Školské odbory nevylučují, že zopakují loňskou stávku učitelů. Nelíbí se jim, že vláda nepřidá školám peníze pro uklízečky a další nepedagogické pracovníky, kterým tak hrozí propouštění. V úterý o tom jednali s vládou, jenže neúspěšně.
Schůzky se zúčastnil i náměstek ministra školství a zároveň Fialův poradce Jiří Nantl. Podle něj je kritika odborářů a ředitelů některých škol nespravedlivá. "Podobně to cítí i premiér. Pořád nás někdo mlátí po hlavě, že je peněz někde málo. Přitom jsme do školství dali rekordní sumy," říká Nantl a upozorňuje, že Fialova vláda od nástupu do funkce zvýšila výdaje na vzdělání včetně platů učitelů o 35 miliard korun.
Nynější kritiku se vláda pokusila vyřešit tím, že školám zjednodušila možnost doplácet platy uklízeček z peněz na odměny pro učitele. Ředitelům takové řešení připadá nedostatečné. "Premiér argumentuje, abychom nepropouštěli a zaplatili nepedagogy z jiných peněz. To ale nejsou žádné volné peníze. Jde o finance na učitelské platy a odměny či neschopenky," namítá v prohlášení Učitelské platformy ředitel Základní školy Kraslice Jan Kuzebauch.
Podle Nantla školy problém zveličují. "Taháme se o peníze v měřítku, které ani systémově už teď není významné. Panika je zbytečná," nechápe náměstek.
Nantl tvrdí, že problém se týká jen zlomku zaměstnanců ve školství. A školy, kterých se škrty dotkly, budou snižovat úvazky pro uklízečky či školníky jen nepatrně, například jen o pětinu úvazku. "To dělá zhruba pět tisíc měsíčně. Když má průměrně velká škola roční rozpočet 50 milionů, ředitel z něj vezme 50 až 100 tisíc na nepedagogy. To přece není nesnesitelné příkoří," míní Nantl. Navíc upozorňuje, že školy mají možnost se v případě nedostatku peněz obrátit na krajské úřady, které jim mohou poskytnout peníze ze svých rezerv.
Odboráři i kvůli tomuto sporu prohlašují, že pro Fialův kabinet není školství prioritou, jak sliboval. Nantl však tvrdí, že premiér se chce spíše soustředit na obsah a kvalitu výuky než na neustálé dohadování o penězích, které do školství jdou. Odborníci například často kritizují, že se žáci musí biflovat znalosti, které mnohdy v životě ani nebudou potřebovat, místo aby více rozvíjeli všeobecné dovednosti.
To je i Nantlovou snahou. Právě on na ministerstvu stojí za změnou, kterou mají projít střední školy. Měly by nabízet více všeobecných oborů, jako jsou lycea, na úkor odborných škol. Některé kraje však s takovým postupem nesouhlasí.
Na základních školách by se zase mělo redukovat množství znalostí, které se musí žáci naučit. "Návrh nyní prochází supervizí. Vypadá to, že učiva o zhruba třetinu ubyde. Navíc poprvé určíme základní kategorii gramotnosti, jejíž dosažení bude stát monitorovat," říká Nantl.
"Tím zjistíme, jestli se každé dítě opravdu učí nejzákladnější věci, které by se mělo na základní škole naučit. Dnes to nevíme a máme s tím velké problémy," dodává. Podle informací ze škol až 30 procent dětí do 15 let nemá schopnosti číst a psát na potřebné úrovni.
Ministerstvo školství se bude rovněž zabývat tím, zdali je potřebné vyučovat na základních školách dva cizí jazyky. "Ze zpráv České školní inspekce víme, že mnozí žáci z cizího jazyka nic moc neumí, a pokud se něco naučí, tak to neumí použít. Je otázka, jestli jsme schopni zajistit kvalitní výuku, nebo jestli není lepší, aby se učili něco jiného, co se opravdu naučí," vysvětluje Nantla.
