Studie: Obcím se šumavský park vyplácí, mají více peněz

Pavel Baroch
20. 8. 2011 5:30
Je to jen číselná ekvilibristika, realita je jiná, oponuje šéf svazu šumavských vsí
Patnáct let sporů zda chránit přírodu či místní podnikatele
Patnáct let sporů zda chránit přírodu či místní podnikatele | Foto: Ludvík Hradilek

Praha/Horní Planá - Šumavské obce si dlouhodobě stěžují na to, že jim tamní národní park brání v rozvoji, což naposledy daly najevo při blokádě lesa Na Ztraceném u Ptačího potoka.

Aktuální analýza studentů Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ovšem ukazuje, že obce na Šumavě mají výrazně lepší příjmy než srovnatelná sídla mimo národní park.

"Být obcí v národním parku, i přes některá možná omezení vyplývající z ochranného statutu parku (např. nová výstavba), neznamená být obcí chudou. Ba naopak, obce v národním parku mají vyšší příjmy než jejich protějšky mimo park," uvádí se v závěru studie s názvem Finanční situace obcí mimo a vně Národního parku Šumava, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.

Osm obcí v parku, osm mimo něj

Skupina studentů pod vedením profesora Martina Braniše porovnávala rozpočty šestnácti obcí. Polovina z nich leží uvnitř parku, druhá polovina mimo. Ze šestnáctky sestavili dvojice podle počtu obyvatel, aby byla obec uvnitř parku srovnatelná se svým protějškem, který leží mimo ochranné území.

Důležitým kritériem bylo i to, aby starostové byli nestraníci. Tím se studenti snažili vyloučit možnost, že příjmy některé z obcí jsou závislé na stranické příslušnosti starosty.

Následně porovnali rozpočty všech osmnácti vsí. "Data jsme získali na webu ministerstva financí, jsou veřejně přístupná," řekla Aktuálně.cz Jarka Kubrová, vedoucí studentského týmu.

Tyto fotky blokády na Šumavě obletěly svět:

Studenti porovnávali obecní rozpočty v letech 2001 až 2009. Vycházeli při tom ze všech příjmů obecní pokladny, jako jsou například daně právnických a fyzických osob, daně z nemovitosti, peníze z pronájmu pozemků a dalších nemovitostí, příjmy z prodeje majetku nebo státní a jiné dotace.

Park zaručuje vyšší příjmy, i bez dotací

"Obce v Národním parku Šumava měly v letech 2001 až 2009 v podstatě vždy větší rozpočty než obce mimo park. Výjimku tvoří pouze obec Želnava, která měla několikrát nižší příjem než její protějšek Lčovice, které leží mimo park. Přesto, pokud bychom sečetli rozpočty za posledních 9 let, v součtu má Želnava větší příjem než Lčovice," uvádí se v závěru analýzy.

Porovnávané dvojice

  • Horská Kvilda - Bukovník
  • Kvilda - Lipovice
  • Modrava - Kratušín
  • Nová Pec - Svatá Máří
  • Prášily - Hamry
  • Srní - Cebiv
  • Stožec - Bušanovice
  • Želnava - Lčovice

Jelikož podstatnou část rozpočtu šumavských obcí - s výjimkou Modravy - tvoří dotace, odečetli studenti tuto položku a znovu porovnali srovnatelné dvojice.

"Obce v národním parku přesto měly rozpočty stále větší než ty mimo park. Výjimku tvoří Horská Kvilda, která ale opět v součtu rozpočtů za posledních 9 let převyšuje obec mimo park, tedy Bukovník," konstatoval studentský tým.

Tuto skutečnost si vysvětluje i tím, že obce uvnitř parku mají výraznější příjmy z turistického ruchu. Studenti se opírají o jiný výzkum, podle něhož 68 procent dotázaných turistů souhlasilo s tím, že do parku přijeli právě kvůli chráněnému území.

Více peněz i na jednoho obyvatele

"Stejně tak rozvoj v národním parku je mnohem intenzivnější než v jiných regionech a do území v letech 2002 až 2004 směřovalo více než 350 milionů korun z dotačních zdrojů," konstatuje se v analýze Finanční situace obcí mimo a vně Národního parku Šumava.

Foto: Zuzana a Josef Havlínovi

Studentský tým pod vedením vysokoškolského profesora Martina Braniše rovněž porovnal rozpočty vybraných obcí i v přepočtu na jednoho obyvatele.

Opět zvítězily obce ležící na území parku. Jedinou výjimkou, která se prosadila na přední pozice, byl mimošumavský Kratušín. Jenže ten se vyhoupnul tak vysoko jen díky mimořádné povodňové dotaci, která mu byla vyplacena v roce 2009.

"Pokud se podíváme na jeho rozpočty z předchozích let a přepočteme na obyvatele, zařadil by se na místo poslední," uvádí se ve zprávě.

Je to jen číselná ekvilibristika

Výsledky studentské analýzy zcela odmítl Jiří Hůlka, předseda Svazu šumavských obcí a zároveň starosta Horní Plané.

"Je to pouhá ekvilibristika s čísly," řekl Aktuálně.cz Hůlka, podle něhož je zpráva tendenčně zaměřená, a kdyby se jeho Horní Planá srovnala například s Lipnem nad Vltavou, dopadla by lépe tato obec mimo národní park.

Hůlka je přesvědčen o tom, že šumavské obce doplácejí na to, že leží uvnitř parku. Před vznikem parku tamní lidé pracovali zejména v zemědělství a v lese. Turistika ovšem po vzniku parku podle něho tato dvě odvětví nedokázala plně nahradit, takže v některých obcích dosahuje nezaměstnanost v zimních měsících i dvacet procent.

Podle něho by pomohlo snížit nezaměstnanost, kdyby se postavila lanovka na Smrčinu, která by vozila lyžaře do rakouského střediska Hochficht. "Každou zimu tam jezdí 80 tisíc českých turistů," poznamenal Hůlka.

Foto: Ludvík Hradilek

Místním lidem podle něho vadí i to, že nemohou topit dřevem ze šumavských lesů. "A přitom se díváme na suché stromy, které napadl kůrovec," dodal.

Dvojnásobný příjem pro obce

Ekonomické výhodnosti obcí uvnitř Národního parku Šumava se před pár lety věnoval i Robert Zeman, tehdejší student Vysoké školy evropských a regionálních studií.

Ve své bakalářské práci hodnotil podle různých kritérií osm obcí v parku a osm mimo park, přičemž vycházel z jejich závěrečného účtu v letech 1992 až 2006. Ve své práci došel k závěru, že obce uvnitř parku mají na obyvatele přibližně dvojnásobný příjem než vsi mimo park.

"Je však potřeba dodat, že samotné finanční prostředky, jakkoliv jsou velké a jakkoliv jsou velkou výhodou, nezakládají automatický úspěšný rozvoj obce," konstatoval ve své práci Zeman.

Výhody i nevýhody

Podle jeho současného hodnocení přináší obcím národní park výhody i nevýhody.

Foto: Ludvík Hradilek

"Park je zajímavé místo pro turistiku, takže výhodou může být to, když se obec nachází uvnitř parku - alespoň teoretickou. Nevýhodou je mnoho omezení, například v podstatě nemožnost nakládat s vlastními lesy a malé kompenzace za jiný režim v lesích," uvedl pro Aktuálně.cz Zeman.

Podle Zemana je citelnou nevýhodou i to, že lidé na Šumavě nemají žádný zisk z kácení tamních stromů, že nemohou použít dřevo na topení. 

"Nemají žádnou výhodu z toho, že mají dřevo za humny. Myslím, že služby v tomto segmentu - dodávky, zpracování dřeva na palivo, nízká cena - ze strany parku by byly skutečnou pomocí lidem, kteří zde žijí," soudí Zeman.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Fotbalisté Turína uhráli remízu na Laziu a zachránili se, sestupuje Benevento

Fotbalisté FC Turín uhráli v dohrávce 25. kola italské ligy bezgólovou remízu na hřišti Lazia Řím, jež v závěru nastřelilo dvě tyče, a zachránili se v Serii A. Nejvyšší soutěž jako třetí opouští Benevento, které se připojí už k dříve známým sestupujícím Crotone a Parmě.

Turín získal potřebný bod navzdory tomu, že v posledních minutách čelil velkému tlaku favorizovaného Lazia. V 84. minutě domácí kanonýr Ciro Immobile nastřelil z penalty jen tyč, stejně jako v šesté nastavené minutě hlavou Manuel Lazzari.

Kolo před koncem tak Turín získal čtyřbodový náskok před osmnáctým Beneventem, které trénuje bývalý hvězdný útočník Filippo Inzaghi. Lazio vedené jeho mladším bratrem Simonem skončí šesté a bude hrát v příští sezoně Evropskou ligu.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

V Praze Kbelích dnes večer přistál první ze dvou nových letounů CASA pro českou armádu. Modernizovaný model doplní nynější flotilu čtyř letounů

Zdroj: ČTK
Další zprávy