Na Šumavě se přiostřuje, Kašperské Hory chtějí z parku

Pavel Baroch
28. 8. 2011 18:32
Město, které má v národním parku rozsáhlý les, využívá jednání o novém zákonu k odtržení
Patnáct let sporů zda chránit přírodu či místní podnikatele
Patnáct let sporů zda chránit přírodu či místní podnikatele | Foto: Ludvík Hradilek

Kašperské Hory - Vedení Kašperských Hor si nepřeje, aby městské lesy byly nadále součástí Národního parku Šumava. Žádají, aby se o tyto lesní pozemky největší český národní park zmenšil.

Kašperskohorské zastupitelstvo přijalo usnesení, aby radnice činila patřičné kroky k vyjmutí městských lesů ze šumavského parku, sice už před třemi lety, ovšem teď svůj požadavek město důrazně připomnělo.

Na středeční první jednání o novém zákonu o Národním parku Šumava vedení Kašperských Hor poslalo jednoznačný vzkaz: Nechceme, aby naše lesy byly nadále součástí parku.

Ministr Tomáš Chalupa věří, že se podaří situaci na Šumavě uklidnit tak, aby byly spokojení i tamní obyvatelé.

"Doufám, že už naše první jednání u kulatého stolu, na které jsem pozval zástupce krajů, starostů, vědecké obce, sdružení Zachraňme Šumavu, ŠumavaPro a Rady Národního parku Šumava a představitele politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, jasně ukázalo, že tato setkání přispějí k věcné a racionální debatě a k nalezení takového řešení, které bude prospěšné jak přírodě, tak lidem, kteří na Šumavě žijí," řekl Aktuálně.cz Chalupa. 

Reakce na orkán Kyrill a kůrovce

Kašperské Hory jsou největším nestátním majitelem lesů v šumavském parku. Jejich rozloha je zhruba 4,8 tisíc hektarů a připomínají klín, který zasahuje do státních lesů. Část kašperskohorských lesů dokonce leží v první, nejcennější zóně parku.

Podívejte se, jak se aktivisté "prali" s dřevorubci a policií o kus lesa na Šumavě:

Starostka Alena Balounová uvedla, že zastupitelstvo se rozhodlo vyjmout lesní pozemky z parku po orkánu Kyrill a rozhodnutí tehdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka ponechat podstatnou část poražených smrků na místě. Kvůli tomu se pak podle Balounové extrémně rozmnožil kůrovec, který poškozuje jejich lesy.

K rozhodnutí podle ní přispělo i to, že státní lesy dostaly na odstraňování následků škod po Kyrillovi desítky milionů korun, ovšem její městské lesy ani korunu.

"Chceme naše lesy zachovat i pro budoucí generace. Ale teď to vypadá tak, jako by nám je stát znárodnil," řekla Aktuálně.cz Balounová. Dodala, že o požadavku města už hovořila s ministrem Chalupou, ale jeho odpověď byla neurčitá.

Ministr Tomáš Chalupa s prezidentem Václavem Klausem na návštěvě Šumavy.
Ministr Tomáš Chalupa s prezidentem Václavem Klausem na návštěvě Šumavy. | Foto: Tomáš Jiřička

Byla to vyhrocená doba

Ministr Chalupa uvedl, že prohlášení Kašperských Hor o odchodu z národního parku bylo učiněno v nejvyhrocenější době, kdy starostové, občané, pracovníci parku nebo zástupci odborné veřejnosti spolu nediskutovali jednotlivé problémy.

"Již z mého prvního setkání se šumavskými starosty pár dnů po mém jmenování jsem byl konfrontován s absolutní nedůvěrou vůči našemu ministerstvu, s větami o přehlížení, aroganci nebo nekomunikaci," řekl Aktuálně.cz Chalupa.

"Usnesení zastupitelstva Kašperských Hor vnímám jako zhmotněný popis této situace. To je špatné a dlouhodobě je taková pozice neudržitelná," dodal.

Chalupa připomněl, že v případě Kašperských Hor nejde o akci nějakých aktivistů nebo iniciativ, ale právní akt volených zástupců obce, tedy opravdového zástupce vůle občanů.

Centrum Kašperkých Hor.
Centrum Kašperkých Hor. | Foto: Internetové stránky obce

"Proto jsem také jmenoval ředitele Jana Stráského a proto jsem se rozhodl vyvolat širokou diskuzi o budoucnosti a dalším směřování Národního parku Šumava napříč všemi dotčenými stranami," řekl ministr.

Moldan: Znám i jiné názory

Bedřich Moldan, exministr životního prostředí a člen expertního týmu pro přípavu nového zákona o Šumavě, uvedl, že situace v Kašperských Horách s odchodem z parku není tak jednoznačná.

"Dostávám maily z Kašperských Hor, že to vidí jinak než vedení města," řekl Aktuálně.cz Modan, někdejší senátor a dlouholetý ředitel Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí.

Je tam dřevo nejvyšší kvality, upozorňuje Bursík

Chalupův předchůdce Martin Bursík před vyčleněním kašperskohorských lesů ze Šumavského národního parku varoval. Podle něho není možné, aby město využívalo atraktivity území třeba pro turistiku a zároveň se postavilo mimo.

Exministr Martin Bursík.
Exministr Martin Bursík. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

"Z ekonomického pohledu to jsou velmi cenné porosty včetně dříví nejvyšší kvality. Určitě by pak vznikl ohromný zájem a tlak na kácení," řekl Aktuálně.cz Bursík, podle něhož se on i tehdejší vedení parku vždy snažilo se šumavskými obcemi komunikovat a vysvětlovat své záměry.

Za svým rozhodnutím nechat po orkánu Kyrill v roce 2007 mnoho popadaných stromů ležet bez ošetření na místě si Bursík stojí i nyní.

"Lýkožrout smrkový je přirozenou součástí ekosystému horských smrčin. Přirozený les prochází postupně několika fázemi: fází vzrůstu, optima a po napadení kůrovcem fází rozpadu. Pod vývraty, na zetlelé dřevní hmotě se rodí nová generace lesa. Tohle je fascinující proces obměny generací lesa, na který se jezdí na Šumavu dívat lidé z celého světa," řekl Bursík, původní profesí přírodovědec.

Milionové kompenzace pro město

Jakub Hruška, předseda stínové Rady Národního parku Šumava připomněl, že soukromé lesy v národním parku podléhají stejnému režimu jako lesy státní.

"Z toho důvodu také nestátní vlastníci pobírají za tuto újmu vysoké kompenzace," podotknul Hruška. Například Kašperské Hory podle něho obdržely v minulých letech mezi 11 a 13 miliony korun ročně.

Podle kašperskohorské starostky Aleny Balounové ovšem kompenzace nedosahují takové výše, jako kdyby město hospodařilo ve svých lesích samo. Kašperské Hory podle propočtů přicházejí ročně o miliony.

Transparent na domě v Modravě.
Transparent na domě v Modravě. | Foto: ČTK

"Naše ztráty jsou mnohem větší, než jsou státní kompenzace," uvedla Balounová. 

Volary se rozmyslí, jak dál

Součástí šumavského parku nechtějí být ani Volary, které se tak rozhodly dokonce už v roce 2007.

Starostka Martina Pospíšilová uvedla, že aktuální jednání o další podobě parku ukáže, jestli na svém požadavku bude město trvat. "Uvidíme, jakým směrem se pak vydáme," řekla Aktuálně.cz Pospíšilová.

 

Právě se děje

před 26 minutami

Krize v letectví trvá, letiště odbavilo ve čtvrtletí o 90 procent méně pasažérů

Letecká doprava je kvůli pandemii koronaviru nadále v hluboké krizi. Na pražském ruzyňském letišti odbavili během prvního čtvrtletí téměř 251 000 cestujících, což je meziročně o 90 procent méně. Krize změnila i vytížení jednotlivých destinací, nejoblíbenější byla Dubaj, uvedla mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková. V následujících týdnech by se situace měla postupně mírně zlepšovat, někteří dopravci plánují obnovení spojů.

Koronavirová krize v Česku naplno vypukla loni v březnu. Meziroční 90procentní pokles v prvním čtvrtletí je tak z velké částí ještě v porovnání s předkrizovým stavem. Krize výrazně proměnila i vytížení jednotlivých destinací. Zatímco loni cestující z Prahy nejčastěji mířili do Londýna nebo Moskvy, nyní byla nejoblíbenější destinací Dubaj. Následoval Amsterdam a egyptská Hurgada. Letiště během letošního čtvrtletí odbavilo celkem 6943 letů.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

GIBS obvinila jihočeského policistu ze zabití muže

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila jihočeského policistu ze zabití muže při zásahu na Jindřichohradecku. Tragická událost se stala loni v srpnu v chatové oblasti. Podle závěrů inspekce policista do muže po prvním zásahu zbytečně ještě následně dvakrát vystřelil. Na výsledek vyšetřování upozornil deník Právo, GIBS o tom ve středu informovala v tiskové zprávě.

Stíhanému, který zatím není postaven mimo službu, hrozí až desetileté vězení. Policisté loni zasahovali v chatové oblasti Smržov na Jindřichohradecku proti agresivnímu muži. Podle inspekce byl pod vlivem alkoholu a demoloval vybavení

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Soud zprostil otce a exmanželku Radka Březiny obžaloby z praní špinavých peněz

Okresní soud ve Zlíně ve středu zprostil otce a exmanželku Radka Březiny, organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem, obžaloby z takzvaného praní špinavých peněz. Za legalizaci výnosů z trestné činnosti hrozily Vladimíru Březinovi a Stanislavě Březinové tři roky až osm let vězení. Vinu oba popírali, k středečnímu vyhlášení rozsudku nepřišli. Zprošťující rozsudek vynesl v případu prvoinstanční soud už podruhé.

Státní zástupce Radek Bartoš navrhoval v kauze nepodmíněné tresty. Pro devětašedesátiletého Vladimíra Březinu žádal vězení okolo 5,5 roku, pro sedmačtyřicetiletou Stanislavu Březinovou pod 5,5 roku, tedy polovinou trestní sazby. Obhájci obžalovaných požadovali pro své klienty zproštění obžaloby. Podle rozhodnutí trestního senátu s předsedou Pavlem Houdkem není skutek označený v žalobním návrhu trestným činem

Zdroj: ČTK
Další zprávy