reklama
 
 

Na Šumavě se přiostřuje, Kašperské Hory chtějí z parku

28. 8. 2011 18:32
Město, které má v národním parku rozsáhlý les, využívá jednání o novém zákonu k odtržení

Kašperské Hory - Vedení Kašperských Hor si nepřeje, aby městské lesy byly nadále součástí Národního parku Šumava. Žádají, aby se o tyto lesní pozemky největší český národní park zmenšil.

Kašperskohorské zastupitelstvo přijalo usnesení, aby radnice činila patřičné kroky k vyjmutí městských lesů ze šumavského parku, sice už před třemi lety, ovšem teď svůj požadavek město důrazně připomnělo.

Na středeční první jednání o novém zákonu o Národním parku Šumava vedení Kašperských Hor poslalo jednoznačný vzkaz: Nechceme, aby naše lesy byly nadále součástí parku.

Ministr Tomáš Chalupa věří, že se podaří situaci na Šumavě uklidnit tak, aby byly spokojení i tamní obyvatelé.

"Doufám, že už naše první jednání u kulatého stolu, na které jsem pozval zástupce krajů, starostů, vědecké obce, sdružení Zachraňme Šumavu, ŠumavaPro a Rady Národního parku Šumava a představitele politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, jasně ukázalo, že tato setkání přispějí k věcné a racionální debatě a k nalezení takového řešení, které bude prospěšné jak přírodě, tak lidem, kteří na Šumavě žijí," řekl Aktuálně.cz Chalupa. 

Reakce na orkán Kyrill a kůrovce

Kašperské Hory jsou největším nestátním majitelem lesů v šumavském parku. Jejich rozloha je zhruba 4,8 tisíc hektarů a připomínají klín, který zasahuje do státních lesů. Část kašperskohorských lesů dokonce leží v první, nejcennější zóně parku.

Podívejte se, jak se aktivisté "prali" s dřevorubci a policií o kus lesa na Šumavě:

Starostka Alena Balounová uvedla, že zastupitelstvo se rozhodlo vyjmout lesní pozemky z parku po orkánu Kyrill a rozhodnutí tehdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka ponechat podstatnou část poražených smrků na místě. Kvůli tomu se pak podle Balounové extrémně rozmnožil kůrovec, který poškozuje jejich lesy.

K rozhodnutí podle ní přispělo i to, že státní lesy dostaly na odstraňování následků škod po Kyrillovi desítky milionů korun, ovšem její městské lesy ani korunu.

"Chceme naše lesy zachovat i pro budoucí generace. Ale teď to vypadá tak, jako by nám je stát znárodnil," řekla Aktuálně.cz Balounová. Dodala, že o požadavku města už hovořila s ministrem Chalupou, ale jeho odpověď byla neurčitá.

Byla to vyhrocená doba

Ministr Chalupa uvedl, že prohlášení Kašperských Hor o odchodu z národního parku bylo učiněno v nejvyhrocenější době, kdy starostové, občané, pracovníci parku nebo zástupci odborné veřejnosti spolu nediskutovali jednotlivé problémy.

"Již z mého prvního setkání se šumavskými starosty pár dnů po mém jmenování jsem byl konfrontován s absolutní nedůvěrou vůči našemu ministerstvu, s větami o přehlížení, aroganci nebo nekomunikaci," řekl Aktuálně.cz Chalupa.

"Usnesení zastupitelstva Kašperských Hor vnímám jako zhmotněný popis této situace. To je špatné a dlouhodobě je taková pozice neudržitelná," dodal.

Chalupa připomněl, že v případě Kašperských Hor nejde o akci nějakých aktivistů nebo iniciativ, ale právní akt volených zástupců obce, tedy opravdového zástupce vůle občanů.

"Proto jsem také jmenoval ředitele Jana Stráského a proto jsem se rozhodl vyvolat širokou diskuzi o budoucnosti a dalším směřování Národního parku Šumava napříč všemi dotčenými stranami," řekl ministr.

Moldan: Znám i jiné názory

Bedřich Moldan, exministr životního prostředí a člen expertního týmu pro přípavu nového zákona o Šumavě, uvedl, že situace v Kašperských Horách s odchodem z parku není tak jednoznačná.

"Dostávám maily z Kašperských Hor, že to vidí jinak než vedení města," řekl Aktuálně.cz Modan, někdejší senátor a dlouholetý ředitel Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí.

Je tam dřevo nejvyšší kvality, upozorňuje Bursík

Chalupův předchůdce Martin Bursík před vyčleněním kašperskohorských lesů ze Šumavského národního parku varoval. Podle něho není možné, aby město využívalo atraktivity území třeba pro turistiku a zároveň se postavilo mimo.

"Z ekonomického pohledu to jsou velmi cenné porosty včetně dříví nejvyšší kvality. Určitě by pak vznikl ohromný zájem a tlak na kácení," řekl Aktuálně.cz Bursík, podle něhož se on i tehdejší vedení parku vždy snažilo se šumavskými obcemi komunikovat a vysvětlovat své záměry.

Za svým rozhodnutím nechat po orkánu Kyrill v roce 2007 mnoho popadaných stromů ležet bez ošetření na místě si Bursík stojí i nyní.

"Lýkožrout smrkový je přirozenou součástí ekosystému horských smrčin. Přirozený les prochází postupně několika fázemi: fází vzrůstu, optima a po napadení kůrovcem fází rozpadu. Pod vývraty, na zetlelé dřevní hmotě se rodí nová generace lesa. Tohle je fascinující proces obměny generací lesa, na který se jezdí na Šumavu dívat lidé z celého světa," řekl Bursík, původní profesí přírodovědec.

Milionové kompenzace pro město

Jakub Hruška, předseda stínové Rady Národního parku Šumava připomněl, že soukromé lesy v národním parku podléhají stejnému režimu jako lesy státní.

"Z toho důvodu také nestátní vlastníci pobírají za tuto újmu vysoké kompenzace," podotknul Hruška. Například Kašperské Hory podle něho obdržely v minulých letech mezi 11 a 13 miliony korun ročně.

Podle kašperskohorské starostky Aleny Balounové ovšem kompenzace nedosahují takové výše, jako kdyby město hospodařilo ve svých lesích samo. Kašperské Hory podle propočtů přicházejí ročně o miliony.

"Naše ztráty jsou mnohem větší, než jsou státní kompenzace," uvedla Balounová. 

Volary se rozmyslí, jak dál

Součástí šumavského parku nechtějí být ani Volary, které se tak rozhodly dokonce už v roce 2007.

Starostka Martina Pospíšilová uvedla, že aktuální jednání o další podobě parku ukáže, jestli na svém požadavku bude město trvat. "Uvidíme, jakým směrem se pak vydáme," řekla Aktuálně.cz Pospíšilová.

autor: Pavel Baroch | 28. 8. 2011 18:32

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama