Na Šumavě se přiostřuje, Kašperské Hory chtějí z parku

Pavel Baroch
28. 8. 2011 18:32
Město, které má v národním parku rozsáhlý les, využívá jednání o novém zákonu k odtržení
Patnáct let sporů zda chránit přírodu či místní podnikatele
Patnáct let sporů zda chránit přírodu či místní podnikatele | Foto: Ludvík Hradilek

Kašperské Hory - Vedení Kašperských Hor si nepřeje, aby městské lesy byly nadále součástí Národního parku Šumava. Žádají, aby se o tyto lesní pozemky největší český národní park zmenšil.

Kašperskohorské zastupitelstvo přijalo usnesení, aby radnice činila patřičné kroky k vyjmutí městských lesů ze šumavského parku, sice už před třemi lety, ovšem teď svůj požadavek město důrazně připomnělo.

Na středeční první jednání o novém zákonu o Národním parku Šumava vedení Kašperských Hor poslalo jednoznačný vzkaz: Nechceme, aby naše lesy byly nadále součástí parku.

Ministr Tomáš Chalupa věří, že se podaří situaci na Šumavě uklidnit tak, aby byly spokojení i tamní obyvatelé.

"Doufám, že už naše první jednání u kulatého stolu, na které jsem pozval zástupce krajů, starostů, vědecké obce, sdružení Zachraňme Šumavu, ŠumavaPro a Rady Národního parku Šumava a představitele politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, jasně ukázalo, že tato setkání přispějí k věcné a racionální debatě a k nalezení takového řešení, které bude prospěšné jak přírodě, tak lidem, kteří na Šumavě žijí," řekl Aktuálně.cz Chalupa. 

Reakce na orkán Kyrill a kůrovce

Kašperské Hory jsou největším nestátním majitelem lesů v šumavském parku. Jejich rozloha je zhruba 4,8 tisíc hektarů a připomínají klín, který zasahuje do státních lesů. Část kašperskohorských lesů dokonce leží v první, nejcennější zóně parku.

Podívejte se, jak se aktivisté "prali" s dřevorubci a policií o kus lesa na Šumavě:

Starostka Alena Balounová uvedla, že zastupitelstvo se rozhodlo vyjmout lesní pozemky z parku po orkánu Kyrill a rozhodnutí tehdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka ponechat podstatnou část poražených smrků na místě. Kvůli tomu se pak podle Balounové extrémně rozmnožil kůrovec, který poškozuje jejich lesy.

K rozhodnutí podle ní přispělo i to, že státní lesy dostaly na odstraňování následků škod po Kyrillovi desítky milionů korun, ovšem její městské lesy ani korunu.

"Chceme naše lesy zachovat i pro budoucí generace. Ale teď to vypadá tak, jako by nám je stát znárodnil," řekla Aktuálně.cz Balounová. Dodala, že o požadavku města už hovořila s ministrem Chalupou, ale jeho odpověď byla neurčitá.

Ministr Tomáš Chalupa s prezidentem Václavem Klausem na návštěvě Šumavy.
Ministr Tomáš Chalupa s prezidentem Václavem Klausem na návštěvě Šumavy. | Foto: Tomáš Jiřička

Byla to vyhrocená doba

Ministr Chalupa uvedl, že prohlášení Kašperských Hor o odchodu z národního parku bylo učiněno v nejvyhrocenější době, kdy starostové, občané, pracovníci parku nebo zástupci odborné veřejnosti spolu nediskutovali jednotlivé problémy.

"Již z mého prvního setkání se šumavskými starosty pár dnů po mém jmenování jsem byl konfrontován s absolutní nedůvěrou vůči našemu ministerstvu, s větami o přehlížení, aroganci nebo nekomunikaci," řekl Aktuálně.cz Chalupa.

"Usnesení zastupitelstva Kašperských Hor vnímám jako zhmotněný popis této situace. To je špatné a dlouhodobě je taková pozice neudržitelná," dodal.

Chalupa připomněl, že v případě Kašperských Hor nejde o akci nějakých aktivistů nebo iniciativ, ale právní akt volených zástupců obce, tedy opravdového zástupce vůle občanů.

Centrum Kašperkých Hor.
Centrum Kašperkých Hor. | Foto: Internetové stránky obce

"Proto jsem také jmenoval ředitele Jana Stráského a proto jsem se rozhodl vyvolat širokou diskuzi o budoucnosti a dalším směřování Národního parku Šumava napříč všemi dotčenými stranami," řekl ministr.

Moldan: Znám i jiné názory

Bedřich Moldan, exministr životního prostředí a člen expertního týmu pro přípavu nového zákona o Šumavě, uvedl, že situace v Kašperských Horách s odchodem z parku není tak jednoznačná.

"Dostávám maily z Kašperských Hor, že to vidí jinak než vedení města," řekl Aktuálně.cz Modan, někdejší senátor a dlouholetý ředitel Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí.

Je tam dřevo nejvyšší kvality, upozorňuje Bursík

Chalupův předchůdce Martin Bursík před vyčleněním kašperskohorských lesů ze Šumavského národního parku varoval. Podle něho není možné, aby město využívalo atraktivity území třeba pro turistiku a zároveň se postavilo mimo.

Exministr Martin Bursík.
Exministr Martin Bursík. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

"Z ekonomického pohledu to jsou velmi cenné porosty včetně dříví nejvyšší kvality. Určitě by pak vznikl ohromný zájem a tlak na kácení," řekl Aktuálně.cz Bursík, podle něhož se on i tehdejší vedení parku vždy snažilo se šumavskými obcemi komunikovat a vysvětlovat své záměry.

Za svým rozhodnutím nechat po orkánu Kyrill v roce 2007 mnoho popadaných stromů ležet bez ošetření na místě si Bursík stojí i nyní.

"Lýkožrout smrkový je přirozenou součástí ekosystému horských smrčin. Přirozený les prochází postupně několika fázemi: fází vzrůstu, optima a po napadení kůrovcem fází rozpadu. Pod vývraty, na zetlelé dřevní hmotě se rodí nová generace lesa. Tohle je fascinující proces obměny generací lesa, na který se jezdí na Šumavu dívat lidé z celého světa," řekl Bursík, původní profesí přírodovědec.

Milionové kompenzace pro město

Jakub Hruška, předseda stínové Rady Národního parku Šumava připomněl, že soukromé lesy v národním parku podléhají stejnému režimu jako lesy státní.

"Z toho důvodu také nestátní vlastníci pobírají za tuto újmu vysoké kompenzace," podotknul Hruška. Například Kašperské Hory podle něho obdržely v minulých letech mezi 11 a 13 miliony korun ročně.

Podle kašperskohorské starostky Aleny Balounové ovšem kompenzace nedosahují takové výše, jako kdyby město hospodařilo ve svých lesích samo. Kašperské Hory podle propočtů přicházejí ročně o miliony.

Transparent na domě v Modravě.
Transparent na domě v Modravě. | Foto: ČTK

"Naše ztráty jsou mnohem větší, než jsou státní kompenzace," uvedla Balounová. 

Volary se rozmyslí, jak dál

Součástí šumavského parku nechtějí být ani Volary, které se tak rozhodly dokonce už v roce 2007.

Starostka Martina Pospíšilová uvedla, že aktuální jednání o další podobě parku ukáže, jestli na svém požadavku bude město trvat. "Uvidíme, jakým směrem se pak vydáme," řekla Aktuálně.cz Pospíšilová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Union Berlín dvěma góly ze standardních situací porazil Lipsko

Fotbalisté Unionu Berlín v generálce na čtvrteční zápas proti pražské Slavii v Evropské konferenční lize porazili v německé lize Lipsko 2:1. Úřadující vicemistr prohrál poprvé v klubové historii tři bundesligová utkání za sebou. Union skóroval ze dvou standardních situací. Skóre otevřel v 6. minutě Awoniyi, který po rohovém kopu a hlavičce Baumgartla dorazil míč podrážkou do sítě. Nigerijský útočník dal devátý gól v soutěži a je třetí v tabulce střelců. Lipsku se povedlo brzy vyrovnat, když gólman Andreas Luthe nezkrotil skákavou střelu Christophera Nkunkua z dálky. O výhře berlínského celku rozhodl v 57. minutě Baumgartl, jenž zblízka poslal do sítě odražený míč.

Před víkendovými zápasy 14. kola poskočil Union na čtvrté místo, Lipsko je osmé.

Berlínský tým hrál v sestavě Luthe - Friedrich, Knoche, Baumgartl - Khedira, Prömel - Ryerson, Giesselmann - Kruse (72. Haraguči) - Becker (80. Voglsammer), Awoniyi (80. Behrens).

před 5 hodinami

Sáblíková skončila na trojce v Salt Lake City pátá

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila páté místo na trati 3000 metrů na Světovém poháru v Salt Lake City a o jednu příčku si polepšila oproti úvodní trojce v Polsku. I třetí závod na dlouhé trati v sezoně vyhrála Nizozemka Irene Schoutenová, jež na rychlé dráze v Utahu atakovala světový rekord české reprezentantky.

Sáblíková zajela čas 3:56,719. Ve třetí rozjížďce od konce prohrála přímý duel s Norkou Ragne Wiklundovou, která nakonec skončila třetí.

Aktualizováno před 6 hodinami

V Michiganu po střelbě na střední škole obvinili také rodiče údajného útočníka

Rodiče 15letého Ethana Crumbleyho, kterého policie považuje za pachatele smrtící úterní střelby na střední škole v americkém státě Michigan, čelí obviněním ze čtyřnásobného neúmyslného zabití. Okresní prokuratura oznámila stíhání Jamese a Jennifer Crumbleyových, jejichž chování bylo podle prokurátorky Karen McDonaldové horší než pouhá nedbalost. Dvojici se nepodařilo ihned zadržet, úřady po ní pátrají.

Kvůli úterní střelbě na škole v obci Oxford severně od Detroitu přišli o život čtyři studenti, dalších sedm lidí utrpělo zranění. Strážníci na místě zadrželi údajného pachatele, který na školu také docházel. Následně byl obviněn ze čtyřnásobné vraždy, terorismu a dalších trestných činů, stíhán je jako dospělý.

Podle agentury Reuters se nestává často, aby byli v souvislosti s útoky mladých střelců na amerických školách obviněni i rodiče. Úřady v Michiganu se ale touto cestou vydaly ve světle zjištění o počínání Crumbleyových. Mimo jiné se ukázalo, že poloautomatickou pistoli použitou při útoku koupil James Crumbley minulý týden za přítomnosti svého syna. Podle prokurátorky McDonaldové byla zbraň v nezamčeném šuplíku v ložnici rodičů a jejich synovi byla podle všeho "volně dostupná".

Média ovšem podotýkají, že žádný zákon v Michiganu neukládá vlastníkům zbraní povinnost držet je mimo dosah mladistvých. McDonaldová na tiskové konferenci popisovala i další aspekty případu a hovořila o reakci rodičů na nedávné upozornění školy, že si Ethan při vyučování na mobilu vyhledával náboje do střelných zbraní. Jeho matka prý nereagovala na zprávy od vedení školy, svému synovi ale napsala: "Nejsem na tebe naštvaná. Musíš se naučit dělat to tak, aby tě nenachytali."

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Schůzka Bidena s Putinem se odehraje prostřednictvím videokonference

Nadcházející jednání prezidentů Ruska Vladimira Putina a USA Joea Bidena se uskuteční ve formátu videokonference. Na přesném termínu rozhovoru se ještě pracuje. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov ve čtvrtek řekl, že Moskva doufá, že v "nejbližších dnech" dojde na "kontakt" Putina a Bidena, ale datum ještě dojednáno není. Následně šéf americké diplomacie uvedl, že prezidenti budou o eskalaci kolem Ukrajiny "pravděpodobně" hovořit "v blízké budoucnosti".

"Přesné datum stále není dohodnuto, stále se na tom pracuje," odpověděl Peskov na otázku týkající se upřesnění informací o možném jednání šéfů Kremlu a Bílého domu. "Bude to videokonference," dodal s tím, že jeden ze zvažovaných termínů je 7. prosince.

Řekl rovněž, že zatím nepanuje přesná shoda ohledně případné účasti delegací obou zemí na jednáních. "Všechny tyto nuance musí být ještě potvrzeny," poznamenal mluvčí Kremlu. Očekává od nich "pozitivní signál o potřebě stabilizovat rusko-americké vztahy".

Zdroj: ČTK
Další zprávy