 139,4 miliardy korun. Hlavní část výdajů má směřovat do Státního fondu dopravní infrastruktury . "První návrh rozpočtu přináší navýšení prostředků na investice do dopravní infrastruktury. Umožňuje navýšení prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury nad letošních 150 miliard. To je zásadní pozitivní zpráva a předpoklad pro udržení tempa příprav a aktuální rozestavěnosti," uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Ministerstvo zdravotnictví má ze všech resortů nejvyšší procentuální nárůst rozpočtu, zvýší se mu o 52,9 procenta na 17,5 miliardy korun. Hlavní část navýšení spočívá podle mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba ve výrazně vyšších výdajích na evropské projekty, zejména Národního plánu obnovy. "Další navýšení se týká 500 milionů na podporu rezidenčních míst v rámci specializačního vzdělávání lékařů v nedostatkových oborech, zejména jde o praktické lékaře pro dospělé i pro děti a dorost, dětské psychiatry a dětské neurology," sdělil.
Rozpočet ministerstva kultury by se měl zvýšit o 28 procent na 21,3 miliardy korun. Vzrostou výdaje například na provoz příspěvkových organizací, mezi které patří galerie či muzea, nebo výdaje na kulturní služby a živé umění. Ministerstvo návrh rozpočtu uvítalo. "Návrh kapitoly ministerstva kultury pro rok 2025 je pro resort kultury pozitivní zprávou a ukazuje, že vláda má kulturu jako svou prioritu," uvedla mluvčí ministerstva Petra Hrušová.
Ministerstvo zemědělství by si mělo polepšit zhruba o pět miliard korun na 58,7 miliardy korun. Vzrostou například výdaje na podporu agrárního sektoru nebo výzkum a inovace, méně peněz je v návrhu vyčleněno na podporu lesního i vodního hospodářství.
Výdaje ministerstva obrany by se příští rok měly zvýšit o 3,24 miliardy korun na 154,4 miliardy korun. "Pokud by byly k dispozici pro obranu nějaké další zdroje, ministerstvo obrany by je rozhodně neodmítlo," sdělil resort. Podle návrhu má 118 miliard korun jít na zajištění obrany silami Armády České Republiky, dalších 17 miliard pak na vytváření a rozvoj systému obrany státu. Více než sedm miliard korun je vyčleněno na zajištění strategického zpravodajství, miliarda pak na zajištění podpory prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil.
Pro Bartoše rozpočet není přijatelný
Ministerstvo průmyslu a obchodu zaznamenalo pokles očekávaných výdajů o 9,8 procenta na 35,8 miliardy korun. V rozpočtu ministerstva se o čtvrtinu snižuje částka na podporu podnikání, v příštím roce na ni půjde 18,9 miliardy korun. Mluvčí resortu Vojtěch Srnka řekl, že v návrhu rozpočtu na příští rok nejsou zohledněny všechny požadavky, které úřad vznesl během vyjednávání. Ministerstvo je bude dál uplatňovat při projednávání návrhu rozpočtu ve vládě.
Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo zaznamenat nejvýraznější meziroční pokles rozpočtu, sníží se o 13 procent na 13,3 miliardy korun. Nejvýrazněji by se měly snížit výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch. Proti letošku by si měla pohoršit o téměř 900 tisíc korun i Horská služba. Výdaje na podporu bydlení se mají v roce 2025 snížit oproti letošku přibližně o 37 milionů korun a téměř celá částka má jít z dotací Státního fondu podpory investic. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) v neděli uvedl, že pro koaliční Piráty není návrh rozpočtu přijatelný a žádá navýšení výdajů na výstavbu dostupného bydlení o sedm miliard korun.
Výdaje ministerstva zahraničí by se měly snížit zhruba o 300 milionů korun na 9,69 miliardy korun. Zhruba o miliardu korun se snižují české příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí, mají činit 1,65 miliardy korun. Česká diplomacie by měla příští rok opět vynaložit půl miliardy korun na program humanitární, stabilizační, rozvojové a hospodářské asistence Ukrajině. Na humanitární pomoc obecně se počítá stejně jako letos se 165 miliony korun.
Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun, měl by se snížit z letos plánovaných 252 miliard korun. V dalších letech by se podle střednědobého výhledu měl deficit dál snižovat, když v roce 2026 má dosáhnout 225 miliard korun a v roce 2027 má být 180 miliard korun. Porostou náklady na dluhovou službu, příští rok se mají zvýšit o 5,3 procenta na 100 miliard korun, v roce 2026 dosáhnou 110 miliard korun a o rok později 118 miliard korun.
