Praha - Když Islámský stát dobýval vzácné památky v Sýrii, archeologové a památkáři se na útěku snažili zachránit vše, co se dalo. Krabice plné vzácných soch a artefaktů z historických měst Palmýra či Homs nyní leží uskladněné v muzeu v Damašku a čekají na to, až se jich odborníci ujmou. Do pořádku přislíbili dát syrské památky i čeští experti z Národního muzea (NM).
Detaily spolupráce dojednal šéf NM Michal Lukeš přímo v zemi s generálním ředitelem syrských památek a muzeí Maamounem Abdulkarimem.
“Přidal jsem se k cestě se zástupci ministerstva zahraničí. Naším vojenským letounem Casa se tam vezla humanitární pomoc - dialýzy, které mohou fungovat bez napojení na vodovodní síť nebo třeba invalidní vozíky. Jednal jsem s ministrem kultury a především s profesorem Abdulkarimem o tom, co by od nás potřebovali,” popisuje Lukeš.
Syřané mu už předali seznam toho, co by jim Češi mohli poskytnout pro péči o památky. “Položky na seznamu vypadají jako běžné věci - barvy, chemikálie, restaurátorské pomůcky, škrabky. Jenže v Sýrii se k nim nedostanou,” popisuje Lukeš.
Pomoc památkám se zaplatí z části humanitárního balíku 192 milionů korun na podporu Sýrie v následujících čtyřech letech, který v létě schválila vláda. Jen na obnovu památek půjde 40 milionů korun, ne však pouze prostřednictvím projektů Národního muzea.
Dovoz materiálu pro památkáře bude pouze prvním krokem. Část vzácných artefaktů poputuje v armádních letounech také přímo do Česka, kde se jich ujmou místní experti. V dílnách Národního muzea je zrestaurují a dají do pořádku. Lukeš předpokládá, že se většina prací odehraje v restaurátorských dílnách v Terezíně nebo v nově vybavených analytických laboratořích v Horních Počernicích.
“Pokud by to šlo, tak i za účasti Syřanů. Poskytli bychom jim na měsíc dva stáž, aby u toho byli, a učili bychom je, jakým způsobem se to dělá,” popisuje ředitel Národního muzea, který syrským památkářům vyjadřuje obdiv.
“Lidé ze syrské památkové péče se několik let snaží zachraňovat, co se dá, mnohdy i s nasazením životů. V Palmýře popravili islamisté šéfarcheologa Chálida Asada a zničili velký chrám, ale menší předměty se podařilo památkářům kompletně evakuovat. Stejně jako z Homsu nebo dalších lokalit,” říká Lukeš.
Přestože přiznává, že prvotní je pomoc lidem v Sýrii, v péči o tamní památky v době války vidí velký smysl. “Je to světové kulturní dědictví celé naší civilizace. Vzdát to by bylo velice nezodpovědné a přezíravé, tím bychom pomíjeli i naše dějiny,” vysvětluje důvody, proč by se měli čeští památkáři zapojovat do podobných akcí. Upozorňuje navíc, že kromě toho, že islamisté památky z ideologických důvodů ničí, stávají se pro ně také byznysem.
"Na černém trhu se objevuje spousta artefaktů, které se snaží zpeněžit, aby měli peníze na válku a na svoje financování. Může to vypadat, že by měli mít přednost lidi, ale ty památky jsou tak symbolické, že by nešlo nechat je být. Jak to dopadne s památkami bude přímo odvislé, jak to dopadne s celou Sýrií,” dodává Lukeš.
S podobnou misí jako v Sýrii už mají jeho archeologové, restaurátoři nebo antropologové zkušenosti. Muzeum zaměstnává kolem šedesátky těchto odborníků z celkových 500 pracovníků. Od roku 2008 se podílejí na vykopávkách v Súdánu, zachraňovali také památky v Afghánistánu a začátkem příštího roku zahájí práce na vykopávkách v Alžírsku.
