Tendr na vojenské radary, který dala prověřit Šlechtová, byl v pořádku, řekla policie

ČTK ČTK
9. 7. 2019 17:10
U zakázky na nákup vojenských mobilních radarů nebyl spáchán trestný čin, Vojenská policie proto případ odložila. Uvedl to státní zástupce Miloš Klátik z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Na Vojenskou policii se loni obrátila tehdejší ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO). Nový ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) zakázku koncem roku zrušil, radary chce nakoupit mezivládní dohodou z Izraele.
Bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová.
Bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová. | Foto: Jakub Plíhal

O vývoji v případu informovala Česká televize. Klátik jí sdělil, že ohledně zakázky na nákup vojenských mobilních radarů (MADR) vydala Vojenská policie v polovině června rozhodnutí, kterým podezření odložila. "A to z důvodu, že ve věci nejde o podezření z trestného činu a není věc na místě vyřídit jinak," uvedl Klátik.

Šlechtová loni prohlásila, že ministerská inspekce zjistila u některých dosud neukončených tendrů závažná pochybení. Obrátila se proto na Vojenskou policii. Mezi podezřelými zakázkami byl právě i nákup radiolokátorů. "Pokud pečlivá a kvalitní práce Vojenské policie neprokázala trestný čin, odložení trestního oznámení podaného útvarem inspekce ministra obrany na jaře 2018 je na místě," sdělila Šlechtová. Dodala, že podklady inspekce, které tehdy obdržela, byly v bezpečnostním režimu, nemůže je proto více komentovat.

Metnar loni v prosinci výběrové řízení kvůli pochybnostem zrušil a vládě navrhl, aby radary koupila přímo od izraelské vlády. Smlouvu chtěl mít uzavřenu v létě. "Přišel moment, kdy jsme splnili všechny vnitrolegislativní kontrolní kroky, takže jsme oficiálně oslovili izraelskou stranu, aby nám podali nabídku. Vyjednáváme s nimi, za jakých podmínek bude zachováno, co bylo domluveno v předešlém akvizičním procesu," řekl náměstek pověřený řízením sekce pro vyzbrojování ministerstva obrany Filip Říha k postupu v tendru.

Nabídka z Izraele by měla přijít v nejbližší době. Zároveň ministerstvo jedná se znalcem, který by měl nabídku posoudit.

Říha poznamenal, že úřad dbá především na to, aby v procesu zadávání zakázky neudělal kvůli spěchu zbytečnou chybu. "Děláme vše pro to, aby to v létě bylo. Jestli se to prodlouží o dva tři týdny, už neberu jako nic, co by bylo nějakým způsobem fatální," řekl Říha k podpisu smlouvy.

Podobně se vyjádřil i Metnar. "Na rychlost a efektivitu tlačíme, ale pro mě je samozřejmě s ohledem na ty historické konsekvence důležitější kvalita toho procesu," poznamenal. "Jsou to složité administrativní procesy a myslím si, že je potřeba být v tomto dostatečně obezřetný a tomu přizpůsobit i rychlost toho procesu," dodal.

Nákup radarů bude stát kolem 3,5 miliardy korun. Přes izraelskou vládu je české armádě dodá izraelský státní podnik Elta Systems. Jejich pořízení má několikaleté zpoždění. Armáda dlouhodobě upozorňuje na to, že dosud používané radary dávno překročily svou životnost a jsou na hranici funkčnosti.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy