reklama
 
 

Na obraně fandí Kremlu víc lidí, nejen strážce bezpečnosti počítačů. Vojáky štěpí hlavně migrace

8. 4. 2018 20:55
Ministerstvo obrany zatím stále vyhodnocuje, zda je správné, že pro něj na citlivé pozici pracuje muž, který dává najevo silný odpor k Západu.

Praha - Případ Lubomíra Č., který na ministerstvu obrany pracuje v oddělení zajišťujícím bezpečnost počítačů s citlivými údaji, zároveň ale dává na internetu najevo silně protizápadní a proruské postoje včetně schvalování okupace v srpnu 1968, ještě není uzavřený. Ministerstvo obrany stále prověřuje, jestli na své pracovní pozici představuje nebezpečí.

Nařídila to ministryně Karla Šlechtová. "Je pro mě překvapením, že osoba s takovými názory pracuje roky na ministerstvu obrany. Vydala jsem okamžitě úkol jeho nadřízenému, aby mi k tomu podal vysvětlení," uvedla minulý týden poté, co on-line deník Aktuálně.cz na případ upozornil.

Šlechtová sama je považována za politickou spojenkyni prezidenta Miloše Zemana, který dává často najevo prokremelské postoje. Šlechtová ale v řadě ohledů vystupuje prozápadně. Připustila například, že se Rusko pomocí dezinformací pokusí "míchat" do letošní mise českých vojáků v Pobaltí.

Lubomír Č. není se svými názory osamocený, jak se ukazuje v prokremelské facebookové skupině Českoslovenští vojáci v záloze, k níž se hlásí. Kolik podobně smýšlejících lidí pracuje pro ministerstvo obrany, se ale odhaduje těžko.

"V podobné míře vyhraněnosti bych jejich počet viděl v řádu jednotek, nanejvýš nízkých desítek jedinců," řekl Aktuálně.cz František Šulc, bývalý poradce někdejšího ministra obrany Alexandra Vondry. Zdůraznil, že jde o odhad.

"Řekl bych, že u vojáků to bude stejné jako v populaci. Mezi důstojníky méně. Ale podle mého soudu je to i tak hodně," řekl Aktuálně.cz jeden z vysoce postavených důstojníků.

"Protizápadní" generál

Že mohou ostře kritické názory k Západu mít i lidé v nejvyšších patrech armády, ukazuje příběh zkušeného generála Hynka Blaška. Dnes už je v záloze a účastní se akcí, jako byla například proruská demonstrace u sochy maršála Koněva v Praze. Jeho kritické postoje ke společenskému dění často šíří server Parlamentní listy.

Blaško z armády odcházel v roce 2012, v době, kdy o Západu ještě tak kriticky nesmýšlel. V jeho životě byly dva důležité momenty, které formovaly jeho postoje - tragické úmrtí v rodině a rozpory s velením armády a ministerstva v době, kdy se plánovalo zrušení takzvaných společných sil (zastřešujícího velení letectva i pozemních jednotek, pozn. red.) v Olomouci, v jejichž čele Blaško stál.

Do zálohy si tak podle lidí, kteří ho znali, odnesl jistou zahořklost a pocit nedoceněnosti, to vše krátce předtím, než společnost začaly polarizovat ruská anexe Krymu a migrační krize v Evropě. Následně začal kriticky glosovat dění v Evropě i Česku. Stal se také krajským zastupitelem za zemanovskou Stranu práv občanů a Okamurovu SPD.

"Nerozumím jeho názorovému vyhrocení a postojům. V době jeho aktivní služby mi nepřišlo, že by byl tak radikální a byť měl odpůrce, mnozí podřízení na něj nedali dopustit. K ministru Vondrovi měl kritický postoj, ale choval se profesionálně," říká exporadce Šulc.

Blaško sám přitom klade velký rozdíl mezi vyslovování kritických názorů z pozice státního zaměstnance a "zvenku". O Lubomírovi Č. říká: "On vyjádřil své niterní názory, zveřejnil je, ale bohužel je pracovníkem státní instituce, státním zaměstnancem, čili jeho práva jsou v jistém smyslu omezená. Když mu to nevyhovuje, tak ať začne pracovat v soukromé firmě." A sám dodává, že jeho kritické názory na směřování společnosti se formovaly hlavně až v době migrační krize.

Rozjitřená doba, říká Vondrův exporadce

Podle Šulce je fenoménem posledních let, že se lidé - zástupce armády nevyjímaje - vyjadřují ostře na sociálních sítích. "Říkání názorů nahlas, ať už na Rusko, nebo na muslimy, dříve nebylo tak velkým tématem. Teď je ale společnost rozjitřená, sociální sítě jsou více v kurzu a lidé svým názorům více dávají průchod," soudí.

Spíše než Rusko je podle něj v armádě štěpným tématem otázka migrace, kde by mezi vojáky nebyl až takový problém najít řadu lidí s vyhraněným názorem, podpořeným třeba i osobním poznáním kulturních rozdílů na zahraničních misích.

Případ Lubomíra Č. podle něj ministerstvo obrany může jen obtížně řešit z pracovněprávního hlediska. "Ten člověk vyjádřil svůj názor a to, co napsal, je na úrovni komentáře. A názory máte právo zveřejňovat. Otázkou samozřejmě je to, zda představuje bezpečnostní riziko vzhledem k pozici, na které pracuje," míní Šulc.

Jinými slovy: Lubomír Č. by mohl mít problémy s bezpečnostní prověrkou na stupeň tajné, kterou má. Například kvůli tomu, že svým vyjadřováním mohl případným zájemcům o přístup k citlivým armádním datům vysílat signál, kudy by mohla vést cesta.

"Tím, že se takto prezentuje, vlastně obnažuje část systému, který má chránit," říká Bohuslav Pernica, vojenský publicista a vysokoškolský pedagog.

Podle Pernici se armáda a ministerstvo obrany dodnes potýkají s "důsledky indoktrinace politickým aparátem" v době komunismu. Tedy v éře, kdy u vojenských útvarů působili komunističtí politruci, kteří dbali na to, aby to vojákům "myslelo politicky".

Naprostá většina z pětadvaceti současných českých generálů - průměrně jim je 55 let - ostatně do armády, respektive na vysoké vojenské školy, nastupovala ještě za komunismu. Letos sedmi z nich končí závazek, bude záležet na novém náčelníkovi generálního štábu Aleši Opatovi, zda jej generálům prodlouží.

Ministryně obrany Karla Šlechtová se už nechala slyšet, že by v rozhodujících funkcích ráda viděl služebně mladší krev, tedy vojáky sloužící dnes v hodnostech plukovníků.

autor: Jan Wirnitzer | 8. 4. 2018 20:55

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama