Nadále odmítáme systém povinného přerozdělování migrantů, říká Hamáček

ČTK ČTK
9. 6. 2020 14:45
Česko i nadále odmítá systém povinných kvót pro přerozdělování migrantů, které v Evropské unii navrhují zavést některé jižní členské státy. Řekl to ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Evropská komise se v příštích týdnech chystá předložit svůj návrh nové podoby unijní migrační a azylové strategie. Pracovní návrh se systémem povinných kvót pro výjimečné případy zatím počítá.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD)
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) | Foto: Libor Fojtík

Zástupci vlád Itálie, Španělska, Řecka, Kypru a Malty minulý čtvrtek poslali unijním orgánům návrh, v němž volají po zavedení "mechanismu povinného přerozdělování" migrantů mezi všechny členské státy. Podporu povinným relokacím dalo již dříve najevo Německo, které bude od července evropskému bloku předsedat. Proti přerozdělování se však staví devět dalších zemí včetně České republiky, které rovněž minulý čtvrtek přišly se svými návrhy.

"Jasně jsme řekli, že odmítáme jakékoliv povinné kvóty a jsme připraveni pracovat na nějakém konstruktivním řešení toho, jak nakládat s migrací. Podporujeme posílení kontrol na vnějších hranicích a stanovení minimálních standardů, jak má vůbec ochrana hranice vypadat," řekl Hamáček. "Co odmítáme, je to, co už tu jednou selhalo a co Evropu dělí na minimálně dvě části, a to jsou povinné kvóty," dodal.

Česko proto iniciovalo společný dopis ministrů vnitra zemí, které kvóty odmítají. Kromě Hamáčka dopis podepsali ministři vnitra Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Estonska a Lotyšska.

"Podařilo se nám dát dohromady silnou koalici podobně smýšlejících států. Pokládám to za úspěch České republiky, protože to byla naše iniciativa, dát tento dopis dohromady. Kromě těch, co to podepsali, tak stejný názor, ačkoli jinak formulovaný, vyjádřily ještě Rakousko a Dánsko," doplnil Hamáček.

V dopise, který má ČTK k dispozici, ministři mimo jiné upozorňují, že zavedení povinných kvót by mohlo zvýšit aktivitu převaděčů, což by ve výsledku ohrozilo lidské životy. Cílem by podle nich mělo být odrazovat lidi od nelegální migrace, ne ji podporovat.

Hamáček připomněl, že s ochranou hranic EU Česko pomáhá již nyní. Čeští policisté jsou součástí Frontexu, Česko také vysílá kontingenty například do Severní Makedonie.

Státy se obávají migrantů po znovuotevření hranic

Brusel chtěl balíček právně závazných návrhů a nezávazných doporučení týkající se azylové a migrační politiky představit už začátkem jara, kvůli koronavirové krizi však komise soustředila své síly na problémy bezprostředně spjaté s covidem-19.

Zcela zavřené vnější hranice EU navíc dočasně znemožnily běžencům dostávat se na její území. S očekávaným zrušením zákazu cest cizinců do unie se však jihoevropské státy obávají nového nárůstu počtu migrantů v již tak plných táborech.

EU se snaží o reformu azylového systému od migrační krize před pěti lety, kdy do jihoevropských zemí proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Unijní státy tehdy odsouhlasily jednorázový program přerozdělování podle kvót s cílem odlehčit přetíženému Řecku a Itálii.

Česko, Polsko a Maďarsko se tehdy k systému odmítly připojit s odkazem na bezpečnostní rizika, čímž podle dubnového verdiktu soudu EU porušily své povinnosti. Do konce programu v září 2017 byla přerozdělena necelá pětina z původně zamýšlených 160 000 lidí. Své kvóty zcela splnilo pouze pět unijních států, další přijaly jen část určených běženců.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 10 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 10 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

Další zprávy