Pražský městský soud zamítl žalobu organizace Kverulant.org, která se domáhala určení toho, že jsou nádvoří Pražského hradu veřejným prostranstvím. Shromáždění lidí v těchto místech by tak i nadále měla podléhat povolení ze strany Správy Pražského hradu. Rozhodnutí je pravomocné, ředitel spolku Kverulant Vojtěch Razima řekl, že případné podání kasační stížnosti zváží až po doručení písemného odůvodnění rozhodnutí. Ministerstvo vnitra sdělilo, že rozsudek vítá.

Hrad uvítal, že soud zohlednil potřebu nerušeného výkonu ústavních a protokolárních povinností prezidenta a zajištění bezpečnosti areálu i jeho návštěvníků, uvedla mluvčí Markéta Řeháková. Správní žalobu je podle Hradu třeba vnímat v kontextu situace z roku 2021.

"Soud má za prokázané, že sporný prostor nesplňuje zákonem stanovené znaky veřejného prostoru," konstatovala soudkyně Gabriela Bašná. Upozornila, že z důkazů vyplynulo, že chybí především tzv. materiální kritérium, které spočívá v tom, že je daný prostor určen k plnění veřejných účelů či potřeb občanů. "Nebylo prokázáno, že by tento prostor pro určité, časově relevantní období, předcházející napadenému rozhodnutí a jistě překračující funkční období jednoho prezidenta, sloužil k sociálnímu či jinému veřejně prospěšnému účelu veřejnosti," vysvětlila soudkyně.

Soudkyně podotkla, že ze zřizovacích listin Správy Pražského hradu a návštěvních řádů Hradu je zřejmé, že provozovatel kontinuálně projevuje svou vůli užívání prostoru regulovat. Nejstarší listiny přitom podle ní pocházejí už z roku 1997, kdy byl prezidentem Václav Havel. Zákazy Správy Pražského hradu pak slouží mimo jiné k zabránění nekontrolovatelného či živelného užívání slavného prostoru, uzavřela soudkyně.