Podle původních plánů měla být lávka dokončena už příští rok v létě. Mezitím ale příprava stavby nabrala zpoždění. Nyní vedení města tvrdí, že se po ní lidé poprvé znovu projdou přibližně za rok. Lávku za 128 milionů korun postaví firma Stavby mostů Praha (SMP).
"Termín odevzdání je na podzim příštího roku, v říjnu. Máme obrovskou tradici ve výstavbě mostů. Jsme rádi za tuhle příležitost a chceme se tady předvést," řekl při zahájení stavby Jiří Bažata, ředitel divize Velké projekty společnosti SMP.
Nová mostní konstrukce má být od původní Trojské lávky odlišná nejen na pohled, bude mít i rozdílnou konstrukci. "Bude to obloukový spojitý nosník z ocelového profilu z potrubí o průměru 913 milimetrů," popsal Bažata. Mostovku původní lávky nad vodou držela předpjatá lana. Výhodou nového řešení je zejména to, že všechny části mostu budou dobře viditelné a kontroloři mostů tak snadno ověří, zda je s lávkou všechno v pořádku.
Byla to totiž právě obtížně zjistitelná koroze předpjatých lan, která se stala osudná původní lávce. Nový most má být ale také mnohem odolnější proti povodním.
"Je navržen tak, aby čelil povodňovému stavu. Celá lávka je konstrukčně umístěna nad úroveň dvacetileté povodně a je geometricky upravena tak, aby se u pilířů při povodni nevytvářely víry. Pokud by však, nedej bože, přišla větší povodeň, jako třeba v roce 2002, v části, kde bude lávka pod hladinou, se sklopí zábradlí," říká Bažata. I to podle něj lávce pomůže odolat tlaku vody.
"Lávka bude ale širší než její předchůdkyně. Na šířku bude mít čtyři metry a pohodlně tak pojme cyklisty, pěší i třeba maminky s kočárky," říká náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). Dlouhá bude přibližně stejně, tedy přes 250 metrů. Auta ani motocykly po lávce jezdit nebudou, ale v případě potřeby most bez problémů unese i sanitku či vozidlo hasičů do 3,5 tuny. Stavba nové lávky by podle Scheinherra nijak neměla narušit provoz přívozu, který zde převáží cestující ze břehu na břeh.
Nehoda, která si jen se štěstím nevyžádala životy
Původní Trojská lávka se zřítila 2. prosince 2017 jen několik minut po 13. hodině. Její větší část se propadla do řeky a zbytky poškozené konstrukce zůstaly viset na obou pilířích. Ve chvíli kolapsu lávku přecházeli čtyři lidé. Všichni nehodu přežili, nikoliv však bez újmy na zdraví. Dva se zranili lehce a dva těžce.
Nejhůře dopadl šedesátiletý muž, který skončil v umělém spánku na ARO, a třiašedesátiletá žena, která byla s mnohočetnými zraněními odvezena na jednotku intenzivní péče. Jeden ze dvou lehce poraněných mužů si pohmoždil záda, druhý si poranil nohy a zápěstí.
Lávku poškodily už povodně v roce 2002 a od té doby byla pravidelně kontrolována. Poslední posudek na její stav byl v okamžiku zřícení jen tři týdny starý a o riziku pádu lávky v něm není ani slovo.
Do poslední chvíle navíc z mostu odesílala diagnostická data také čidla umístěná na mostní konstrukci. Ani z nich nebylo znát, že hrozí katastrofa. Jen se najednou v posledních vteřinách odmlčela. "Lávka byla pravidelně kontrolována a podle toho, co bylo na papíru, měla být v pořádku, což očividně nebyla," uvedla ihned po nehodě bývalá primátorka Adriana Krnáčová (ANO).
Policie z pádu lávky nakonec letos na přelomu března obvinila dvojici mužů. Světově uznávaného projektanta lávky Jiřího Stránského a Antonína Semeckého, bývalého vedoucího oddělení mostů městské firmy TSK, která má údržbu pražských mostů na starosti. Oba čelí obvinění z obecného ohrožení z nedbalosti a hrozí jim až osm let vězení nebo peněžitý trest.
Autor lávky udělal podle policie chyby už v projektu
Třiasedmdesátiletý Stráský, který lávku navrhl už v roce 1983, podle policistů udělal zásadní chyby už v projektu a nedodržel tak příslušné normy. Ty nakonec podle vyšetřovatelů vedly k tomu, že předpjatá lana, která mostní konstrukci držela na svém místě, začala korodovat.
Stráský podle nich ani nedohlížel na stavební práce, které nebyly provedeny kvalitně. Podle obvinění navíc uznávaný autor do projektu napsal, že konstrukce nepotřebuje údržbu. Policie však tvrdí, že u mostů z předpjatého betonu se musí provádět stálá kontrola a oprava injektáže.
Právě zanedbaná údržba a nekvalitní konstrukce lávky přitom podle policie ve výsledku vedly k tomu, že se lávka zřítila. "V důsledku neproveditelnosti a skutečného neprovedení ochrany probetonováním a cementovanou injektáží byla lana napadena korozí v různém stupni, kdy došlo ke ztrátě únosnosti přepínací výztuže a následnému zřízení lávky pro pěší přes Vltavu v Praze Troji," popsali kriminalisté příčiny pádu lávky.
Ředitel pražských mostařů Semecký pak podle policistů nezabránil tomu, aby se lávka v zuboženém stavu zřítila. "Z šetření orgánů činných v trestním řízení vyplývá, že špatný až havarijní stav Trojské lávky byl konstatován v řadě dokumentů a posudků správce Trojské lávky, a to již minimálně v roce 1995," uvedla radní Hana Kordová Marvanová.
Proto vyšetřovatelé kladou Semeckému za vinu, že nijak neomezil pohyb chodců na lávce ani nenařídil její opravu. Navíc nechal lávku sypat solí, což stavební dokumentace zapovídala.
Semeckého se ale ve čtvrtek zastal Scheinherr. "Je stále pouze obviněn. Já osobně si myslím, že on tu vinu na sobě nemá, nechme to na trestním řízení," řekl náměstek.
Od zřícení lávky podle něj Praha podstatně zvýšila množství prostředků, které do opravy pražských mostů jdou. "Děláme mostní prohlídky a hlavní mostní prohlídky, jak bylo zvykem i v minulosti. Obzvláště u důležitých mostů přes Vltavu se však dělají komplexní diagnostiky, což se dříve moc nedělalo. V letošním roce bude mít výsledky z Barrandovského mostu, Palackého mostu, mostu Legií či Hlávkova mostu," říká náměstek.
Kloknerův ústav ČVUT také pro vedení města zmapoval na tři stovky pražských mostů, které v sobě mají nějaké předpjaté prvky, podobně jako zřícená Trojská lávka. Po prvotních prohlídkách také vytipoval čtyřicet z nich, u nichž by měla diagnostika proběhnout nejdříve. "Už během tohoto roku zadáváme první z nich. Další budou následovat v roce příštím," uzavírá Scheinherr.
Město už loni každému ze zraněných vyplatilo 50 tisíc korun. Další odškodné přiřkla dvěma ze zraněných pojišťovna a vedení Prahy s ní uzavřelo dohodu, podle které peníze dostali ještě před skončením policejního vyšetřování. Výši odškodnění pojišťovna nesdělila.
Předchůdce Trojské lávky odnesla voda
Trojská lávka spojovala pražskou čtvrť Troja s Císařským ostrovem. Původně tuto funkci plnil provizorní vojenský pontonový most. Při povodni 23. srpna 1977 se však pod trojským jezem utrhla jeřábová loď a most poškodila. O čtyři roky později ho smetla povodeň.
Nová lávka zde vyrostla v roce 1984. Byla 260 metrů dlouhá a tři metry široká. Visutou konstrukci projektoval inženýr Jiří Stráský. Využívali ji hlavně chodci a cyklisté, v případě potřeby však mohla sloužit i hasičským či sanitním vozům.
Lávku tvořilo 156 ocelových lan, na kterých byly zavěšeny železobetonové dílce. Povrch lávky byl z plastobetonu a saduritu. Lávka prošla v letech 1998 až 1999 generální opravou. Na nášlapnou vrstvu byla položena speciální sanační betonová hmota. Byly opraveny také trhliny v mostních pilířích a spodních římsách.
Zřícení mostů či lávek v Česku zpravidla způsobovaly povodně. Dva nedávné případy zřízení mostů, které si vyžádaly lidské životy, jsou však spojeny se stavebními pracemi. Šlo o mosty ve Studénce a ve Vilémově.
